Maminka mu namlouvala Bohdalovou. Když se Gottovi narodila dcera, nesměla se o tom dozvědět

Marie Gottová pozvala Jiřinu Bohdalovou do kuchyně a rovnou jí nabídla svého syna. O dva roky později se Karel stal otcem, a matce to zatajil až do její smrti.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Dvě české legendy málem vytvořili pár. VIP život zaznamenal, že maminka Karla Gotta ho chtěla oženit s Jiřinou Bohdalovou. V příběhu ikonického zpěváka se opakuje jeden vzorec: soukromí se řídilo podle toho, co unesou dvě věci, matčino srdce a veřejný obraz „božského Káji“. Marie Gottová nebyla jen kulisa slavného syna. Byla autorita, která mu vybírala partnerky, tlačila ho k vnoučatům a nevědomky ho donutila k jednomu z nejdelších tajemství jeho života. Aby jí neublížil, skrýval čtyři roky existenci vlastní dcery. A když Marie v roce 1977 zemřela, pravdu se nikdy nedozvěděla.

Scéna v kuchyni u Gottových

Někdy na přelomu šedesátých a sedmdesátých let zazvonil u Gottových telefon a Marie pozvala Jiřinu Bohdalovou na návštěvu. Ne na kafe mezi kamarádkami, s jasným záměrem. V kuchyni pražského bytu jí bez okolků řekla, že by si přála, aby se s Karlem dali dohromady. Bohdalová namítla, že je starší a má dceru Simonu. Marie to smetla ze stolu. A pak donutila Karla, aby na velkou fotografii napsal věnování: „Simonce její budoucí táta Karel Gott.“

Bohdalová na to vzpomínala opakovaně, naposledy v pořadu 7 pádů Honzy Dědka. Romanticky to ale nikdy nevnímala. V rozhovoru pro TN.cz popsala mladého Gotta jako „ušaté torpédo“ a zdůraznila, že se jí jako muž prostě nelíbil. Z její perspektivy šlo o úsměvnou rodinnou iniciativu, ne o reálnou cestu ke vztahu. Pro Marii Gottovou to ale úsměvné nebylo. Chtěla, aby se Karel konečně oženil, založil rodinu, žil „slušně“. Bohdalová pro ni představovala prověřenou, společensky přijatelnou kandidátku, ne náhodnou známost ze zákulisí.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Dcera, která musela zůstat tajemstvím

V roce 1973 se Karlu Gottovi a taneční umělkyni Antonii Zacpalové narodila dcera Dominika. Jenže Marie Gottová se o vnučce nedozvěděla. Ne proto, že by syn dceru zapřel nebo odmítl. Materiálně se staral, Antonii s Dominikou pořídil a vybavil byt na Vinohradech. Za dcerou ale chodil potají a zpočátku jen zřídka.

Důvod? Gott ho pojmenoval sám, veřejně a opakovaně: matčina konzervativnost. „Nepatřilo se“ mít dítě mimo manželství. Bál se její reakce na nemanželskou vnučku, bál se zklamání ženy, která ho celý život podporovala v malování i zpěvu, zatímco otec trval na „poctivém řemesle“. V autobiografii Má cesta za štěstím popsal, že ho to později mrzelo víc než cokoli jiného. Pro Blesk to shrnul ještě ostřeji: „Mámě jsem nikdy neřekl, že má vnučku.“ Marie Gottová zemřela v roce 1977. Tajemství vydrželo celé čtyři roky, a ona odešla, aniž by věděla, že je babičkou.

Rok 1971: StB, rodiče a cena za návrat

Aby bylo jasné, proč pro Gotta představovala matka tak citlivý bod, je potřeba se vrátit o dva roky před Dominičino narození. V roce 1971 se Karel vrátil z toho, čemu se později říkalo „cvičná emigrace“ v Německu. Státní bezpečnost na něj ale netlačila přímo, tlačila přes rodiče.

Archivní dokumenty, které zpracovalo Aktuálně.cz, dokládají:

• domovní prohlídky v pražské vile i v Jevanech,
• zabavování věcí a mapování účtů,
• několikahodinové výslechy otce i matky.

Marie Gottová při výslechu trvala na tom, že se syn vrátí domů. StB věděla, co dělá, právě proto, že vztah mezi Karlem a matkou byl tak silný, fungovali rodiče jako účinná páka. Gott později mluvil o psychickém týrání rodičů a o tom, že právě tohle ho přimělo jednat. Blízkost k matce nezmizela. Naopak, právě proto byla zneužitelná.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Když si tohle člověk uvědomí, dává větší smysl i rozhodnutí z roku 1973. Gott nechtěl matku zatížit další komplikací. Nechtěl, aby žena, kterou StB dva roky předtím tahala po výsleších, řešila ještě nemanželskou vnučku syna, jehož veřejný obraz měl zůstat bezchybný.

Od tajemství k veřejnému přiznání

Po matčině smrti v roce 1977 tajemství nepadlo hned. Širší veřejnost se o Dominice dozvěděla až kolem roku 1982, kdy příběh prolomil nejprve německý list Das Goldene Blatt a následně domácí Mladý svět. Do té doby Gott existenci dcery držel mimo dosah médií, devět let. V autobiografické ukázce zprostředkované serverem Extra.cz Gott přiznává, že si cestu k Dominice hledal dlouho. Sama Dominika později řekla, že jejich vztah zůstal formální: „Nikdy mi neřekl, že mě má rád.“

Vzorec, který se opakoval

Gottův příběh s Bohdalovou a Dominikou nejsou dvě oddělené anekdoty. Jsou dvě strany téže mince. Marie Gottová aktivně formovala synovo soukromí, vybírala mu nevěstu, tlačila ho k rodině, definovala, co je „slušné“. A Karel se podle toho choval: namísto konfrontace volil úhyb. Bohdalovou zdvořile přešel, dceru schoval. Fotografie s věnováním „Simonce její budoucí táta“ zůstala kuriozitou. Vnučka, o které se Marie nikdy nedozvěděla, zůstala jizvou.