Honoráře herců z Chalupářů: Sovák dal seriálu tvář, nejvyšší honorář ale neměl. Menšík dostal 108 tisíc Kč, Skořepová vydělala na trabanta

Vladimír Menšík si za Chalupáře přišel na 108 000 korun, skoro padesát tehdejších průměrných měsíčních platů. Jiří Sovák, hlavní tvář seriálu, dostal o třetinu méně.

Zdroj fotografie: Česká televize

Když se řekne Chalupáři, většina diváků vidí Sováka s Kemrem, jak se přetahují o chalupu, plot a poslední slovo. Jenže účetní knihy Československé televize (alespoň tak, jak je citují pozdější novinové rešerše) vyprávějí jiný příběh. Největší honorář neinkasoval ten, koho si pamatujeme nejvíc. Inkasoval ho ten, kdo byl v polovině sedmdesátých let nejdražším televizním jménem.

Kdo bral kolik: čísla z účetních knih

Podle retro článku Aha, který se odvolává na dobové účetní podklady, vypadala honorářová tabulka hlavních tváří Chalupářů takto:

Herec / herečka	Celkový honorář	Denní sazba
Vladimír Menšík	108 000 Kčs	1 200 Kčs
Jiří Sovák	72 000 Kčs	800 Kčs
Josef Kemr	72 000 Kčs	neuvedena
Luba Skořepová	20 000 Kčs	neuvedena
Gabriela Vránová	12 000 Kčs	neuvedena
Mahulena Bočanová	7 000 Kčs	neuvedena
Boleslav Skalski	5 000 Kčs	neuvedena

Celkový honorářový balík pro herce a štáb měl činit 1 302 411 Kčs, z rozpočtu seriálu, který se blížil dvanácti milionům. Na herecké platy tedy šla zhruba desetina. Originální účetní listy ovšem online veřejně přístupné nejsou; částky stojí na sekundárních citacích bulvárních retro textů.

Proč Menšík předběhl Sováka

Rozdíl nevznikl tím, že by Menšík hrál větší roli. Vznikl tím, že byl dražší. Anna Sováková po letech vzpomínala, že její manžel pobíral 800 korun za natáčecí den a nad ním stáli už jen národní umělci s třinácti sty. Menšík měl sazbu 1 200 Kčs; nebyl sice formálně národní umělec, ale byl tehdy jedním z nejexponovanějších televizních bavičů v zemi. Stálice silvestrovských pořadů, jedinečný vypravěč, jméno, které prodávalo.

V normalizační televizi totiž honorář neurčovala dramaturgická váha postavy, ale kombinace tabulkového kvalifikačního stupně, statusu a okamžité divácké „ceny“ herce. Vyhláška č. 90/1970 Sb. stanovovala sazební rozpětí pro uměleckou činnost mimo pracovní poměr a Československá televize si k tomu vydávala vlastní interní rozhodnutí. Systém, který dnes působí absurdně, měl svou logiku: stát platil za značku, ne za minuty na obrazovce.

Trabant patří Skořepové, ne Vránové

Jedna z nejčastěji opakovaných historek říká, že si Gabriela Vránová za honorář z Chalupářů koupila trabanta. Jenže v dohledatelných přímých citacích to nesedí. Vránová v rozhovoru pro Blesk řekla, že peníze dala do rodinného rozpočtu a „myslí, že“ si za ně vyjeli někam k moři. Béžového trabanta si za svůj honorář pořídila Luba Skořepová, ta o tom mluvila výslovně a s patrnou radostí.

Zdroj fotografie: Česká televize

Při jejích dvaceti tisících to ostatně dává smysl. Trabant 601 stál v Československu koncem sedmdesátých let kolem 36 500 Kčs. Skořepová si tedy pokryla víc než polovinu ceny. Vránová se svými dvanácti tisíci by na něj nedosáhla ani z třetiny.

Co si za to šlo koupit: honoráře vs. průměrná mzda

Redakce VIPŽivot připomíná, že průměrná hrubá měsíční mzda v roce 1975 činila podle dat ČSÚ 2 313 Kčs. Menšíkových 108 000 korun tak odpovídalo zhruba 46,7měsíčním platům, skoro čtyřem rokům práce běžného zaměstnance. Sovák a Kemr se svými 72 000 korunami dosáhli na 31 průměrných mezd. Vránová na necelých šest.

Jinak řečeno: Menšík si za jeden seriál vydělal na tři trabanty. Sovák na dva. A přesto, veřejně dohledatelná reakce Sováka ani Kemra na to, že kolega z vedlejší role bral víc, neexistuje. Buď jim to nevadilo, nebo o tom prostě nemluvili nahlas.

Všech jedenáct dílů Chalupářů je dnes k dispozici na iVysílání České televize. Účetní knihy se zavřely před půl stoletím, ale spor o chalupu mezi Sovákem a Kemrem běží dál; jen místo honoráře za něj teď platíme časem u obrazovky.