Syn Leoše Mareše natočil video „pro maminy“. Komentáře pod ním vypadají jako seznamka pro třicátnice

Dvě nenápadná instagramová videa Jakuba Mareše stačila, aby se z tichého studenta na Floridě stal český internetový rozruch posledních červnových dnů.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Jakub Mareš má dvacet let, závodně lyžuje na vodě za univerzitu Florida Southern College a na americkém kampusu ho nikdo neřeší kvůli příjmení. Jenže stačilo, aby na konci června hodil na Instagram dvě krátká videa, jedno v kožichu s hláškou „Čauky maminy“, druhé z koupání v řece, a česká část internetu se proměnila v živou tribunu. Pod příspěvky se začaly hromadit komentáře, které svým tónem připomínaly spíš seznamovací portál než běžnou diskusi pod studentským obsahem. A právě ten kontrast mezi americkou anonymitou a českou pozorností dělá z celé miniudálosti víc než jen další celebrití clickbait.

Kožich, řeka a „Čauky maminy“

První video bylo schválně přehrané. Jakub v kožichu, s nadsázkou a pozdravem „Čauky maminy“, sebeironická póza, která by na TikToku zapadla mezi tisíce podobných. Jenže u syna Leoše Mareše nic nezapadne, aspoň ne v Česku. Druhý klip přišel vzápětí: záběry z koupání v přírodě, bez kožichu, bez hlášky, jen voda a atletická postava dvacetiletého vodního lyžaře. A právě ten spustil lavinu.

Podle Proženy.cz se pod druhým videem objevily reakce typu „wow“, přirovnání k „pokladu na stříbrném jezeře“ i komentář Nikoly Hezucké, která se s humorem ptala, zda je video skutečně „pro maminy“. Nic vulgárního, žádné explicitní výlevy, spíš veřejné komplimenty a nápadně flirtovací tón, který nápadně často přicházel od komentujících viditelně starších než sám autor. Odtud ten dojem seznamky: ne kvůli obsahu, ale kvůli atmosféře.

Student, ne influencer

Důležité je, co za těmi dvěma klipy stojí, a hlavně co za nimi nestojí. Jakub Mareš není influencer. Na oficiální soupisce Florida Southern College je vedený jako sophomore s domovem v Praze a středoškolským zázemím na Parklane International School. Závodí za univerzitní tým ve vodním lyžování. Na Instagramu publikuje sporadicky, bez strategie, bez sponzorů.

A právě ta vzácnost obsahu celou reakci zesílila. Když někdo s milionem sledujících zveřejní video z bazénu, nikdo se nepozastaví. Když totéž udělá člověk, který normálně mlčí a žije si za oceánem vlastní život, působí to jako nečekané otevření dveří do jinak chráněného prostoru. Dva lehké letní posty najednou vypadaly jako událost.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Jakub Mareš (@kubamaress)

Anonymita jako luxus

Jen osm dní předtím, než se jeho videa stala tématem českých lifestylových webů, dal Jakub rozhovor Rádiu Impuls, ve kterém popsal něco, co celou situaci rámuje nejlíp ze všeho. Na univerzitě prý nikdo neví, kdo je jeho táta. A je to pro něj osvobozující.

V Česku má Leoš Mareš přes 1,2 milionu sledujících na Instagramu a více než šest tisíc příspěvků, čísla, která z něj dělají jednu z největších českých osobních značek na sociálních sítích. Jakub naproti tomu stojí na opačném konci spektra: minimum obsahu, žádná systematická sebeprezentace, americký kampus jako přirozený štít před bulvárem. Sám říká, že permanentní influencerství je vyčerpávající a že mu pomohl i otcův dočasný odchod ze sítí.

Příjmení jako zesilovač

Položme si férovou otázku: fungovala by ta videa stejně, kdyby se jejich autor jmenoval jinak? Pravděpodobně ne, nebo aspoň ne tak rychle. Atletická postava a sebeironický humor by na sítích obstály samy o sobě, ale příjmení Mareš funguje v českém mediálním prostředí jako zesilovač signálu. Dva nenápadné posty se díky němu během pár dnů přesunuly z Instagramu do redakcí.

Zároveň ale platí, že samotné příjmení by nestačilo. Kdyby videa nebyla vizuálně výrazná a tónově překvapivá, žádná vlna komentářů by nepřišla. Funguje tu kombinace: známé jméno otevře dveře pozornosti, obsah je pak musí udržet otevřené. A Jakubovi se to, ať už záměrně, nebo náhodou, povedlo.

Jestli z toho bude víc než letní epizoda, záleží hlavně na něm. Zatím všechno nasvědčuje tomu, že se vrátí na Floridu, na vodu a do ticha, které si zjevně užívá víc než českou pozornost.