Kategorie hezká žena pro mě skončila, řekla Pořízková. Roli jí napsali na míru, přesto dřela víc, než čekala

Pavlína Pořízková debutuje v českém filmu Bardotky jako Valerie, žena, která se po letech vrací z Ameriky. Do kin míří 23. července.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Šest týdnů v Česku. Tolik strávila Pavlína Pořízková na natáčení komedie, která jí dala první českou filmovou roli v kariéře. Sama říká, že to byl její nejdelší souvislý pobyt v zemi od chvíle, kdy jako dítě odešla s rodiči do emigrace. Nenatáčela v angličtině, neměla kolem sebe hollywoodský štáb a po boku jí stály Eva Holubová s Dagmar Havlovou. Výsledek se jmenuje Bardotky a je to film, který na Pořízkovou nesází jako na bývalou supermodelku. Sází na ni jako na herečku, které je šedesát a která s tím nemá problém.

Valerie jako zrcadlo

Postava Valerie se po letech vrací z Ameriky do Česka a rozhýbe životy dvou kamarádek. Překryv s životním příběhem Pořízkové je tak průhledný, že by scénáristky Hana Hendrychová a Pavla Krečmerová mohly klidně přiznat, že psaly s konkrétní tváří před očima. Pořízková to v rozhovoru pro ELLE potvrdila po svém: role, které jim „holky napsaly“, byly alespoň pro ni „dost na tělo“. Hendrychová film zároveň režírovala, a právě to, že za kamerou i za textem stojí ženy, bylo podle Pořízkové jedním z důvodů, proč nabídku přijala.

Nejde ale o autobiografii. Bardotky jsou letní komedie o přátelství, svobodě a druhém dechu po šedesátce. Tři hrdinky, několik sklenic vína na vinici a jedno velké tajemství, které marketing záměrně drží pod pokličkou. Hudbu složil Ondřej Brzobohatý, distribuci zajišťuje Bontonfilm s premiérou 23. července 2026. Datum uvedení na streamovacích platformách zatím nikdo neoznámil; kdo chce Bardotky vidět, musí do kina.

Čeština jako překážka

Zní paradoxně, že rodilá Češka označí hraní v češtině za velkou výzvu. Jenže mateřština a profesní jazyk jsou dvě různé věci. Pořízková odešla z Československa jako dítě, desítky let pracovala v angličtině, myslí v angličtině, veřejně vystupuje v angličtině. Jak si Redakce VIPŽivot všimla, na svém Instagramu napsala, že jde o českou produkci „celou mluvenou v češtině“, a právě ta věta prozrazuje, jak moc je pro ni angličtina výchozí režim.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Hrát celovečerní roli v jazyce, který používáte hlavně při návštěvách rodiny, a dělat to po boku Evy Holubové, jedné z nejpřesnějších českých hereček, to není casting na jistotu. Sama váhala, jestli se „odváží“. Nakonec se odvážila a šest týdnů na place bylo podle jejích slov něco jako „na chvilku tu žít“. Návrat do Česka si přitom nespojovala jen s prací. Mluvila o vůni koláčů, o vzpomínkách na dětství, o vrstvě paměti, kterou člověk neotevře z New Yorku.

Konec škatulky

Pořízková posledních několik let systematicky boří představu, že stárnoucí modelka musí buď zmizet, nebo předstírat, že nestárne. Na Vogue Summitu 2025 řekla, že dřív byla „jen tvář a tělo“, dnes má „moc a svůj hlas“. Odmítá anti-aging rétoriku. Rozlišuje mezi krásou a pouhou hezkostí. A opakovaně zdůrazňuje, že ženy po šedesátce bývají společensky tlačené k neviditelnosti, jenže ona je za svých šedesát „nadšená“.

Když tedy mluví o konci „kategorie hezká žena“, není to rezignace. Je to vědomé zavření dveří do místnosti, ve které už nechce být. Dekorativní škatulka, do které ji svět zařadil v osmnácti na obálce Sports Illustrated, ji přestala zajímat. Bardotky jsou v tomhle kontextu logický krok: role, která nestojí na tom, jak herečka vypadá, ale na tom, co prožila.

Co čekat od filmu

Bardotky míří přesně na své publikum. Tři herečky, generační humor, jihomoravská vinice a příběh, který neslibuje nic víc než dvě hodiny v kině s pocitem, že šedesátka není konečná. Kdo nemá rád české komedie pro dobrou náladu, toho kampaň nepřesvědčí, a ani se o to nesnaží.

Zajímavější je ale to, co film znamená mimo plátno:

• Pro Pořízkovou – první česká filmová role, důkaz, že dvojdomá identita může být herecký kapitál, ne handicap.
• Pro české publikum – šance vidět světoznámou modelku v kontextu, kde nejde o vzhled, ale o hlas a zkušenost.
• Pro tvůrčí tým – projekt napsaný a režírovaný ženami, s hrdinkami po šedesátce, v mainstreamu české letní distribuce.

Pořízková nenatočila český film proto, že by jí docházely nabídky. Natočila ho proto, že poprvé dostala roli, která nepotřebovala její obálku ze Sports Illustrated. Potřebovala její přízvuk, její roky v cizině a její ochotu stát před kamerou bez alibi mládí. A to je víc než comeback, to je nový začátek.