Jako dítě nosil čepici po sestřenici a všichni ho měli za holčičku. Suchánek popsal své začátky před kamerou

Michal Suchánek pózoval pro české časopisy dřív, než se naučil číst. A oblékali ho do toho, co bylo zrovna doma po ruce.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Herec Michal Suchánek umí pobavit. VIP život si všiml, že v rozhovoru pro pořad Na kafeečko s Miluškou Bittnerovou vytáhl vzpomínku, která by leckoho zahnala do kouta. Jemu z ní ale vyrostl příběh, který dnes podává s přesně tím typem sebeironie, jaký od něj čekáte. Holčičí pletená červená čepice, pláštěnka po sestřenici Ivetě a pětiletý kluk, kterého okolí automaticky bralo jako děvče. „Asi se šetřilo,“ okomentoval to lakonicky. Jenže tahle historka není jen rodinná anekdota. Je to první kapitola kariéry jednoho z nejznámějších českých bavičů, a zároveň klíč k tomu, jak Suchánek přemýšlí o dětství, rodičovství a o tom, co svým vlastním dětem nikdy nechtěl zopakovat.

Titulní tvář v pěti letech

Všechno začalo v paneláku, kde Suchánkovi bydleli. V domě žila fotografka a rodiče malého Michala, oba zaměstnaní v Československé televizi, ho k ní jednoho dne přivedli. Výsledek? Přibližně v pěti letech se ocitl na obálce časopisu Vlasta. Psal se rok 1970 a z chlapce, který chodil v dívčích svršcích po příbuzné, se stala titulní tvář ženského týdeníku. O pár let později, kolem osmi až devíti let věku, přišla Mona. Tentokrát šlo o módní časopis s pletařskými návody.

Suchánek na snímcích pózoval v pletené vestě, na jiném v bekovce a roláku. Fotky podle jeho slov po desetiletích znovu vypluly, buď je sám našel, nebo mu je někdo poslal. Právě obálka Vlasty ho podle dostupných zdrojů dostala do hledáčku filmařů. Režisér Antonín Moskalyk si ho vybral do snímku Pozdní léto. Z dětského modela v holčičí čepici se stal dětský herec, a kolotoč se roztočil.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Od Sněženek k Partičce

Profesní oblouk Michala Suchánka připomíná české kulturní dějiny v kostce. Po dětských filmových rolích přišlo studium na Pražské konzervatoři, pak výrazný part ve Sněženkách a machrech, který ho zapsal do povědomí celé generace. Skutečný zlom ale přinesla televizní zábava. Tele Tele po boku Richarda Gentzera přepsalo pravidla českého humoru na přelomu tisíciletí. A Partička? Ta běží dodnes, na Prima Cool je Suchánek k vidění v klasické i XXL verzi, epizody jsou dostupné i online na prima+.

Z kluka, kterého sousedi pokládali za holčičku, se stal muž, jehož obličej zná v Česku prakticky každý. A ten první „image moment“ před objektivem, pletená červená čepice, cizí pláštěnka, rozpačitý pohled, je vlastně dokonalý prolog ke kariéře postavené na tom, že se Suchánek nebojí vypadat absurdně.

Citově chudé poměry a vědomá oprava

Komická slupka historky o čepici ale skrývá temnější jádro. Suchánek o svém dětství opakovaně mluví jako o „citově velmi chudých poměrech“. V podcastu Čestmír Strakatý některé rodinné situace označil za „otřesné“, aniž je blíže rozvedl. Do šesti let vyrůstal u babičky, protože rodiče pracovali. Vztah s otcem Jaroslavem se po smrti matky definitivně rozpadl; podle bulvárních zdrojů se neviděli nejméně dva roky a Jaroslav chyběl i na svatbě vnučky Bereniky v létě 2025.

Právě tady se příběh o dětském modelingu mění v něco hlubšího. Suchánek totiž svou vlastní rodičovskou roli postavil jako vědomý protipól. „Nedělal jsem svým dětem nic, co mi dělali mí rodiče,“ řekl v Na kafeečko. Konkrétně: omlouval se jim, neptal se rutinně „co bylo ve škole“, dbal na rovnost mezi synem a dcerou, i finančně. Největší odměnou je pro něj, že mu obě děti dodnes říkají „tatínku“ a mají k sobě navzájem blízko.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Otcovská nejistota, která nekončí

Berenika i její bratr se vydali uměleckým směrem. Suchánek to nese se směsí hrdosti a úzkosti. „Je to hrozná nejistota,“ přiznal. Sám nikdy nebyl stabilně zaměstnaný a i po dekádách na obrazovce ho dokáže znervóznit pár měsíců bez nabídky. Dceři herectví aktivně rozmlouval a doporučoval fotografii, obor, který není vázaný na češtinu a uživil by ji i v zahraničí. Berenika nakonec šla vlastní cestou.

Když se v červnu 2025 vdávala, nepřijala ani Suchánkovo, ani manželovo příjmení Úlehla. Se svým mužem zvolili příjmení Šrettr, po dědečkovi z matčiny strany. I v tomhle detailu je vidět rodina, která si buduje identitu po svém, ne podle předepsaného scénáře. Michal Suchánek začínal před objektivem v půjčené čepici a pláštěnce, které mu nepatřily. Dnes patří mezi nejstálejší tváře české zábavy. A ta červená holčičí čepice? Nejlepší první kostým, jaký si mohl přát, i když si ho nevybral.