Maminka mu celý život lhala o tátovi. Mišík ve svých 70 letech zjistil, že má v Americe devět sourozenců

Vladimír Mišík žil sedm desetiletí s příběhem o otci, který padl v korejské válce. Archivní pátrání ukázalo, že John Gaughan zemřel až v roce 2007, v Americe, obklopen devíti dětmi.

Zdroj fotografie: Se svolením České televize

Jedna věta dokáže zformovat celý život. „Tvůj táta padl v Koreji.“ Tohle Vladimír Mišík slýchal od matky Alžběty, kdykoliv se na otce zeptal. Víc se nedozvěděl. Jméno? Jen „John“. Příjmení? Mlhavé. Hrob? Žádný. Mišík vyrůstal jako jedináček v poválečné Praze, s americkým otcem existujícím jen jako stín ve vyprávění matky, která o tématu odmítala mluvit. Až v jeho sedmdesáti letech se ukázalo, že ten stín měl celou dobu adresu, zaměstnání, kytaru v ruce a devět dalších dětí.

Legenda o Koreji

Klíč k příběhu drží režisérka Jitka Němcová. Když na podzim 2015 začala připravovat dokument k Mišíkovým sedmdesátinám, narazila na korejskou verzi, a nedokázala ji přijmout. Chtěla vědět, kam by šli položit květinu na otcův hrob. Jenže rodina neznala ani celé jméno otce. Němcová se proto obrátila k archivům.

Rozhodující stopu přinesly výslechové protokoly StB. Mišíkova matka Alžběta pracovala koncem čtyřicátých let na americké ambasádě v Praze, kde se s Johnem Gaughanem seznámila. Po únoru 1948 ji bezpečnostní složky opakovaně vyslýchaly. V těch protokolech paradoxně zůstaly detaily, které rodina nikdy neměla: celé jméno, hodnost, okolnosti vztahu. Z útržků se podařilo složit identitu muže, o němž Mišík sedmdesát let věděl jen křestní jméno.

Cesta Adama Mišíka do Ameriky

Jakmile filmový štáb identifikoval Johna Gaughana, vyslal do USA Mišíkova syna Adama. Ten tam našel něco, co nikdo nečekal: otec nejenže nepodlehl v Koreji, ale po návratu z Evropy se vrátil ke své americké manželce Grace a k malým dětem. Postupně jich měl devět. Létal jako pilot Pan American Airlines, měl výtvarné nadání, hrál na kytaru. Zemřel v roce 2007, čtyři roky předtím, než Mišík oslavil pětašedesátiny.

Příbuzenství potvrdil test DNA. Ve filmových kreditech dokumentu Nechte zpívat Mišíka figurují mezi americkými účinkujícími minimálně Daniel Gaughan a John T. Gaughan. Mišík se s žijícími sourozenci opakovaně setkal, v USA i při jejich návštěvách Česka. Premiéra filmu proběhla 8. března 2017, přesně k jeho sedmdesátým narozeninám.

Mlčící matka a tlak padesátých let

Proč Alžběta Mišíková synovi předala nepravdivou verzi? Přímé vysvětlení neexistuje; matka o motivech nikdy veřejně nepromluvila. Doložený je ale kontext: v padesátých letech znamenala vazba na americkou ambasádu existenční ohrožení. Mišík sám to shrnul slovy „bylo to o život“. Antiamerická propaganda zasahovala i děti; akademická studie Michala Korhela z roku 2023 dokumentuje případy, kdy potomkům amerických vojáků v socialistickém Československu komplikoval režim přístup ke vzdělání. Jeden z doložených případů: nepřijetí na leteckou školu se zdůvodněním „jeho otec je Američan“.

Zdroj fotografie: Se svolením České televize

V takovém prostředí se věta „padl v Koreji“ mohla stát ochranným štítem. Uzavřela téma, které bylo politicky nebezpečné, a zároveň dala synovi alespoň nějaký příběh místo prázdna. Zda Alžběta skutečně věděla, že Gaughan žije, není veřejně doloženo. Možná sama věřila vlastní verzi. Možná ne. Mišík po odhalení pravdy řekl, že mu nové poznání pomohlo „ve vnitřním vztahu s maminkou“, kterou celý život moc nechápal. Nejde tedy jen o moment šoku, jde o pozdní přerovnání celé rodinné minulosti.

Jak dnes pátrat po amerických příbuzných

Mišíkův případ je díky archivům, DNA i opakovaným setkáním mimořádně dotažený. Většina potomků amerických vojáků z poválečného Československa takové štěstí nemá. Proto jsme se v Redakci VIPŽivot zajímali o to, jak se chtěného cíle dopátrat. Kdo se chce vydat podobnou cestou, má dnes tři hlavní opory:

• Vojenské záznamy: U.S. National Archives zpřístupňuje personální spisy veteránů 62 let po ukončení služby. Žádost se podává online přes eVetRecs nebo formulářem SF-180. Pozor: požár v archivu v roce 1973 zničil 16 až 18 milionů spisů, u části veteránů je nutná rekonstrukce z alternativních zdrojů.
• DNA databáze: Autosomální testy s funkcí hledání příbuzných nabízejí AncestryDNA i MyHeritage. Služba 23andMe má funkci DNA Relatives, ale po změně vlastnictví dokončené v červenci 2025 je na místě opatrnost ohledně nakládání s daty.
• Výzkumná síť CHIBOW: Mezinárodní síť badatelů zabývajících se dětmi narozenými z válečných vztahů přijímá dotazy přes svůj kontaktní kanál. Českým partnerem projektu byla Filozofická fakulta UJEP.

Specializovaná česká organizace, která by potomkům amerických vojáků systematicky pomáhala s pátráním, zatím neexistuje. Existují ale badatelé, archivy a databáze, a hlavně precedent, že to jde.

Co zůstalo skryté v jedné mlčící matce

Nejsilnější rovina Mišíkova příběhu není samotný zvrat. Je to délka, po kterou jedna rodinná věta suplovala chybějící biografii. Sedmdesát let stačila formulka „padl v Koreji“ k tomu, aby zakryla pilota transatlantických letů, výtvarníka, kytaristu a otce devíti dětí. Teprve archiv a DNA ukázaly, kolik dějin se vešlo do mlčení jedné ženy.

Mišík to popsal jako „hodně emotivní zjištění“. A dodal, že konečně chápe svou matku. Ne proto, že by jí odpustil lež, ale proto, že poprvé viděl, před čím ho chránila.