Něrgešová ukázala fotku syna z dětství a napsala mu vzkaz k plnoletosti. Dostal ten nejlepší dar, komentoval Musil
Moderátorka Laďka Něrgešová oslavila synovy osmnáctiny veřejným vyznáním, ve kterém připomněla slib z porodnice. Pod příspěvkem se rozjela vlna reakcí.
Obsah článku
Středa 23. července 2026, ráno. Na instagramovém profilu Laďky Něrgešové se objevila archivní dětská fotka syna Adama a k ní text, který by za jiných okolností mohl být jen dalším narozeninovým přáním od slavné mámy. Jenže okolnosti jiné nejsou: Něrgešová veřejně bojuje s nádorem mozku a každé slovo jejího vzkazu čte člověk jinak. Zvlášť jedno: „zatím„.
Slib z porodnice, splněný po osmnácti letech
Celý příspěvek zní jako dopis, který moderátorka psala víc sobě než synovi: „23. 7. 2008 se ráno narodil ADAM. Takže je mu… 18 let! Neskutečná věc. Tak rychle to uteklo! Pamatuju si přesně všechno kolem porodu. I jak jsem ho držela v náručí a slíbila mu, že tu pro něj pořád budu. A jsem! Zatím. Tak nepromarni tady ani jednu malou chvíli!“ Na konci přidala větu, která zní jako rozloučení i jako startovní výstřel zároveň: „Tak vykroč pravou, lásko naše.“
Adam se narodil přesně před osmnácti lety. V českém právu i v životě to znamená totéž: dospělost. Něrgešová ale nepíše o řidičáku ani o volební kartě. Píše o tom, že tu stále je.
Proč zrovna slovo „zatím“ zasáhlo nejvíc
Ještě v únoru 2026 Něrgešová na svém Instagramu u příležitosti vlastních padesátin otevřeně popsala, že bojuje se dvěma nádory, a napsala: „Moc si přeju tu BÝT ještě pár měsíců…let? Pro MOJE DĚTI!“ Když o pět měsíců později napíše „A jsem! Zatím,“ není to stylistická vsuvka. Je to vědomé přiznání nejistoty od ženy, která ví, že slib z porodnice plní den po dni, ne jednou provždy.
Letošní osmnáctiny navíc přišly krátce po rodinné dovolené na Krétě, kterou sama popisovala jako nejistou kvůli náhlému zhoršení zdravotního stavu. O to víc ten příspěvek působí jako oslava přítomného okamžiku, ne jako nostalgická vzpomínka.
Musilův komentář, který řekl víc než gratulace
Pod příspěvkem se rychle začaly hromadit reakce. Honza Musil napsal: „Adamovi všechno nejlepší. Ten nejlepší dar na světě už dostal.“ Žádné upřesnění, žádný emotikon s dárkovou krabicí. Explicitně neřekl, co tím myslí, ale kontext mluví sám: v roce, kdy Něrgešová veřejně bojuje o každý měsíc navíc, je „nejlepší dar“ přítomnost mámy u synova životního milníku. Ne věc. Člověk.
Gratulaci přidala i Monika Absolonová, která Adamovi popřála „vykročení pravou nohou“ do dospělosti. Srdíčka zanechali také Jan Bendig a Bára Nesvadbová.
Syn, kterého léta chránila před objektivy
Kdo Něrgešovou sleduje déle, ví, že letošní příspěvek je výjimka. Už v roce 2014 v rozhovoru pro magazín Sedmička řekla, že syna nechce „strkat fotografům pod nos“ a nechce, aby jí jednou vyčetl, že ho „předhodila médiím„. U Adamových čtrnáctin napsala, že to bylo naposledy, co souhlasila s focením dětí do časopisu, a důvodů, proč je neukazuje, je „asi pět. A dost pádných.“ K patnáctinám přidala odlehčený status: „Trochu mi moje miminko přerostlo přes hlavu…„
Letošní vzkaz je jiný. Intimnější, vážnější, bez úhybných vtipů. Jako by plnoletost syna a vlastní zdravotní situace dohromady otevřely dveře, které moderátorka roky držela zavřené.
„Tak vykroč pravou, lásko naše.“ Pět slov, ve kterých je všechno: loučení s dětstvím, důvěra v dospělost a máma, která u toho stojí. Zatím. A to je ten dar.