Agáta chce kvůli dítěti klid, Soukup chce další soudy. Advokát popsal, jak končí notoričtí sudiči

Jaromír Soukup prohrál 5. května u soudu žalobu proti Agátě Hanychové, byl označen za agresora a okamžitě ohlásil odvolání i další spory.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Obvodní soud pro Prahu 6 zamítl Soukupovu osobnostní žalobu, ve které požadoval omluvu za výroky Hanychové po loňské potyčce na jejím pozemku. Soudkyně ho v odůvodnění označila za provokatéra a agresora, uložila mu hradit náklady řízení a de facto obrátila celý příběh naruby. Zatímco Hanychová opakovaně mluví o tom, že chce kvůli dceři Rozárce klid, Soukup ve stejný den oznámil odvolání a na svém webu dál avizuje žaloby proti Hanychové i jejímu manželovi Miroslavu Dopitovi. Advokát Jakub Drábek, který se k situaci vyjádřil pro eXtra.cz, popsal obecný vzorec lidí, pro které se soudní síně stanou životní strategií. A ten vzorec na Soukupův případ sedí až nepříjemně přesně.

Tři verze jedné rvačky

Celý spor se točí kolem incidentu na pozemku Hanychové, jehož interpretace se za dva roky dramaticky proměnila. Policejní zpráva z počátku roku 2025 pracovala s verzí, že se Soukup pokoušel z pozemku odejít a nebylo mu to umožněno; podezření tehdy mířilo na Hanychovou a Dopitu. Jenže státní zástupkyně věc přehodnotila: Soukup na pozemek vstoupil neoprávněně, byť to nedosahovalo intenzity trestného činu a šlo „jen“ o přestupek.

Civilní soud pak v květnu 2026 posunul hodnocení ještě dál. V osobnostní žalobě, kterou podal sám Soukup, ho soudkyně označila za agresora a provokatéra. Omluvu nezískal, zaplatí náklady řízení. Z člověka, který přišel jako žalobce, odcházel jako ten, komu soud veřejně přiřkl roli viníka.

Co říká advokát, a co z toho plyne

Drábek v rozhovoru pro eXtra.cz výslovně uvedl, že nebude komentovat konkrétní případ. Pak ale obecně popsal typ klienta, který se v jeho praxi opakuje: člověk, pro něhož se soudy s bývalým partnerem stanou posedlostí. Hnacím motorem je ego a potřeba „mít pravdu“ za každou cenu.

Klíčové body z jeho vyjádření:

• Řadě klientů se snažil rozmlouvat banální spory s expartnery. Někteří odešli k jiným advokátům, i když byla prohra předem pravděpodobná.
• Soudci tento typ žalujících stran „poznají na sto honů“.
• Takové spory se „prostě nemůžou vyplatit“, ani finančně, ani lidsky.
• Za rozumný postup označil snahu dohodnout se mimosoudně, zvlášť když ve hře je dítě.

Drábek Soukupa notorickým sudičem nenazval. Ale když vedle sebe položíte jeho obecný popis a Soukupovy veřejné kroky (okamžité odvolání, avizované žaloby proti dvěma dalším osobám, opakované příspěvky na vlastním webu, kde konflikt s Hanychovou a Dopitou funguje jako samostatná obsahová linka), obraz se skládá sám.

Klid versus satisfakce

Redakce VIPŽivot zaznamenala vyjádření Hanychové v podcastu v lednu 2026, v němž řekla, že nejdůležitější pro ni bylo domluvit se se Soukupem na péči o Rozárku, jinak by ji to „úplně utrápilo“. Kývla i na podmínky, které původně nechtěla, včetně varianty bez výživného. V opatrovnické rovině tedy šla cestou deeskalace.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Soukup se vydal opačným směrem. Podle komunikace, kterou Hanychová v únoru 2026 zveřejnila, chtěl pokračovat ve sporu i po lednové dohodě. Na svém webu výslovně požaduje omluvu za údajné lži a deklaruje další žaloby. Po prohře u soudu mluvil o „velkolepé lži“, která Hanychové „vyšla“, a oznámil odvolání.

Čím víc se spor vzdaluje péči o dítě a přesouvá se k omluvám, výrokům a demonstraci pravdy, tím silněji působí jako boj o osobní satisfakci. Podle nás je to přesně ten moment, kdy spor začne řídit život žalobce, ne naopak.

Co může a nemůže český soud

Častá otázka zní: nemůže soud Soukupovi prostě zakázat další žaloby? Nemůže. České právo nezná obecný zákaz „už se nesoudit“. Omezení jsou procesní: o téže věci nemůže běžet jiné řízení, pravomocný rozsudek brání novému projednání stejné věci a neúspěšná strana typicky hradí náklady protistraně. Za hrubé ztěžování řízení hrozí pořádková pokuta až 50 000 korun.

Prakticky to znamená, že Soukup může podávat nové žaloby, pokud jsou věcně odlišné. Odvolání musí podat do 15 dnů od doručení písemného rozsudku, soudní poplatek v nepeněžité věci činí 2 000 korun. Při další prohře zaplatí i náklady odvolacího řízení. Finanční zátěž roste s každým kolem, a s ní i riziko, že soudci začnou vnímat opakovaného žalobce přesně tak, jak Drábek popisuje.

Kdy prohra není jen rozsudek

Největší prohra notorického sudiče nemusí být verdikt soudu. Je to okamžik, kdy spor pohltí jeho denní agendu, veřejný obraz i vztahy s lidmi, kteří mu radí. Drábek říká, že kvalitní advokáti od takových klientů odcházejí. Soukup zatím signalizuje pravý opak ústupu. Hanychová mezitím mluví o klidu pro dceru. Ten kontrast mluví hlasitěji než jakýkoli rozsudek.