Hanzlík žil s Brejchovou i s Brodským najednou. Po třech vztazích skončil na Sázavě s prodavačkou čajů

Jeden z nejobsazovanějších českých herců 70. a 80. let dnes žije v Nespekách u Sázavy, píše scénáře do šuplíku a nabídky na role prakticky nedostává.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Jaromír Hanzlík býval tváří, kterou nebylo možné minout. VIP život připomíná, že zářil jako Pepín v Postřižinách, doktor Jandera v Sanitce, Pešek v Noci na Karlštejně; v jednom období točil i pět filmů ročně a zároveň hrál Hamleta na jevišti. Dnes mu je přes osmdesát, bydlí v domě na Benešovsku a jeho partnerkou je žena, která prodává byliny a čaje. Příběh mezi těmito dvěma body není o pádu. Je o člověku, který se rozhodl zastavit dřív, než ho zastaví provoz.

Tři pod jednou střechou

Jeho životní epizoda, která dodnes přitahuje nejvíc pozornosti, se odehrála na přelomu 60. a 70. let. Hanzlík se sblížil s Janou Brejchovou, v té době manželkou Vlastimila Brodského. Podle více nezávislých zdrojů nějaký čas všichni tři sdíleli jednu domácnost, Hanzlík se nastěhoval k Brejchové a Brodskému. Nešlo o žádný deklarovaný trojvztah, spíš o situaci, ve které Brodský ještě doufal, že jde o epizodu, zatímco Brejchová už věděla, že ne.

Brodský nakonec ustoupil. Osmnáctileté manželství s Brejchovou se rozpadlo a ona s Hanzlíkem prožila dalších dvanáct let. Ve svých vzpomínkách tu etapu rámovala jako protipól stereotypu s Brodským, cestování, akce, energie. Hanzlík sám v dokumentu Léta s Jaromírem Hanzlíkem vztah shrnul jako „dvanáct nádherných let“ a odmítl verzi, že by se s Brejchovou dali dohromady už při natáčení Noci na Karlštejně. Rozešli se v roce 1985.

Zdroj fotografie: Česká televize

Život po dvanáctiletkách

Hanzlíkovy vztahy mají pozoruhodný rytmus. Dvanáct let manželství se zdravotní sestrou Jaroslavou, dvanáct let s Brejchovou, patnáct let ve Švýcarsku s Dagmar Mauerhoferovou, první československou miss. A pak Lenka Kozlová, se kterou je přes patnáct let. Není to obraz muže krátkých afér. Spíš člověka, který žije v dlouhých blocích a každý blok znamená jiný svět.

S Jaroslavou rodinný start, s Brejchovou hvězdný provoz, s Mauerhoferovou švýcarský exil, s Kozlovou klid u řeky. Do Bernu odešel v roce 1992. Sám to vysvětloval vyčerpáním, obrovské množství práce ho stravovalo. Od počátku 90. let role výrazně omezil a přebíral jen výjimečně. Do Česka se natrvalo vrátil v roce 2008, kdy si koupil dům v Nespekách na Benešovsku. Švýcarská etapa skončila i vztahově.

Prodavačka čajů a dům u Sázavy

Lenka Kozlová nepochází z umělecké branže. Ve veřejně dohledatelných záznamech figuruje s provozovnou v Praze 4 a oborem zaměřeným na přírodní medicínu, byliny a zdravou výživu. Po herečce Brejchové a miss Mauerhoferové je to kontrast, který bije do očí, ale právě v tom je možná pointa. Hanzlík si nevybral další ženu z reflektorů. Vybral si někoho, kdo stojí úplně mimo.

Zdroj fotografie: Česká televize

Společně žijí v Nespekách u Sázavy. Hanzlík od covidu tráví většinu času mimo Prahu, jak sám řekl v rozhovoru pro časopis Téma. Krátí si čas psaním; podle vlastních slov má hotové tři scénáře. Nabídky na role prakticky nechodí.

Ani zapomenutý, ani chudý

Dojem, že Hanzlík skončil v ústraní jako zapomenutá hvězda, neodpovídá tak úplně realitě. Třeba když v dubnu 2024 přišel na besedu o Hrabalovi do pražského Velkého mlýna, sál byl plný, lidé seděli na schodech a další stáli ve frontě před vstupem. Režisér Viktor Polesný, který o něm natočil dokument pro Českou televizi, veřejně přiznal, že Hanzlíka musel k účasti přesvědčovat, ne proto, že by o něj nikdo nestál, ale proto, že herec sám publicitu odmítá.

Ekonomicky je na tom podle dostupných informací víc než dobře. Herecké příjmy z nejproduktivnějších dekád investoval do nemovitostí: několik bytů v centru Prahy, dům v Nespekách a pozemek v Choceradech, který vlastní podle sekundárních zdrojů zhruba dvě desetiletí. Konkrétní výši důchodu nikdy nezveřejnil, ale je zřejmé, že penze není jeho hlavní finanční oporou.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Od Hamleta ke třem scénářům v šuplíku

Hanzlíkova kariéra měla oblouk, jaký si málokterý český herec může dovolit. Na vrcholu hrál všechno: Cyrana, Hamleta, Postřižiny, Sanitku, Slavnosti sněženek, Cirkus Humberto. V roce 2018 mu Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech udělil cenu za přínos české kinematografii. A přesto se rozhodl odejít dřív, než ho začnou obsazovat do rolí dědečků ze setrvačnosti.

Dnes sedí v domě u Sázavy, píše a čeká, jestli někoho z těch tří scénářů někdo zaujme. Vedle něj žena, která prodává čaje. Po čtyřech životních etapách, z nichž každá trvala přes dekádu, to vypadá jako vědomá volba, ne jako konec příběhu, ale jako jeho nejklidnější kapitola.