Kvůli věkovému rozdílu čekal, že mu dá jednou Lucinka kopačky. Matuš teď popisuje manželství jako blbost

Bohuš Matuš v sérii rozhovorů po rozchodu s o 29 let mladší manželkou Lucií přehodnotil celé manželství, a posun od květnového „v podstatě je to dobrý“ k červnovému „blbost“ trval pouhých šest týdnů.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Ještě 16. května 2026, pár dní po pátém výročí svatby, zpěvák veřejně mluvil o spokojenosti a fungující rodině. O měsíc později už vysvětloval médiím, proč do vztahu s „tak mladičkou“ partnerkou nikdy neměl jít. Mezi těmito dvěma polohami leží příběh, který si obě strany vyprávějí dost odlišně, a který ukazuje, jak rychle se dá přepsat význam vlastního manželství, když se změní okolnosti.

Šest týdnů, dva světy

Časová osa je výmluvná sama o sobě. V polovině května Matuš pro ŽivotvČesku.cz bilancoval pět let od svatby slovy, že je spokojený a že manželství „v podstatě funguje“. Už tehdy přiznal, že bez starostí to není, ale tón byl smířlivý, skoro hřejivý.

23. června 2026 rozchod potvrdila médiím jako první Lucie. Pro Super.cz zvolila diplomatickou formulaci: „Zůstáváme dobrými přáteli.“ O den později už Matuš v rozhovoru pro eXtra.cz rozebíral důvody: věk, nudu, studentský život na konzervatoři. A 26. června přišla nejostřejší verze: svatba s Lucinkou byla podle něj „blbost“. „Lucii chápu a přeju jí to. Nechci jí v ničem bránit, vždyť je mlaďounká a potřebuje rozlet. Proto jsem o tom už dávno uvažoval, co bude dál. A že to naše manželství je vlastně blbost,“ popsal.

Z muže, který hájil manželství, se během šesti týdnů stal muž, který ho zpětně označuje za předem očekávaný omyl.

Co přesně Matuš říká, a co ne

Slovo „blbost“ zní tvrdě, ale kontext ho trochu zjemňuje. Matuš v rozhovorech opakovaně odděluje dceru Natálku, narozenou v prosinci 2020, od hodnocení vztahu. Za ni je podle vlastních slov vděčný. „Blbost“ vztahuje ke kroku, že se vůbec pouštěl do vztahu a sňatku s partnerkou o generaci mladší.

V klíčovém rozhovoru pro eXtra.cz popsal, že mu kamarád režisér vztah s „tak mladičkou“ ženou rozmlouval a že se to „dalo čekat“. Lucie mu prý řekla: „Takhle to už nechci,“ a že je to s ním „fádní“. Zmínil i její studentský život na pražské konzervatoři, kamarády a potřebu bavit se. Sám se stylizuje do role muže, který partnerku nechce omezovat: „Jsem silný kluk, už jsem s tím dlouho smířený.“

Zajímavé je, jak se mu rozjíždí vlastní časová osa. Pro eXtra.cz mluvil o tom, že problémy trvají „zhruba rok“. Pro ŽivotvČesku.cz následně řekl, že spolu „nejsou zhruba dva roky„. Obě verze těžko mohou platit současně, a naznačují, že zpětné přepisování příběhu se netýká jen hodnocení manželství, ale i základních faktů o tom, kdy vlastně přestalo fungovat.

Luciina verze: jiný příběh, jiný tón

Lucie Matušová se nenechala zatlačit do role, kterou jí mediální narativ přisoudil. Ještě před oficiálním potvrzením rozchodu reagovala na Instagramu na Matušovy výroky o tom, že „neví, kde je“. Odmítla, že by byla špatná matka nebo nedostupná manželka. Vysvětlila, že nechodí na akce plné novinářů, protože potřebuje dostudovat a občas se potkává s kamarády, což je ve třiadvaceti letech těžko překvapivé.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Její veřejná komunikace byla stručnější, ale razantnější. Tam, kde Matuš nabízel dlouhé úvahy o věku a životních fázích, Lucie korigovala konkrétní tvrzení a odmítla jednostranné shazování. Přímá reakce na pozdější označení manželství za „blbost“ se v dostupných zdrojích neobjevila. Možná proto, že některé věci nemá smysl komentovat dvakrát.

Přepisování příběhu v přímém přenosu

Nejpozoruhodnější na celé kauze není rozchod sám; vztahy s velkým věkovým rozdílem končí často a nikoho to nepřekvapí. Pozoruhodný je způsob, jakým Matuš během několika dní přešel od popisu fungujícího manželství k rétorice předem očekávaného selhání.

V březnu 2026 ještě v podcastu Super.cz s humorem líčil, jak doma vaří, uklízí a vyzvedává Natálku ze školky, zatímco Lucie studuje. Luciino studium a odlišná životní fáze nebyly žádné nové téma, byly součástí jejich každodennosti celé roky. Teprve po rozchodu se z nich stala příčina.

Matuš dokonce sáhl po filmové analogii. Přirovnal situaci k Zelňačce, francouzské komedii z roku 1981, kde starému muži mimozemšťan vrátí mladou ženu a ta ho nakonec opustí kvůli mladšímu. Motiv jiné životní fáze tam skutečně je. Zbytek filmu (včetně mimozemšťana a létajícího talíře) už tak úplně nesedí.

Rozvod jako právní krok Matuš zatím veřejně neřeší. V rozhovoru řekl, že to „nijak neřeší“. Dcera Natálka podle jeho slov zůstává s Lucií v jejich bývalém bytě, on tam dochází a vídá ji bez omezení. Formální uspořádání péče veřejně doložené není.

Dva příběhy, jedna rodina

Podle nás je na celé situaci nejčitelnější jedno: Matuš dnes nepopisuje jen rozchod, ale aktivně přepisuje význam pěti let manželství. Kombinuje rezignaci s potřebou zachovat si tvář, a výsledkem je narativ, ve kterém konec „čekal od začátku“, přestože ještě v květnu říkal pravý opak. Lucie proti tomu staví střízlivější verzi bez velkých gest. Mezi nimi zůstává pětiletá Natálka, která z veřejných prohlášení obou rodičů naštěstí zatím vypadává jen jako důvod ke vděčnosti, ne jako zbraň.