Pavel není český prezident, řekl Ivan Vyskočil. Pak se opřel do kolegů kvůli sbírkám na Ukrajinu

Herec Ivan Vyskočil oslavil osmdesátiny ostrým rozhovorem, v němž odmítl Petra Pavla jako „českého prezidenta“ a napadl kolegy přispívající na obranu Ukrajiny.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Herec Ivan Vyskočil si ve svém věku už prostě nebere sevítky. VIP život zaznamenal, že v rozhovoru na CNN Prima NEWS shrnul svůj pohled na stav české politiky dvěma větami. „Petr Pavel není český prezident,“ prohlásil držitel Medaile Za zásluhy, kterou v roce 2018 převzal z rukou Miloše Zemana. A vzápětí přidal salvu směrem k blíže nejmenovaným kolegům z umělecké branže, kteří se podle něj nadšeně zapojují do vojenských sbírek „na dárky pro Putina, na drony a další kraviny“. Načasování není náhodné: rozhovor vznikl pár dní po hercových osmdesátinách a dvanáct dní poté, co Kancelář prezidenta republiky oznámila záštitu nad festivalem Meeting Brno.

Co přesně Vyskočilovi vadí na Pavlovi

Formulace „není český prezident“ nezpochybňuje výsledek volby. Vyskočil ji v rozhovoru okamžitě rozvádí: „Český prezident by se měl chovat jinak.“ Hlavní trn v oku mu představuje Pavlova záštita nad Meeting Brno, festivalem česko-německého dialogu, který letos do Brna pozval 76. ročník Sudetoněmeckých dnů. Jde o první takové setkání na území České republiky a Poslanecká sněmovna organizátory vyzvala, aby od akce upustili. „To, co se dělo kolem sudetoněmeckého landsmanšaftu, že tomu dá záštitu, to by žádný český prezident dělat neměl,“ řekl Vyskočil. Mluví o „hrůzách, co předvádí Petr Pavel“, a celou záštitu vnímá jako zradu na české státnosti.

Kancelář prezidenta republiky přitom 18. května uvedla, že záštita se vztahuje na festival jako celek, nikoli na konkrétní interpretace historie. Hrad argumentoval tím, že jde o podporu prostředí, v němž lze o minulosti mluvit otevřeně a beze strachu, a odvolal se na Česko-německou deklaraci z roku 1997. Bod IV tohoto dokumentu říká, že „spáchané křivdy náležejí minulosti“ a obě strany nebudou zatěžovat vzájemné vztahy politickými a právními otázkami z minulosti. Ministerstvo zahraničí výslovně uvádí, že právě tento bod byl pro českou stranu při sjednávání klíčový.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Sbírky na Ukrajinu a „zlaté záchodky“

Druhá osa Vyskočilova výpadu míří na kolegy, kteří přispívají na vojenskou pomoc Ukrajině. Konkrétní jména nepadla, ale terč je zřejmý: iniciativa Dárek pro Putina, která na svém webu uvádí přes 1,53 miliardy korun vybraných od více než 537 tisíc dárců. Nejde o okrajový projekt; je to jedna z nejmasovějších sbírkových infrastruktur v novodobé české historii. Vyskočil svůj odmítavý postoj podpírá korupční kauzou z konce roku 2025. S vysokou pravděpodobností naráží na skandál kolem ukrajinského státního podniku Energoatom, který vyšetřoval Národní antikorupční úřad Ukrajiny.

Podle Reuters šlo o údajné schéma se zhruba 2,5 miliardy korun v úplatcích a praní peněz, které vedlo k odchodu ministryně energetiky i ministra spravedlnosti. Mediálně se kauza zapsala pod označením „zlatý záchod“ (golden toilet), podle zlatem vybaveného bytu spojeného s podnikatelem Tymurem Mindičem. „Na zlaté hajzlíky jako kolegové přispívat nebudu,“ shrnul herec svůj postoj. Jenže tady se příběh komplikuje. V březnu 2022, pár dní po ruské invazi, tentýž Ivan Vyskočil osobně přivezl do Česka autobus ukrajinských matek s dětmi. Nejde tedy o člověka, který by od začátku odmítal jakoukoli pomoc. Jde o posun, od humanitárního gesta k odmítání vojenské podpory, podepřený znechucením z ukrajinské korupce.

Menšinový hlas, nebo tichá většina?

Vyskočil sám připouští, že jeho postoje jsou v branži „spíše v menšině“. Už v roce 2023 ovšem tvrdil, že někteří kolegové s ním souhlasí neveřejně, ale bojí se to říkat nahlas, protože herectví je „závislé povolání“ a on sám slouží jako „odstrašující příklad“. A pomoc Ukrajině má ve veřejném prostoru dlouhodobě viditelnou podporu a Dárek pro Putina patří mezi masově podpořené iniciativy. Na otázku, jak hodnotí současnou vládu Andreje Babiše, Vyskočil neprezentuje bezvýhradnou spokojenost. Říká ale, že je rád, že ve Strakově akademii už nesedí Fiala, Stanjura a Rakušan.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Dva výklady jednoho vlastenectví

Spor kolem Vyskočilových slov ve skutečnosti odhaluje trhlinu, která prochází českou společností hlouběji než jeden rozhovor osmdesátiletého herce. Na jedné straně stojí představa, že státnický symbol spočívá v usmíření s historickými sousedy a v aktivní podpoře napadené Ukrajiny. Na druhé straně výklad, který totéž považuje za zradu národních zájmů. Pavlova záštita nad Meeting Brno přichází do prostředí, kde Poslanecká sněmovna vyzvala organizátory k odvolání akce a kde festival sám v reakci na usnesení mluvil o „strachu z vlastní minulosti“.

Vyskočilův výpad míří méně na Pavlovu funkci a víc na to, jakou představu o české státnosti prezident zosobňuje. Formule „není český prezident“ je politická a hodnotová zkratka, a právě proto rezonuje u publika, které je k Pavlovi už kritické, zatímco u druhé části společnosti potvrzuje obraz Vyskočila jako kontroverzního komentátora. Muž, který před čtyřmi lety přivezl autobus uprchlíků z Ukrajiny, dnes odmítá přispět na drony pro její obranu. Ten oblouk říká o proměně české debaty víc než samotný výrok o prezidentovi.