Když naposledy hrála tenis, žil ještě Navrátil. Žilková se po 35 letech vrátila na kurt s novým partnerem

Veronika Žilková naposledy držela raketu kolem roku 1991, po boku svého druhého manžela Marka Navrátila. Teď si zahrála znovu, tentokrát s Ivanem Hubačem.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Bylo to 22. června 2026 na charitativní akci Anděl mezi zdravotníky. Žilková vstoupila na tenisový kurt poprvé po pětatřiceti letech a vedle ní stál muž, kterého česká veřejnost zná teprve necelý rok. Hubač jí na místě připomínal držení rakety, správný postoj, základní údery. Žádný soutěžní návrat, žádná příprava na turnaj. Rekreační hra, při které ale herečka podle přítomných redaktorů eXtra.cz působila, jako by ji kurt nikdy nepustil.

Kdo byl Marek Navrátil

Marek Navrátil byl stavební inženýr, druhý manžel Veroniky Žilkové a otec jejích synů Cyrila a Vincenta. Manželství trvalo od roku 1988 do roku 2005. V květnu 2016 Navrátil nečekaně zemřel po mrtvici, bylo mu šestapadesát let.

Právě s ním si Žilková zahrála tenis naposledy, někdy na přelomu osmdesátých a devadesátých let. Proč pak s raketou sekla, veřejně nikdy nevysvětlila. Nebyl to důsledek Navrátilovy smrti, ta přišla o čtvrtstoletí později. Spíš šlo o jednu z těch věcí, které člověk prostě přestane dělat a pak se k nim celá desetiletí nevrátí. Pětatřicet let je v tenise věčnost. Když Žilková hrála naposledy, profesionální rakety se teprve loučily se dřevem a přecházely na karbonové kompozity. Dnešní výbava je podle ITF lehčí, s větší hlavou a odpouštějící víc chyb. Kurt má stejné rozměry. Všechno ostatní se změnilo.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Ivan Hubač: scenárista, ne celebrita

Muž, který Žilkové na kurtu radil s forhendem, není typický bulvární partner. Ivan Hubač je scenárista a dramaturg s dlouholetým profilem na webu České televize. Mezi jeho práce patří mimo jiné scénář k filmu Lída Baarová. V branži dříve publikoval i pod pseudonymem Ivan Hejna.

Se Žilkovou se znali od vidění asi čtyřicet let, ale sblížili se až na jaře 2025, když se náhodou potkali v divadle. Veřejné potvrzení vztahu přišlo 18. srpna 2025. Od té doby pár žije každý zvlášť, nespěchají se sestěhováním ani svatbou. Přesto spolu tráví čas způsobem, který je v médiích čitelný na první pohled: společné výlety, hory, karavan, lyžování a teď tenis.

Konec gaučového života

Jeden rekreační set na charitativní akci by sám o sobě nestál za řeč. Jenže zapadá do vzorce, který Žilková buduje posledních dvanáct měsíců. Sama v rozhovorech mluví o konci „gaučového života“. Pravidelně cvičí, vede online cvičení pro ženy a v červnovém rozhovoru pro Lifee ukázala svou domácí tělocvičnu s poznámkou, že jí někdy stačí deset minut denně.

Na jevišti zvládá fyzicky náročné inscenace, na horách drží tempo s partnerem o čtyři roky starším. A když ji sledující na sociálních sítích chválí, že po boku Hubače „jen září“, není to jen zdvořilostní fráze. Je za tím viditelná změna režimu.

Víc než tenis

Pointa téhle epizody není v tom, že šedesátiletá herečka zvládla přehodit míček přes síť. Je v kontrastu. Poslední hra s Navrátilem patřila do éry, kdy byla mladou matkou dvou malých synů. Návrat na kurt patří do éry, kdy po sérii osobních zlomů (rozvodech, smrti exmanžela, veřejně probíraných rodinných krizích) staví nový obraz sebe sama. Aktivní, pohybový, partnerský.

Žilková v jednom z rozhovorů řekla, že když lidé vidí, jak se někdo z něčeho „vyhrabal“, může jim to pomoct. Na kurtu v červnu 2026 to vypadalo přesně takhle, ne jako sportovní výkon, ale jako důkaz, že některé pauzy nejsou definitivní.

Raketa v ruce po pětatřiceti letech. Vedle ní jiný muž, jiná životní etapa. A chuť hrát dál.