Jak bydlí Alena Zárybnická: Panelák ve Špindlu nechala být, domovem je jí obytný vůz se solárními panely

Meteoroložka České televize vyměnila panelákový klid za šest metrů na kolech. Uvnitř má postel, sprchu, kuchyňku i improvizované nahrávací studio.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Kdo zná Alenu Zárybnickou z obrazovky, vidí ji většinou někde v terénu, na hřebenech Krkonoš, v závějích, s mikrofonem a větrem ve vlasech. Co ale divák nevidí, je to, co stojí zaparkované kousek za záběrem: malý kompaktní obytný vůz, který jí slouží jako kancelář, střižna, jídelna a ložnice v jednom. Byt v panelovém domě ve Špindlerově Mlýně nikam nezmizel. Jen přestal být místem, kde chce trávit většinu času.

Šest metrů, ve kterých se dá žít

Interiér vozu Zárybnické připomíná spíš důmyslně poskládaný švýcarský nůž než obytný prostor. Velká postel, menší kuchyňka, chemická toaleta, rozkládací sprchový kout, sedačka se stolem pro čtyři lidi a všude kolem police, držáky, úchyty, každý centimetr má svůj účel. Teplou vodu a vytápění obstarává nezávislé naftové topení, baterie napájejí světla a lednici. Na střeše sedí solární panely, které zvyšují energetickou soběstačnost a snižují závislost na kempu s elektropřípojkou.

V rozhovoru pro iDnes Zárybnická popsala jednu vlastnost vozu, která by laika nenapadla: akustiku. Interiér je prý natolik tichý a izolovaný, že v něm nahrává rozhovory pro své projekty. Když po natáčení v terénu potřebuje okamžitě přepsat materiál, nemusí hledat kavárnu ani čekat na návrat do bytu. Sedne si ke stolu, zapne notebook a pracuje.

Proč panelák nestačí

Zárybnická žije ve Špindlerově Mlýně řadu let. Byt v panelovém domě jí dává civilizační zázemí, adresu, střechu. Jenže její pracovní rytmus vypadá jinak než u člověka, který ráno odjede do kanceláře a večer se vrátí. Pendluje mezi Špindlem, Prahou a terénními lokalitami po celých Krkonoších, vzdálenost na Kavčí hory je zhruba 150 kilometrů jedním směrem. V tomto režimu je statický byt spíš kotvou než nástrojem.

Obytný vůz tuhle rovnici obrací. Zárybnická se přesune na místo, které nejlépe odpovídá tomu, co potřebuje natočit nebo připravit, a zázemí si veze s sebou. Sama to v rozhovoru shrnula tak, že má „nejkrásnější kancelář na světě“. Nejde o výstřednost ani o pózu, jde o pracovní ergonomii přetavenou do životního stylu.

Krkonoše nejsou divoký kemp

Představa obytného vozu zaparkovaného na louce pod Sněžkou je romantická, ale nelegální. Jak si totiž Redakce VIPŽivot všimla, Správa KRNAP zakazuje mimo zastavěná území obcí vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a karavany mimo cesty a vyhrazená místa. Pravidla jsou konkrétní:

Zdroj fotografie: Nexttoto

• Bez vyhrazeného stání smí vozidlo v parku setrvat maximálně dvě hodiny, jen kvůli naložení a vyložení.
• Na vyhrazeném místě je pobyt povolen nejvýše čtrnáct dní.
• Noční stání mimo vyhrazené plochy je zakázáno.

Špindlerův Mlýn ale nabízí řešení. Město provozuje několik parkovišť včetně dlouhodobého P1, existuje rezidentní režim pro sídelní zónu Bedřichov a celoročně funguje Base Camp s šedesáti místy s elektropřípojkou, pouhých 1,6 kilometru od centra. Kde přesně Zárybnická se svým vozem stojí, veřejně neprozradila. Jisté je, že v Krkonoších se bez znalosti pravidel a bez legálního stání obytňák rychle změní z domova v problém.

Co to stojí, a pro koho to dává smysl

Přesný model ani cenu vozu Zárybnické neznáme. Srovnatelné kompaktní campervany pro čtyři osoby se sprchou, chemickým WC, nezávislým topením a solárními panely se v českých půjčovnách pronajímají zhruba za 2 600 až 2 800 korun denně. Celoroční pronájem by tak vyšel na více než 960 tisíc korun, a to ještě bez nafty. Při spotřebě kolem devíti litrů na sto kilometrů a průměrné ceně motorové nafty 35,79 koruny za litr podle dat ČSÚ vychází třicet tisíc najetých kilometrů ročně na dalších zhruba 97 tisíc korun. K tomu pojištění, servis, pneumatiky, STK, případné placené stání.

Pro běžnou domácnost je to těžko dostupný model. Pro člověka, jehož práce je neustálý přesun mezi horami, terénem a televizním studiem, ale může být ekonomicky racionálnější než kombinace bytu, hotelů a pronajatých aut.

Víc než bydlení

Zárybnická v jednom z rozhovorů zmínila, že první díl jejího projektu Laviny vznikal v obytňáku půjčeném od kamarádů z půjčovny. Teprve praxe ukázala, že vůz není jen dopravní prostředek, ale plnohodnotné pracovní i životní zázemí. Dnes v něm jezdí i s vnoučaty. Panelák ve Špindlu stále stojí, stále slouží. Ale když si Zárybnická může vybrat, volí šest metrů na kolech, solární panel na střeše a výhled, který se každý den mění.