Kristýna Leichtová nevěří škole ani porodnici. Po domácím porodu se těší už na třetí dítě

Herečka čeká třetí dítě pravděpodobně v červnu 2026 a její přístup k výchově i porodu sleduje jednu jasnou linku: co zvládnu doma, nesvěřím instituci.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Hvězda seriálu Comeback umí na sociálních sítích celkem dost rozvířit emoce a debaty. VIP život zaznamenal, že když Kristýna Leichtová v září 2024 oznámila, že dceru Dorotku nepošle do klasické školy, média psala o šoku. Když se ukázalo, že druhou dceru Rozárku porodila doma, přidal se další šok. A když před časem přes Instagram oznámila třetí těhotenství, komentáře se opět rozjely. Jenže kdo sleduje její výroky za poslední dva roky, vidí něco jiného než sérii kontroverzních rozhodnutí. Vidí konzistentní rodičovskou filozofii, ve které škola, porodnice i jakákoli další instituce musí nejdřív prokázat, že nabídne víc než domácí prostředí pod kontrolou rodičů.

Proč ne škola

Leichtová ve veřejných rozhovorech opakuje tři konkrétní výhrady vůči českému školství. Systém podle ní neodpovídá moderní době a technologiím. Výuka je příliš vázaná na učebnice, přestože informace jsou dnes dostupné jinak. A část látky nepovažuje za prakticky potřebnou, explicitně zpochybnila třeba důraz na zlomky s tím, že dítě má v mobilu kalkulačku. K tomu přidává praktický argument: rodina pendluje mezi Prahou, Plzní a Ostravou kvůli hereckým angažmá. Pevný školní rozvrh by tohle neumožňoval.

A nakonec je tu i přání samotné Dorotky, podle výroku, který Leichtová uvedla v rozhovoru pro VipStar.cz a který převzal Blesk, dcera po školce sama řekla, že nechce být v kolektivu a chce být s rodinou. V prosinci 2025 Leichtová naznačila, že domácí vzdělávání nechce držet jen u Dorotky. Plánuje ho i pro mladší Rozárku, pravděpodobně v kombinaci se Svobodnou školou. Z jednorázového experimentu se tak stává dlouhodobá rodinná strategie.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Proč ne porodnice: covid, šestinedělí a pocit bezpečí

Cesta k domácímu porodu začala nespokojeností po prvním porodu v nemocnici. Leichtová v pořadu Povídej na CNN Prima NEWS popsala, že hledala „přívětivější a pohodlnější“ alternativu, hlavně kvůli nemocničnímu režimu šestinedělí, který jí nevyhovoval. Rozhodující impulz přišel během prvního covidového lockdownu. Příběhy žen, které rodily v porodnicích bez partnerů, ji utvrdily v tom, že „do žádné porodnice nepoleze“. Rozárku nakonec porodila doma, porod trval asi dvě hodiny, do vany ani nestihla vlézt.

Současně ale zdůrazňuje, že to nebylo spontánní rozhodnutí: měla vše nastudované, připravený rizikový plán a sama dodává, že domácí porod „není pro každého“. Třetí těhotenství tuto otázku znovu otevírá. Pro jako varinatu porodu se rozhodla ale zatím není potvrzené. Vzhledem k její předchozí zkušenosti a opakovaným výrokům o nedůvěře v nemocniční prostředí to ale zůstává otevřená a pravděpodobná možnost. V polovině května 2026 ji média popisovala jako ženu v osmém měsíci, porod tak připadá pravděpodobně na červen.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Týna Le (@kristyna__leichtova)

Co na to říká český zákon a odborníci

Obě rozhodnutí, domácí vzdělávání i domácí porod, mají v Česku právní oporu, ale každé s jiným stupněm jistoty.

Domácí vzdělávání je legální od roku 2016 na obou stupních základní školy. Podle § 41 školského zákona o něm rozhoduje ředitel kmenové školy na základě žádosti, která musí obsahovat důvody, popis podmínek výuky, doklad o vzdělání vyučující osoby a vyjádření školského poradenského zařízení. Dítě skládá zkoušky každé pololetí. Pokud neuspěje, individuální vzdělávání může být ukončeno. Leichtová tento rámec respektuje, mluví o portfoliích, pracovních listech i přezkušování.

Domácí porody mají složitější pozici. Ústavní soud v nálezu z 3. září 2024 potvrdil, že domácí porod není zakázán a porodní asistentky u něj mohou být přítomny. Zároveň ale konstatoval, že nejde o poskytování zdravotní služby, a celou právní úpravu označil za „spletitou a nepřehlednou“. Česká gynekologicko-porodnická společnost plánované domácí porody v českých podmínkách nadále považuje za zbytečné riziko. Naproti tomu britské doporučení NICE připouští informovanou volbu u nízkorizikových žen, které už rodily, s důrazem na pečlivou selekci a realistický transportní plán do nemocnice.

Jedna filozofie, dvě bojiště

Když se na rozhodnutí Leichtové díváme izolovaně, vypadají jako dvě nesouvisející kontroverze, jedna ze světa školství, druhá z porodnictví. Jenže logika je totožná. V obou případech herečka říká: institucionální model mi nenabídl dost, abych mu svěřila to nejcennější. A v obou případech přebírá odpovědnost, kterou většina rodičů deleguje na systém. Není to přístup bez rizik. U domácího vzdělávání záleží na reálné kapacitě rodiny, časové, odborné i sociální. Leichtová tvrdí, že Dorotka chodí na kroužky, potkává se s kamarádkami a širší rodinou.

Česká akademická studie dvaceti rodin publikovaná v časopise Pedagogika v roce 2025 ale ukazuje, že rozpětí domškoláckých přístupů je obrovské, od modelu „škola doma“ s pevným rozvrhem po radikální unschooling. Kvalita závisí na konkrétní rodině, ne na nálepce. U domácího porodu je riziko jiného druhu: i když právo ženu neomezuje, odborný konsenzus v Česku zůstává odmítavý. Prostor mezi právní možností a lékařským doporučením je široký a každá rodička ho vyplňuje vlastním rozhodnutím.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Co z toho plyne pro ostatní rodiče

Leichtová má výhodu, kterou většina rodičů nemá: flexibilní pracovní dobu, finanční zázemí a veřejnou platformu, na které může svá rozhodnutí obhajovat. To neznamená, že její argumenty neplatí, ale znamená to, že kopírovat její model bez stejných podmínek může dopadnout jinak. Kdo uvažuje o domácím vzdělávání, musí počítat se zákonným rámcem: žádost, poradenské vyjádření, pololetní přezkušování, reálný čas na výuku.

Kdo uvažuje o domácím porodu, potřebuje nízkorizikové těhotenství, kvalifikovaný doprovod a transportní plán, a vědomí, že české odborné společnosti tento postup stále nedoporučují. Třetí dítě Kristýny Leichtové se pravděpodobně narodí v příštích týdnech. Kde a jak, to je rozhodnutí, které zůstává na ní. Stejně jako odpovědnost, kterou s ním přebírá.