Královna onkologie, řekla dcera o lékařce své mámy. Skarlandtová díky ní po 3 letech léčby vyrazila k moři

Marta Skarlandtová sedí v polovině června 2026 v restauraci v Piranu a objednává si jídlo. Před třemi lety jí diagnostikovali rakovinu plic.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Bývalá televizní hlasatelka, které je dnes osmasedmdesát let, zvládla cestu ze středních Čech na slovinský Jadran, projížďku lodí i procházky po úzkých uličkách přímořského městečka. Její dcera Linda Havlíček Skarlandtová to komentovala jediným výrokem, který shrnuje poslední tři roky: „Maruška je královna onkologie ve Fakultní Thomayerově nemocnici.“ Měla na mysli pneumoonkoložku Marii Drösslerovou, lékařku, která její matku provází léčbou od začátku. Dovolená u moře přitom není jen hezká fotka na sociálních sítích. Je to viditelný důkaz, že dobře vedená léčba dokáže rodinu posunout od krizových rozhodnutí zpátky ke společným plánům.

Tři roky, o kterých se dlouho mlčelo

Veřejnost se o nemoci Marty Skarlandtové dozvěděla až 2. září 2025, kdy Blesk poprvé napsal o diagnóze rakoviny plic a chemoimunoterapii ve Fakultní Thomayerově nemocnici. Lindina slova z června 2026 ale prozrazují, že samotný záchyt nemoci přišel podstatně dřív, přibližně v roce 2023. Rodina tedy žila s diagnózou zhruba dva roky, než ji nechala proniknout na veřejnost.

V lednu 2026 Marta v rozhovoru pro Český rozhlas popsala, jak těžké bylo vůbec se pro chemoterapii rozhodnout. Zkušenost s léčbou manžela Zdeňka Skarlandta, který na rakovinu zemřel v roce 2019, ji vedla k pochybnostem. „Neuměla jsem si představit, že bych do toho šla,“ přiznala. Nakonec ji přesvědčil paliativní tým a právě Drösslerová. V témže rozhovoru dodala, že jí síly neubývají a pocitově má dojem, jako by jí nic nebylo.

Kdo je Marie Drösslerová

Označení „královna onkologie“ zní jako rodinná nadsázka. Profesní profil lékařky ale ukazuje, proč si ho Linda dovolila vyslovit nahlas.

MUDr. Marie Drösslerová působí v Pneumoonkologické ambulanci Pneumologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze. Ambulance se prezentuje jako celorepublikové centrum pro léčbu nádorů plic, průdušek, pohrudnice a mezihrudí. Nabízí chemoterapii, radioterapii, cílenou léčbu i imunoterapii, vše podle aktuálních doporučení České onkologické společnosti. Probíhají tam i klinické studie s novými léky.

V profilovém rozhovoru pro Deník N z února 2026 Drösslerová řekla, že je ambiciózní žena, která chce své pacienty „dostat co nejdál“. U Skarlandtové se to zjevně daří. Nejde o potvrzené vyléčení, Linda matku ještě v únoru 2026 označovala za onkologickou pacientku. Jde ale o něco, co si rodina před rokem či dvěma nedokázala představit: normální dovolenou u moře.

Od krizového rozhodování k Piranu

Kontrast mezi nejtěžšími měsíci a červnovou dovolenou je výmluvný. Na začátku stála diagnóza, složitá rozhodnutí o léčbě, vstup paliativního týmu. Marta sama řekla, že nebýt primářky Zuzany Křemenové a jejího týmu podpůrné péče, „možná by tu dnes ani nebyla.“ V únoru 2026 dcera popisovala, že matka její přímou pomoc v domácnosti striktně odmítá, chce zůstat soběstačná.

A pak přišel červen 2026. Piran. Rodina tam má silné kořeny: otec Lindiných dětí pochází z tohoto městečka, jeho rodina tam dodnes žije. Linda i děti mluví plynně slovinsky. Manžel Petr Havlíček si Slovinsko zamiloval při reklamních festivalech a první byt tam pořídil před dvaceti lety; dnes tam rodina vlastní dvě nemovitosti. Pro Martu to tedy nebyla cizí destinace, ale místo, kde ji čekali blízcí, známé restaurace a moře.

Právě ta všednost je na celém příběhu nejsilnější. Žádný triumfální návrat, žádné fanfáry. Prostě babička, která jede s rodinou k moři a sveze se lodí.

Proč záleží na tom, kde se léčíte

Příběh Skarlandtové má i obecnější rozměr. Podle odborných stanovisek na portálu Linkos se až 35 procent pacientů s karcinomem plic může ocitnout mimo systém špičkové centralizované péče. To je víc než třetina lidí, kteří nedostanou to, co dostala Marta: multidisciplinární tým, moderní kombinaci chemoterapie a imunoterapie, podpůrnou péči od prvního dne.

Kdo hledá srovnatelné zázemí, měl by se orientovat na síť Komplexních onkologických center a specializovaných pneumoonkochirurgických pracovišť. V Praze jde kromě FTN o spolupráci s VFN a ÚVN, dále o FN Motol, Nemocnici Na Homolce, FNKV nebo Bulovku. Mimo hlavní město fungují centra v Hradci Králové, Olomouci, Plzni, Ostravě, Ústí nad Labem, Liberci, Zlíně, Českých Budějovicích, Jihlavě, Pardubicích či Novém Jičíně. Jako příklad specializovaného plicního pracoviště mimo Prahu lze uvést Plicní centrum Masarykova onkologického ústavu v Brně.

Klíčové je, aby léčebný postup stanovoval multidisciplinární tým: onkolog, pneumolog, chirurg, radioterapeut. Právě tohle Skarlandtová ve FTN měla.

Dcera, která změnila profesi kvůli rodině

Linda Havlíček Skarlandtová není jen dcera, která chválí lékařku. Sama pracuje ve Fakultní Thomayerově nemocnici jako sociální pracovnice na Oddělení paliativní péče. K tomuto oboru ji přivedla osobní zkušenost: v době, kdy s rakovinou bojoval její otec Zdeněk, opustila práci v divadelním PR a nastoupila do nemocnice.

Dnes sedí na obou stranách příběhu. Profesně pomáhá rodinám v situaci, kterou sama zažila. Soukromě jezdí s matkou k moři a doufá, že dalších takových cest bude víc. V rozhovoru pro Českou televizi v únoru 2026 řekla, že je pro ni samozřejmé jednou se o matku doma postarat. Marta to zatím odmítá. Chce být soběstačná. A v Piranu u Jadranu to vypadá, že zatím může.

Restaurace, loď, sluneční brýle. Tři roky po diagnóze vypadá normální den u moře jako ten největší úspěch.