Po smrti partnera může selhat srdce i zdravému člověku. Příběh Josefa Abrháma to připomněl celému Česku

Prudký žal není jen metafora. Medicína ho zná jako akutní stresovou poruchu srdce, která dokáže imitovat infarkt a v krajním případě zabít.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Když 9. června 2021 zemřela Libuše Šafránková, Josef Abrhám se stáhl do ústraní. O necelý rok později, 16. května 2022, odešel i on, podle vyjádření jeho sestry po komplikacích spojených se zápalem plic. Žádná veřejně potvrzená diagnóza „syndromu zlomeného srdce“ nezazněla. Přesto právě tento příběh, dvě jména, která znal každý Čech, a necelých jedenáct měsíců mezi dvěma úmrtími, otevřel otázku, kterou medicína řeší už dvě dekády: může ztráta partnera doslova zastavit srdce? Odpověď zní ano. Ne jako básnický obraz, ale jako měřitelná kardiologická událost s vlastní diagnostikou, léčbou i statistikou úmrtí.

Katecholaminový náraz: co se děje v hrudníku během žalu

Stav se jmenuje takotsubo kardiomyopatie, v populární řeči syndrom zlomeného srdce. Pojmenování pochází z japonského slova pro past na chobotnice; právě ten tvar připomíná levá komora srdce, když ji ochromí příval stresových hormonů.

Mechanismus je poměrně přímočarý. Extrémní psychický otřes (smrt partnera, náhlá zpráva, kolaps blízkého) spustí masivní výlev adrenalinu, noradrenalinu a dopaminu. Tyto katecholaminy zasáhnou srdeční sval trojím způsobem: vyvolají poruchu mikrocirkulace v koronárních cévách, přímo poškodí buňky myokardu a „omráčí“ svalovinu levé komory, zejména její hrot, který je na hormonální zátěž obzvlášť citlivý. Výsledek? Komora se rozšíří, přestane se účinně stahovat a pacient zkolabuje s obrazem akutního srdečního selhání.

Klíčový detail: tohle se může stát i člověku, který nikdy neměl kardiologickou diagnózu. American Heart Association výslovně uvádí, že syndrom postihuje i osoby bez předchozí známé srdeční choroby.

Proč se plete s infarktem, a proč na tom záleží

Bolest na hrudi, dušnost, změny na EKG, zvýšený troponin v krvi. Příznaky takotsubo jsou v prvních minutách prakticky nerozeznatelné od klasického infarktu. Rozdíl se ukáže až na katetrizačním sále: u infarktu lékaři najdou uzavřenou nebo výrazně zúženou koronární tepnu, u takotsubo jsou tepny průchodné. Na echokardiografii pak vidí charakteristickou poruchu hybnosti stěny levé komory, která přesahuje zásobení jedné tepny, jako by se srdce „nafouklo“ do tvaru japonské pasti.

Česká odborná literatura tento diagnostický rébus popisuje podrobně. Kazuistika publikovaná v časopise Vnitřní lékařství v roce 2020 ukazuje, jak snadno může i zkušený tým zpočátku pracovat s diagnózou infarktu, než koronarografie odhalí čisté tepny. Retrospektivní analýza jednoho českého PCI centra za sedm let zachytila 21 případů takotsubo z 2 298 urgentních koronarografií, necelé jedno procento. V celorepublikovém měřítku to podle odborných odhadů znamená řádově stovky případů ročně, přesné celostátní číslo ale stát samostatně nevykazuje.

A právě záměna s infarktem je důvod, proč na rozlišení záleží. Léčba se liší. Zatímco u infarktu je cílem co nejrychleji obnovit průtok tepnou, u takotsubo jde o podpůrnou terapii: stabilizaci oběhu, případně beta-blokátory, a při šoku mechanickou podporu. Špatná diagnóza znamená špatnou léčbu.

Sedm dní, devadesát dní: časové okno, které málokdo zná

Velká populační studie publikovaná v JAMA Network Open přinesla čísla, která stojí za pozornost každého, kdo se stará o čerstvě ovdovělého člověka. Riziko kardiovaskulární příhody po ztrátě partnera je nejvyšší v prvních sedmi dnech. Zvýšené zůstává zhruba po dobu tří měsíců, pak postupně klesá. Starší data z JAMA Internal Medicine ukazovala zvýšené riziko ještě v prvním půlroce po ovdovění.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Ze všech sledovaných typů ztrát (rodič, sourozenec, dítě) nese právě smrt partnera nejvyšší riziko fatálních kardiovaskulárních událostí. A nemusí jít výhradně o takotsubo. Žal zvyšuje krevní tlak, narušuje spánek, potlačuje chuť k jídlu, oslabuje imunitu. Tělo se dostává do stavu chronického stresu, který srdce zatěžuje i bez jednorázového hormonálního nárazu.

Typický profil pacienta s takotsubo? Žena po menopauze, nad padesát let, často s úzkostí nebo depresí v anamnéze. Ale pozor: muži, byť postižení méně často, mají horší prognózu. Americká analýza z roku 2025 ukázala, že úmrtnost mužů s tímto syndromem byla více než dvojnásobná oproti ženám.

Abrhámův příběh: ilustrace, ne diagnóza

Bylo by snadné napsat, že Josef Abrhám zemřel na zlomené srdce. Média to naznačovala, veřejnost tomu chtěla věřit, protože příběh dával emocionální smysl. Jenže doložená fakta říkají něco jiného. Abrhám se po smrti Šafránkové stáhl z veřejného života, byl zdravotně křehký a podle vyjádření jeho sestry, citovaného serverem TN.cz, zemřel na komplikace zápalu plic. Žádná kardiologická diagnóza typu takotsubo nebyla veřejně sdělena.

Síla tohoto příběhu ale nespočívá v konkrétní diagnóze. Spočívá v tom, že na dvojici, kterou Česko znalo desítky let, se stala viditelnou souvislost, kterou medicína potvrzuje: velká ztráta, úpadek sil, tělesná křehkost a smrt v relativně krátkém odstupu. Abrhám a Šafránková byli jedním z nejsilnějších českých symbolů partnerské blízkosti. Právě proto jejich příběh dokázal prorazit bariéru, za kterou syndrom zlomeného srdce pro většinu lidí zůstával, někde mezi metaforou a městskou legendou.

Kdy volat 155: příznaky, které nesmíte přehlédnout

Pokud někdo z vašich blízkých čerstvě přišel o partnera a stěžuje si na náhlou bolest na hrudi, dušnost, bušení srdce, závratě nebo mdlobu, nečekejte. Volejte záchrannou službu na 155 nebo 112. Totéž platí při výrazném zadýchávání, kašli vleže, otocích kotníků nebo náhlé slabosti. Tyto příznaky mohou signalizovat infarkt i takotsubo, a v obou případech rozhodují minuty.

V prvních dnech po ztrátě je zásadní nenechávat pozůstalého zcela bez kontaktu. Hlídat, zda spí, jí, pije, bere pravidelné léky. Nebagatelizovat tělesné symptomy slovy „to jsou jen nervy“. Oficiální doporučení zahrnují pohyb, sociální oporu, v indikovaných případech odbornou psychologickou pomoc. Stoprocentní prevence neexistuje, ale včasná reakce na varovné signály může zachránit život.

Syndrom zlomeného srdce není poetická nadsázka. Je to akutní kardiologická diagnóza, při které se asi 95 % pacientů plně zotaví, pokud se na ni přijde včas. Těch zbývajících pět procent připomíná, že žal umí být smrtelný doslova.