Havlová řekla dost. Knihovna už nesmí používat jméno Václava Havla, ztratila její důvěru

Dagmar Havlová 23. června 2026 odvolala souhlas s užíváním jména Václava Havla pražskou Knihovnou Václava Havla. Důvodem je ztráta důvěry v současné vedení instituce.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Krok, který správní rada knihovny podle vlastních slov nejprve zaznamenala z médií, než obdržela dokument od právního zástupce Havlové, nemá v české kulturní paměti srovnání. Instituce nesoucí jméno prvního porevolučního prezidenta přišla o právní základ svého názvu, a s ním o kus legitimity, na které stála patnáct let. Nejde přitom o náhlý výbuch. Odvolání souhlasu bylo posledním stupněm eskalace, která od jara 2026 postupně rozebrala celý sedmnáctičlenný tým, odřízla klíčové donátory a nakonec oddělila vlastnictví Havlova odkazu od instituce, která ho měla spravovat.

Pět týdnů od prvního varovného signálu k definitivnímu kroku

Časová osa konfliktu je překvapivě strmá. Ještě 20. května 2026 Dagmar Havlová na webu Nadace VIZE 97 veřejně přiznala problémy, ale řešení nechávala na správní radě knihovny. Tentýž den iROZHLAS informoval, že celý tým podal výpovědi a že klíčový mecenáš Zdeněk Bakala ukončuje podporu; zvažoval to i Karel Komárek.

9. června VIZE 97 vydala stanovisko, v němž zdůraznila, že knihovna a nadace jsou dvě zcela nezávislé organizace, a že Havlová knihovnu nikdy neřídila. Počátkem června také převedla správu práv k užívání Havlova jména právě na VIZE 97. A 23. června přišel finální krok: odvolání souhlasu, zdůvodněné ztrátou důvěry ve vedení a směřování instituce.

Michaela Bakala v rozhovoru pro e15 potvrdila, že ukončení podpory nebylo emotivním zkratem, ale promyšleným krokem po dlouho nedodržovaných dohodách. Havlová tedy nebyla první, kdo odešel. Byla poslední.

Dva světy, které se srazily

Jádro sporu není osobní antipatie, ale střet dvou vizí. Tomáš Sedláček, který se funkce ředitele ujal 3. března 2025, přišel s ambicí proměnit knihovnu v „platformu světového formátu“ zaměřenou na novou generaci. Mluvil o menší závislosti na grantech a miliardářích, o výdělečné složce, o soběstačnosti. Část původního týmu i donátorů to četla jinak. Spisovatel Jáchym Topol v rozhovoru pro iROZHLAS varoval, že z Václava Havla se stává „zpeněžitelný artikl“. Bakalovi mluvili o řízení, které neodpovídalo principům spolupráce.

Zdroj fotografie: Česká televize

Sedláček se bránil: v červnovém rozhovoru pro Seznam Zprávy, který neunikl pozornosti naší Redakce VIPŽivot, hájil vlastní pojetí a odmítal model závislosti na velkých donorech. Jenže mezitím mu odešli lidé, peníze, a nakonec i jméno.

Právní mlha kolem názvu

Český občanský zákoník chrání jméno člověka i po smrti; ochrany osobnosti se může domáhat osoba blízká. Havlová tuto pozici využila už dříve: bez jejího souhlasu by pražské letiště neneslo Havlovo jméno a pojmenování náměstí v izraelské Haifě se řešilo dohodou s VIZE 97.

Správní rada knihovny vedená Davidem Duškem přiznala, že souhlas s užíváním jména pro pokračování činnosti potřebuje, a zadala právní analýzu obdrženého dokumentu. Žádný soud ani úřad zatím nevydal formální zákaz. Web knihovny ještě v červenci 2026 publikoval program pod stávajícím názvem a mezi partnery stále uváděl Bakala Foundation i Karel Komárek Family Foundation, oba dárce, kteří už veřejně oznámili odchod. Instituce nestačila promítnout krizi ani do vlastní prezentace.

Krátkodobě tedy nejde o automatický zánik. Střednědobě je ale právní nejistota zjevná a tlak na rychlé řešení (přejmenování, novou dohodu, nebo zásadní personální změnu) roste každým dnem.

Co bude s archivem

Za sporem o jméno stojí ještě větší otázka: kdo bude spravovat 88 212 archivních záznamů, 6 560 dopisů a desítky tisíc bibliografických položek, které knihovna shromáždila. Nejde o PR krizi. Jde o paměťovou infrastrukturu dokumentující život a dílo klíčové postavy české moderní historie.

Havlová 23. června naznačila směr: za přirozené by považovala předání archivních, dokumentačních a badatelských materiálů do veřejné instituce, která zajistí trvalou ochranu a zpřístupnění. Zároveň nevyloučila, že by o souhlasu s užíváním jména znovu jednala, pokud se objeví instituce nebo skupina lidí schopná dlouhodobě rozvíjet Havlův odkaz.

Dvojkolejnost, která definuje budoucnost

O provozu knihovny dnes rozhoduje její správní a dozorčí rada. O tom, zda smí nést Havlovo jméno, rozhoduje někdo úplně jiný: Havlová, respektive VIZE 97. Tyto dvě roviny se poprvé otevřeně oddělily a právě v tom spočívá skutečný přelom. Knihovna jako právnická osoba může existovat dál. Ale bez jména, bez týmu a bez hlavních donátorů je to jiná instituce, než jaká vznikla.

Havlová neřekla, že Havlův odkaz nemá žít. Řekla, že v těchto rukou žít nemá.