Vémola tvrdí, že zvířata miluje. Úřady popsaly, co lvice a tygři v jeho péči ve skutečnosti zažívali

Lvice Elsa měla chirurgicky odstraněné všechny drápy na předních tlapách. Stát mluví o nevratném poškození zdraví.

Zdroj fotografie: Nextfoto

V pondělí 9. června 2026 přijíždí do areálu v Buštěhradě u Kladna přepravní tým a pod dohledem veterinářů nakládá sedmiletou lvici do transportního boxu. Elsa míří do Zoo Liberec, už ne jako Vémolovo zvíře, ale jako majetek státu. Ministerstvo životního prostředí tentýž den vydává tiskovou zprávu, v níž popisuje, co inspektoři a veterináři u lvice našli: kompletně odstraněné drápy na předních končetinách, nevratné poškození zdraví a vážně narušenou schopnost socializace s jinými lvy. Karlos Vémola přitom ještě v dubnu před kamerami tvrdil, že jeho zvířata nikdo netýrá a že „vypadají lépe než v zoo“. Odborníci ale mají jiný názor.

Dva jazyky, jeden chov

Vémolova veřejná obhajoba stojí na emocích. Mluví o rodině, o lásce ke zvířatům, o péči, kterou jim žádná zoologická zahrada nedá. Stát mluví jinak. Státní veterinární správa prostřednictvím mluvčího Petra Majera sdělila, že odstranění drápů zjistila u všech velkých kočkovitých šelem v chovu, a že z jejího pohledu došlo k týrání zvířat. Česká inspekce životního prostředí zase konstatovala, že u Elsy nebyl prokázán legální původ, a proto musela být zabavena.

Nejde přitom o izolovaný incident. Už v prosinci 2023 úřady odebraly Vémolovi bílou tygřici Antonii Rambu. I ta měla chirurgicky odstraněné drápy na předních tlapách. I u ní se ukázalo, že při registraci byly deklarovány falešné údaje o rodičích. Ramba skončila v německém zařízení TIERART. Vémola tehdy přistoupil na dohodu, která podmíněně zastavila jeho trestní stíhání za neoprávněné nakládání s mládětem tygra. V lednu 2026 mu pak byla pravomocně potvrzena pokuta 80 tisíc korun za neprokázání legálního původu jedné samice lva a nedodržení oznamovacích lhůt.

Odkud přišla Elsa

Příběh o původu lvice je sám o sobě podivný. Vémola tvrdí, že mu Elsu přinesla Terezie Holovská. Ta pro Seznam Zprávy popsala, že v červnu 2020 údajně našla u Žítkové dvě novorozená lvíčata v papírové krabici. Mluvčí ČIŽP Miriam Loužecká k tomu uvedla, že darovací smlouva neobsahovala údaje potřebné k prokázání zákonného původu. DNA analýza sice určila možný rodičovský pár, ale bez dostatečné statistické jistoty, a ani původ jednoho z domnělých rodičů se nepodařilo prokázat.

Pokud legální původ exempláře chráněného úmluvou CITES není doložen, nelze vyloučit, že zvíře pochází z nelegálního obchodu. A inspekce musí jednat. Rozhodnutí o zabavení Elsy nabylo právní moci v únoru 2026, Vémola se neodvolal. Fyzickému odebrání se přesto bránil; podle MŽP proběhly v březnu neúspěšné pokusy o převzetí lvice, než se v červnu podařilo transport realizovat.

Drápy jako trestní linie

Odstranění drápů není jen problém zvířecí pohody. Je to potenciálně trestný čin. Zdeněk Vyskočil z úřadu městyse Černošice, který případ řešil na úrovni přestupků, nesouhlasil s tím, že chirurgické odstranění drápů bylo vyhodnoceno pouze jako přestupek. Označil to za opakovaný trestný čin a obrátil se na krajské státní zastupitelství. To podle informací Seznam Zpráv věc vrátilo vyšetřovatelům.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Karlos "Terminator" Vemola (@karlos_terminator_vemola)

Co to znamená v praxi? O to jsme se v Redakci VIPŽivot blíže zajímali. Znovu se otevřela trestní větev kauzy. Paragraf 302 trestního zákoníku stanoví za týrání zvířat sazbu šest měsíců až tři roky odnětí svobody. Při větším počtu zvířat, trvalých následcích nebo zvláštní surovosti stoupá na dva až šest let. Soud může uložit i zákaz držení a chovu zvířat až na deset let. Zatím jde o náš právní rozbor veřejně známých okolností; orgány kvalifikaci veřejně neoznámily.

Systém, který Vémolu přerostl

ČIŽP v roce 2023 uváděla, že v Česku je registrováno 118 tygrů, z toho jen 33 v zoologických zahradách. Inspektor Jan Chmelař tehdy řekl, že v soukromých chovech žijí stovky velkých šelem. Vémolův případ je mediálně nejhlasitější, ale systémově není výjimkou.

Legislativa se zpřísňuje postupně. Od roku 2019 platí zákaz mazlících koutků, veřejného venčení velkých šelem a množení vybraných druhů v zájmových chovech. Od roku 2021 musí chovatel získat povolení, prokázat odbornou způsobilost a mít kolaudační souhlas. Prováděcí vyhláška z roku 2022 stanoví konkrétní požadavky na prostory a zakazuje chov v bytě. Na papíře je režim přísný. V praxi ČIŽP přiznává, že kapacity pro umístění zabavených zvířat jsou omezené a počty soukromých šelem klesají jen pomalu.

ČIŽP zároveň obecně popisuje logiku kontaktního chovu: mláďata se od matek oddělují brzy, aby si vytvořila vazbu na člověka. Jenže i taková zvířata dospějí do nebezpečné a neovladatelné fáze. Vzniká tak stálá poptávka po dalších mláďatech, a koloběh, který podle inspekce zvířatům systematicky ubližuje.

Elsa teď žije v Liberci. Ředitel zoo David Nejedlo slíbil profesionální péči a postupnou adaptaci. Ministerstvo s mezinárodními partnery hledá zařízení, které dokáže lvici bez drápů a s omezenou schopností socializace nabídnout individuální přístup. Karlos Vémola mezitím čeká, jak dopadne trestní prověřování, a tentokrát už nemá co podmíněně zastavit.