Vždycky na něm bylo něco zvláštního, řekla Geislerová. S Klempířem psala texty, dnes ho nepoznává

Herečka Aňa Geislerová v rozhovoru pro Prostor X popsala, jak se z dávného tvůrčího známého stal člověk, v němž dnes nevidí nic z toho, co si pamatuje.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Seděli spolu ve studiu, psali texty, pohybovali se v okruhu kolem hudebníka Romana Holého. Geislerová říká, že Otu Klempíře „znala dlouze, ale velmi dávno“. A dodává větu, která celý rozhovor rámuje: na něm prý „vždycky bylo něco strašně zvláštního“. Ne jedna historka, ne jeden incident. Spíš trvalý, těžko pojmenovatelný neklid pod povrchem slovní hravosti. Dnes je Klempíř ministrem kultury. A Geislerová tvrdí, že člověka, kterého kdysi znala, v něm už nenachází.

Studio, texty a nepojmenovaná podivnost

Podrobnosti o společné práci jsou skoupé. V rozhovoru pro Prostor X, jehož textový úryvek vyšel na Reflexu 10. června 2026, mluví Geislerová o „nějakých textech“, které spolu psali, a o čase stráveném ve studiu. Konkrétní názvy skladeb nebo publikovaná díla nejmenuje. Důležitější než výčet titulů je ale způsob, jakým popisuje tehdejšího Klempíře: kreativní, jazykově hravý, a zároveň člověk, u kterého něco nesedělo. Tehdy to neuměla pojmenovat. Dnes si myslí, že rozumí proč.

Tři body na ose zlomu

Geislerová neskočila rovnou k politice. Její vyprávění má jasnou chronologii a každý bod přidává vrstvu.

Nejdřív přišly informace o minulosti, kterou okolí spojovalo s drogami. Pak spolupráce s StB, téma, které Klempíř sám veřejně přiznal už v prosinci 2019 v rozhovoru pro tentýž Prostor X, kde mluvil o nátlaku a výhrůžkách zmrzačením. A nakonec Motoristé sobě. Právě tam Geislerová klade definitivní zlom. „Když se objevil u Motoristů, došlo mi, že je tam špatně všechno,“ říká.

Nejde přitom o komentář zvenčí. Archivní detaily Klempířovy spolupráce s StB rozkrývali v lednu 2026 Reportéři ČT a v únoru 2026 magazín Paměti národa. Geislerová ale přidává něco, co archivy neobsahují, osobní paměť člověka, který s Klempířem seděl u jednoho stolu.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Ministr versus vzpomínka

Od 15. prosince 2025 je Ota Klempíř ministrem kultury za Motoristy sobě. Oficiální vládní profil ho představuje jako kreativce a autora; při nástupu sliboval stabilní prostředí a předvídatelné financování kultury. Geislerová čte tutéž biografii úplně jinak. Mluví o „přerodu v ministra“, o „divné lidské animozitě“ a o ztrátě všeho, co Klempíř podle ní kdy budoval.

Nemíří na majetek ani na funkci. Míří na symbolický kapitál, tedy reputaci, vztahy, kredit člověka z kulturní scény. Podle ní ho dnešní politický provoz přepsal.

„Tahle parta skončí“

Geislerová nezůstává jen u osobního zklamání. Jde dál a říká natvrdo: „Tahle parta skončí, protože ta definitivně skončí.“ A pro Klempíře z toho podle ní plyne, že to „nebude mít snadné, ani sám se sebou“. Je to ostrý verdikt. Ale opírá se o konkrétní časovou osu, od studia přes StB až po ministerské křeslo, a o fakt, že ho nevynáší někdo z politické opozice, ale někdo, kdo s ním kdysi tvořil.

Právě v tom je váha toho rozhovoru. Nový archivní důkaz nepřináší. Přináší ale emočně přesné svědectví člověka, který Klempíře znal dřív, než se z něj stal veřejný příběh. A který dnes říká, že zpětně chápe varovné signály, které tehdy neuměl přečíst.