Jiřina Bohdalová koupila obraz za 1,5 milionu Kč, soud jí nepomohl. O pomoc teď žádá Tomia Okamuru

Ústavní soud loni v listopadu zamítl stížnost herečky, která se domáhala vrácení údajného Filly. Teď hledá cestu mimo justici.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Jiřině Bohdalové je pětadevadesát let a už víc než dekádu se soudí kvůli obrazu, který si koupila jako dílo Emila Filly. Krajský soud v Praze mezitím dospěl k závěru, že jde o falzifikát, a nepravomocně jí přiznal náhradu škody ve výši 1,5 milionu korun s příslušenstvím. Jenže obraz samotný zůstává v soudní úschově, odvolací řízení běží dál a herečka se rozhodla zkusit i jinou cestu. Podle informací, které jako první přinesl deník Aha!, se letos opakovaně sešla s předsedou hnutí SPD Tomiem Okamurou. Bohdalová potvrdila, že schůzka se týkala „toho obrazu“. Co přesně po politikovi chce, veřejně neřekla.

Jak se herečka dostala k falešnému Fillovi

Celý příběh začal někdy kolem roku 2012. Klíčovou postavou byl Radek Pokluda, bývalý privátní bankéř Komerční banky, který svým VIP klientům nabízel obrazy údajně pocházející z propadlých bankovních zástav. Ve skutečnosti díla podle pozdějšího vyšetřování dodával Jaroslav Fröhlich, který čelil obžalobě z rozsáhlého obchodu s padělky. Bohdalová tak získala plátno označované jako Zátiší s dýmkou a hrozny, doprovázené znaleckým posudkem Marie Pospíšilové s oceněním na 3,5 milionu korun. Posudek nesl takzvané „čtyřlístkové“ razítko, které se později ukázalo jako neplatné. Veřejné zdroje se v kupní ceně mírně rozcházejí; novější soudní podklady pracují s částkou 1,5 milionu, starší média uváděla i téměř dva miliony korun. Jak popsal iROZHLAS už v roce 2017, mechanismus byl promyšlený: důvěru budovalo jméno banky, znalecký posudek a osobní vztah bankéře ke klientům.

Proč jí soud nepomohl, a co přesně rozhodl

Krajský soud v Praze v říjnu 2024 v rámci trestního řízení vedeného pod spisovou značkou 1T 8/2018 nepravomocně uznal, že Bohdalová byla podvedena, a přiznal jí náhradu škody. Obraz ale nevydal. Zůstává zajištěný jako důkazní materiál v pokračujícím odvolacím řízení, a právě proti tomuto stavu herečka podala ústavní stížnost.

Ústavní soud ji 6. listopadu 2025 odmítl. Soudci připustili, že zásah do majetkových práv Bohdalové není zanedbatelný, ale označili ho za přiměřený. Klíčový argument zněl jasně: nevydání obrazu „slouží k zájmu společnosti na odhalení a potírání závažné kriminality“. Dokud běží odvolací fáze, obraz může dál sloužit dokazování.

Rozsah celé kauzy ilustruje jedno číslo. Podle odpovědi Krajského soudu v Praze poskytnuté na základě zákona o svobodném přístupu k informacím si pozdější rozsudek vyžádal anonymizaci 291 stran. Ve věci padly dva rozsudky a řízení se táhne od roku 2018.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Paralelní civilní spor s Komerční bankou

Bohdalová nespoléhala jen na trestní větev. Už v roce 2019 podala civilní žalobu proti Komerční bance, v níž požadovala zhruba pět milionů korun. Logika byla jednoduchá: Pokluda vystupoval jako zaměstnanec banky a obchod prezentoval pod její hlavičkou. Žaloba směřovala k Obvodnímu soudu pro Prahu 1. Krajský soud v Praze v březnu 2026 potvrdil, že takové řízení u něj vedeno není, což naznačuje, že civilní spor buď stále běží na prvním stupni, nebo skončil; jeho výsledek se z veřejně dostupných zdrojů nepodařilo ověřit. Jak informoval iROZHLAS, šlo o pokus dostat se k náhradě škody jinou cestou než přes trestní adhezní řízení.

Co může Okamura reálně změnit

Okamura v rozhovoru pro Aha! uvedl, že herečku letos opakovaně navštívil doma a že ho požádala o pomoc. Na jejích pětadevadesátých narozeninách v květnu 2026 patřil mezi hosty. Bohdalová schůzku potvrdila jednou větou: sešli se „kvůli tomu obrazu“ a „uvidíme, co se bude dít dál“.

Co konkrétně od předsedy SPD žádá, nezaznělo. A právě tady je podstatný rozdíl mezi právní a politickou rovinou:

• Právní cesta měla jasné kontury: ústavní stížnost, adhezní nárok, civilní žaloba. Každý krok měl procesní rámec a soudní výsledek.
• Politická cesta je zatím mlhavá. Poslanec ani předseda strany nemůže změnit soudní rozhodnutí. Může zprostředkovat kontakt, medializovat kauzu, případně interpelovat ministerstvo spravedlnosti. Žádný z těchto kroků ale sám o sobě nevrátí obraz ani neurychlí odvolací řízení.

Podle nás jde spíš o gesto zoufalství než o promyšlenou strategii. Bohdalová vyčerpala standardní opravné prostředky a hledá kohokoli, kdo by věc mohl rozhýbat, byť jen tím, že o ní bude hlasitěji mluvit.

Kauza bez konce

Více než deset let, dva rozsudky o 291 stranách, ústavní stížnost, civilní žaloba a teď schůzky s politikem. Jiřina Bohdalová stále nemá ani obraz, ani pravomocně přiznanou náhradu. Odvolací řízení u Krajského soudu v Praze běží dál a jeho konec nikdo veřejně neodhaduje. Pětadevadesátiletá herečka tak zkouší poslední dveře, na které ještě nezaklepala, i kdyby za nimi nebyl soudce, ale poslanec.