Zorka Hejdová si splnila sen u Plzně. Po letech plánování má bílý dům s krbem, vířivkou a terasou

Deset let úvah, pět let hledání pozemku a nakonec dům, který se dodnes proměňuje. Hejdovi vsadili na Plzeňsko místo Prahy, a stálo to za to.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Slavný moderátorský pár Zorka a Míra Hejdovi nežijí v metropoli, jak by se dalo předpokládat. VIP život zaznamenal, že svoje útočiště si budují na Plzeňsku. Když Míra Hejda v roce 2015 poprvé veřejně mluvil o svém bydlení, zmínil číslo, které zní skoro neuvěřitelně: deset let plánování. Ne deset měsíců, ne dva roky s architektem nad vizualizacemi. Celou dekádu nosil v hlavě představu domu, který bude stát někde na okraji Plzně, blízko rodiny, s dobrou trasou do Prahy. Pět z těch deseti let přitom spolklo samotné hledání parcely. Zorka Hejdová k tomu v rozhovoru pro Blesk Pro ženy řekla jednoduše: chtěli velkou zahradu, velká okna a klid. Výsledek dnes stojí u Plzně jako patrový bílý dům se skleněnými plochami, zastřešenou terasou a wellness zónou, která se v roce 2024 dočkala zatím poslední výrazné proměny.

Proč Plzeň, a ne Praha

Oba jsou rodilí Plzeňáci. Oba pracují primárně v Praze. A přesto nikdy vážně neuvažovali o tom, že by se přestěhovali do hlavního města. V rozhovorech opakovaně zmiňovali rodinu, přátele a pocit domova, který jim západní Čechy dávají. Kompromisem je pravidelné dojíždění po dálnici D5; ne ideální, ale pro ně přijatelnější než pražská adresa bez kořenů. Nejsou v tom sami. Data Českého statistického úřadu za rok 2024 ukazují silnou bytovou výstavbu v zázemí Plzně (Vejprnice, Vochov, Zruč-Senec). Město samo už v roce 2016 ve svém územním plánu mluvilo o potřebě suburbanizaci regulovat. Hejdovi tedy nejeli proti proudu. Spíš ho předběhli o několik let.

Bílá, sklo, travertin

Dům obývají minimálně od podzimu 2014. Zorka tehdy popsala jeho dominanty: velká okna, bílý interiér, zahrada a návrh, na kterém spolupracovali s kamarádem designérem. První rok si ho uklízeli sami, teprve později najali pomoc. Žádná okázalost, spíš civilní fungování rodiny v prostoru, který si vybrali. Poslední velká vlna úprav přišla v roce 2024. Kamenická firma Tone of Stone realizovala pro Hejdovy zakázkový krbový obklad z italského travertinu; dvě desky o rozměrech 220 × 130 cm s výřezem pro krbovou vložku a prostorem na dřevo. Ke krbu přibyla wellness stěna u vířivky, složená ze čtyř desek o celkové ploše 379 × 257 cm, a dva stolky s plněným a broušeným povrchem kvůli snadnější údržbě.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Požadavek zněl jasně: co nejsvětlejší, téměř bílý odstín. Žádný dramatický kontrast, žádný tmavý akcent. Travertin tu pokračuje v logice celého domu: čistota, světlo, nadčasový základ. Zajímavé je srovnání s horskými projekty Míry Hejdy. Apartmány na Šumavě a v Krkonoších staví na úplně jiném jazyku: masivní dřevo, přírodní textury, útulná syrovost. Rodinný dům u Plzně je jejich protiváha; reprezentativní, vzdušný, městský ve výrazu, i když stojí za městem.

Co to dnes stojí

Kdo dnes hledá stavební pozemek v okolí Plzně, narazí na ceny zhruba od 3 300 do 11 000 Kč za metr čtvereční. Konkrétní příklad: plně zasíťovaná parcela v Kozolupech o rozloze 884 m² se aktuálně nabízí za necelých pět milionů korun. Hotové novostavby rodinných domů v plzeňské aglomeraci se na realitních serverech pohybují přibližně od 11 do 18,5 milionu korun. Podle ČSÚ trvá průměrná výstavba rodinného domu v Česku tři až tři a půl roku. U zakázkového projektu s wellness zónou a kamenickými prvky na míru se snadno dostanete na horní hranici trhu i časové náročnosti. Pro kontext:

• Prémiová domácí vířivka (například Hanscraft HC7) stojí kolem 280 tisíc korun včetně dopravy a instalace, provoz vyjde orientačně na 1 000 až 3 000 Kč měsíčně.
• Běžný travertin se dá pořídit od zhruba tisícovky za metr čtvereční. Luxus u Hejdových ale nespočívá v materiálu samotném, je v zakázkových velkoformátových deskách, selekci odstínu a montáži na míru.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Zorka Hejdová (@zorkahejdova)

Sen, který se pořád mění

Označení „vysněný dům“ u Hejdových neznamená jednorázový projekt s páskou přestřiženou u vchodu. Je to spíš živý organismus: základ z doby kolem roku 2014, průběžné úpravy interiéru a designová vrstva z roku 2024, která posunula obývací pokoj i relaxační zónu na úroveň, jakou si původně představovali, ale k níž se propracovávali postupně. Nejsilnější na celém příběhu nakonec není krb z italského travertinu ani vířivka za zastřešenou terasou. Je to rozhodnutí, které padlo na začátku: zůstat u Plzně, blízko rodiny, i když to znamená stovky hodin ročně na D5. Hejdovi si sen nedefinovali adresou. Definovali ho místem, kam se chtějí vracet.