Neznámá žena urážela dceru Bočanové kvůli autismu. Herečka zveřejnila celou konverzaci, fanoušci nevěřícně kroutí hlavou

Mahulena Bočanová zveřejnila na Instagramu screenshoty zpráv, v nichž neznámá žena nazvala její dceru Marinku „kriplem“ a „dementem“. Spouštěčem bylo nevinné video z chalupy.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Polovina července 2026, chalupa někde na českém venkově. Bočanová natočila krátké video o probdělé noci: pětadvacetiletá Marinka se budila zhruba každých dvacet minut, protože bulteriér Antonín jí schoval plyšovou hračku. Nic dramatického, nic kontroverzního, jen střípek z reality, kterou herečka na svém profilu sdílí roky. Jenže právě tohle video si vybrala neznámá uživatelka jako záminku k útoku, který nešel po Bočanové. Šel po její dceři s poruchou autistického spektra.

Co přesně zprávy obsahovaly

Podle sekundárních přepisů médií, která citovala instagramové screenshoty zveřejněné Bočanovou, útočnice nejdřív napadla péči o domácnost a psa, ale rychle přešla k jádru: Marinku označila hrubými nálepkami typu „kripl“ a „dement“, napsala, že by se jí matka měla víc věnovat, „aby z ní byl aspoň trochu normální člověk“. Autismus použila jako nadávku. K tomu přidala vulgarity na adresu samotné herečky, narážky na její vzhled a formulace, které se daly číst jako přání fyzického násilí.

Konverzace měla eskalační oblouk: od prvotní kritiky přes dehumanizaci dcery až po výhrůžky. Právě ten oblouk, od banality spouštěče k brutalitě vyústění, šokoval sledující nejvíc. Terčem nebyla veřejně známá osobnost, která si „za to může“ svou přítomností na sítích. Terčem byla dospělá žena, která podle slov vlastní matky funguje zhruba na úrovni pětiletého dítěte a potřebuje trvalý dohled.

Reakce, která nečekaně neeskalovala

Bočanová se nepustila do slovní přestřelky. Konverzaci zveřejnila celou, bez cenzury, a připojila komentář, který mnohé překvapil: zeptala se, jestli by tomu „děvčeti“ někdo nemohl pomoci odbornou péčí. Podle ní to, co přečetla, už nebyla běžná zloba, hloupost ani závist, ale stav „za hranicí“.

Kdo Bočanovou sleduje déle, ví, že tohle není její první střet s hejtem. Dřív čelila kritice za dovolenou v době covidu i obviněním, že na sdílení dcery „vydělává“. Na to uměla odpovědět ostře, jednou sledující označila za lidi, kteří jsou „na hlavu“. Tentokrát ale změnila registr. Rozdíl byl v cíli útoku: nešlo o ni, šlo o Marinku. A místo protiúderu zvolila jazyk, který nenakrmil další konflikt, ale zároveň jasně ukázal, kam až anonymní nenávist může dojít.

Její Instagram přitom není exhibice. V rozhovoru pro Novinky v roce 2023 vysvětlovala, že sdílením chce bourat pocit bezvýchodnosti u jiných matek v podobné situaci. Život s dcerou popisuje jako těžký, ale ne beznadějný, a právě proto ho ukazuje veřejně.

Kde končí hejt a začíná právo

Zda Bočanová podnikla právní kroky, veřejně zatím neřekla. Možnosti ale má. V občanskoprávní rovině chrání důstojnost a čest každého člověka § 81 a § 82 občanského zákoníku; oběť se může domáhat, aby od zásahu bylo upuštěno a aby byl odstraněn jeho následek. Trestněprávně přichází v úvahu nebezpečné vyhrožování podle § 353 trestního zákoníku, pokud formulace vzbuzují důvodnou obavu, a nebezpečné pronásledování podle § 354, pokud by šlo o opakované kontaktování.

U jednorázových hrubých nadávek bez dalšího pronásledování je trestní kvalifikace slabší; silnější je civilní žaloba na ochranu osobnosti. Jakmile se ale ve zprávách objeví výhrůžky násilím nebo vytrvalé obtěžování, posunuje se to do jiné kategorie.

Pro kohokoliv, kdo se s podobným útokem setká, platí základní postup: nejdřív zajistit důkazy (screenshoty, záznamy komunikace). Teprve potom řešit blokaci nebo nahlášení platformě. Při výhrůžkách rovnou na policii. Specializované poradny jako E-Bezpečí doporučují nemazat komunikaci ukvapeně, protože tím se zničí důkazní materiál.

Proč je tohle víc než „hejt na celebritu“

Kybernenávist mířená na lidi s handicapem není v Česku okrajový jev. Výzkum Masarykovy univerzity z roku 2024 zjistil, že 5,7 procenta mladých Čechů se během půl roku setkalo s pravidelnou až každodenní kybernenávistí zaměřenou na tělesné postižení. Starší studie IRTIS na vzorku přes tři tisíce domácností ukázala, že téměř 72 procent rodičů a pečovatelů narazilo na nenávistný obsah online. Data specifická pro autismus v Česku zatím chybí, ale širší obraz je jasný: pečující jsou na sítích vystaveni víc, než si většina lidí uvědomuje.

Případ Bočanové ale přidává ještě jednu vrstvu. Marinka není jen „dcera celebrity“. Je to člověk, který se nemůže bránit sám, který nerozumí kontextu online útoků a pro kterého je podle matčiných slov klíčové klidové prostředí bez krizí. Útočnice si nevybrala rovnocenného protivníka. Vybrala si nejzranitelnější osobu v dosahu a její diagnózu použila jako zbraň.

Bočanová na konci svého příspěvku nenapsala výzvu k lynči ani prosbu o soucit. Napsala otázku: jestli je někdo v okolí té ženy, kdo by jí mohl pomoct. Právě ta věta, klidná, skoro mateřská, řekla o celé situaci víc než jakýkoliv protiútok.