Krátce před smrtí maminky se jí zdál sen. Patrasová si zapamatovala přesný čas, 4:52. Za měsíc ji na ulici srazilo auto

Dagmar Patrasová si dodnes pamatuje, jak se v noci probudila a podívala na budík. Ukazoval 4:52. O měsíc později, 12. prosince 2000, v tentýž čas srazilo auto její matku.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Sem tam se lidem dějí záhadné věci, které se nedají nijak logicky vysvětlit. VIP život zaznamenal, že zkušenost s tím má i herečka a zpěvačka Dagmar Patrasová. Zdál se jí zvláštní sen a pak se změnil v noční můru. Opakovaně o tom mluvila, poprvé v Blesku v roce 2016 a naposledy v souvislosti se smrtí její dcery Anny Julie loni v dubnu. Není to pro ni záíbavná historka, kterou by vyprávěla v talk show. Spíš bod, od kterého musela začít počítat ztráty. A těch přišlo víc, než by jeden lidský život měl unést.

Kamenná loď uprostřed Vltavy

Někdy v listopadu 2000 se Dagmar Patrasové zdál sen, který si zapamatovala do posledního detailu. Šla po břehu Vltavy v čele průvodu tmavě oděných lidí. Uprostřed řeky stála kamenná loď a na ní její matka Věra Patrasová, v šatech, které Dáda později popsala jako „z pavučiny“. Žádná slova, žádné gesto. Jen obraz matky na kamenné lodi a tichý průvod na břehu. Probudila se a podívala na budík. 4:52.

Tehdy tomu nepřikládala konkrétní význam. Až zpětně, po tragédii 12. prosince, si ten čas spojila s okamžikem matčiny smrti. Sama to interpretuje jako loučení, jako by ji matka přišla v noci připravit na to, co přijde. Je fér říct, že jde o její osobní čtení události. Doložitelný fakt je shoda času a její opakovaná, konzistentní výpověď napříč lety. Nic víc, ale ani nic míň.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Brumlovka, 12. prosince 2000

Věra Patrasová přecházela silnici na pražské Brumlovce. Srazilo ji auto. Na místě zraněním podlehla. Bylo 4:52. Podle pozdějšího vyjádření Dagmar Patrasové pro Aha! šlo o přechod pro chodce a nepozorného řidiče. Po nehodě prý řidič popojel, začalo pršet a stopy se smyly. Patrasová veřejně tvrdí, že nikdy nebyl potrestán a nikdy se neomluvil. Pro rodinu to byl šok bez jakéhokoli varování. Matka byla zdravá, aktivní, nic nenasvědčovalo tomu, že by se prosincové ráno mělo stát posledním. Jediné rozloučení, které Patrasová má, je měsíc starý sen, který ji probudil ve 4:52.

Otec, dcera a spirála ztrát

Smrt matky nebyla poslední ranou. Tři roky nato zemřel hereččin otec Karel Patras, harfista České filharmonie, pedagog a výrazná osobnost české hudby. Na rozdíl od matčina náhlého odchodu šlo o delší, bolestný proces. Alzheimerova choroba, nádor na plicích, domácí péče a nakonec hospic, kam za ním Dáda denně docházela. Sama říkala, že stres po matčině smrti dopadl i na otcovo zdraví.

To nejstrašnější ale teprve mělo přijít. Loni 6. dubna jjeí dcera Anička v devětadvaceti letech podlehla rakovině. Zemřela matce v náručí. Patrasová po jejím odchodu strávila měsíc v psychiatrické léčebně v Bohnicích. V červnu 2025 po návratu řekla: „V tomhle případě to nikdy nepřebolí.“ Tři generace. Matka, otec, dcera. Každá ztráta jiná: náhlá nehoda, pozvolné loučení, prohrané tažení s nemocí. A přesto je spojuje jedno: Patrasová se s žádnou z nich podle vlastních slov úplně nevyrovnala.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Kotvou je rodina i dětské publikum

Když člověk prožije tolik ztrát, potřebuje nějaký pevný bod. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS krátce před svými sedmdesátými narozeninami herečka mluvila o posledních chvílích s dcerou i o tom, co ji drží nad vodou: syn Felix, manžel Felix, vnoučata, zvířata a dětské publikum, které ji nutí vstát a jít na jeviště. Rok po Aniččině smrti přiznala, že jsou dny, kdy na tom psychicky není dobře a nechce mezi lidi. Ale jsou i dny, kdy jde.