Nádor mozku a konec v televizi. Laďka Něrgešová po operaci nevěděla, jak odemknout dveře od vlastního domu

Rok po diagnóze nejagresivnějšího mozkového nádoru popsala moderátorka v podcastu šest děsivých týdnů, kdy nezvládla ani odemknout vlastní dům.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Moderátorka Laďka Něrgešová už rok bojuje s vážnými zdravotními prolbémy. VIP život připomíná, že loni 5. května ji přijali do Ústřední vojenské nemocnice v Praze a neurochirurg David Netuka ji podle její výpovědi odmítl pustit domů. Její stav byl takový, že operace nesnesla odklad. O rok později sedí tatáž žena v podcastu Na jedné vlně s Bárou Divišovou a popisuje, co následovalo po probuzení z narkózy: měsíc a půl absolutní dezorientace, neschopnost dostat se do telefonu, neschopnost poznat, jak funguje zámek na vlastních dveřích. Mezi těmito dvěma body leží příběh, v němž návrat před kameru nebyl gesto odvahy, ale vědomá obrana proti psychickému propadu.

Šest týdnů v mlze

Po akutní operaci glioblastomu v ÚVN prožila Něrgešová přibližně šest týdnů, které sama označuje za „naprosto jiný stav“. Nevěděla, jak se odemyká dům. Nedokázala ani otevřít svůj telefon. Potřebovala, aby ji někdo vodil, a vodil i její děti. Běžné úkony, které zdravý člověk dělá automaticky, pro ni přestaly existovat. Neurokognitivní dysfunkce po operaci mozku není výjimka. Odborný přehled publikovaný v Journal of Neurosurgery v roce 2024 řadí kognitivní výpadky, únavu, úzkost a dezorientaci mezi hlavní faktory zhoršující kvalitu života u pacientů s gliomy.

Mozek po zákroku potřebuje čas na přestavbu spojení, která nádor a skalpel narušily. U Něrgešové to znamenalo šest týdnů naprosté závislosti na okolí. V prvních dnech po diagnóze zavolala na Primu, že končí. Její vlastní slova z podcastu jsou přímočará: chtěla být doma s dětmi, rozloučit se a „vyklidit skříně“. Reakce člověka, který právě dostal informaci, že mu v hlavě rostl nejagresivnější mozkový nádor dospělého věku.

Proč se vrátila před kameru

Netuka jí řekl něco, co zní neintuitivně: lehnout si na kavalec a čekat je horší varianta než vrátit se do fungování. Moderátorka to nakonec přijala. 8. září 2025, čtyři měsíce po operaci, se objevila zpět v pořadu Showtime na Primě. Sama tehdy řekla, že chce pracovat alespoň na pár dní v měsíci, aby přišla na jiné myšlenky. Práce tady nebyla popření nemoci. Byla to součást strategie, jak po operaci nezůstat pasivně zavřená doma s myšlenkami na prognózu, která u glioblastomu vypadá krutě. Současná medicína tento přístup potvrzuje, aktivita, kognitivní stimulace a sociální zapojení patří mezi doporučované intervence pro pacienty s mozkovými nádory. Ne proto, že by léčily nádor. Proto, že drží člověka v životě, který stojí za žití.

Co je glioblastom a proč je tak nebezpečný

Glioblastom vyrůstá z podpůrných buněk mozku, roste rychle a infiltračně prorůstá do okolní tkáně. I když chirurg odstraní viditelné ložisko, nádorové buňky obvykle zůstávají v okolním mozku. Podle českého odborného přehledu difuzních gliomů se medián přežití pohybuje kolem 16 měsíců i přes komplexní léčbu. Pro srovnání: u oligodendrogliomu grade 2 je to 16,6 roku. Propast mezi jednotlivými typy mozkových nádorů je obrovská, nálepka „nádor mozku“ sama o sobě neříká skoro nic. Standardní léčba zahrnuje operaci, ozařování a chemoterapii temozolomidem.

Něrgešová absolvovala všechny tři kroky. Navíc používá metodu TTF Optune, zařízení, které pomocí elektrických polí zpomaluje dělení nádorových buněk. Důležitý detail: od 1. října 2025 VZP hradí TTF Optune vybraným pacientům s glioblastomem. Do té doby byla tato léčba pro většinu nemocných mimo úhradu a závisela na samoplátcovství nebo sbírkách. Varovné příznaky, které by neměl nikdo ignorovat: nové bolesti hlavy zhoršující se ráno, epileptické záchvaty, nevolnost z nitrolebního tlaku, poruchy paměti a zmatenost, změny osobnosti, potíže s řečí, poruchy zraku nebo slabost části těla. Nejde o to, že každá bolest hlavy znamená nádor. Alarm je nový, zhoršující se nebo kombinovaný neurologický příznak.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Co se děje po propuštění z nemocnice

Český systém po operaci mozku funguje tak, že pacient je po stabilizaci přeložen na neurologii nebo do rehabilitačního zařízení, následují ambulantní kontroly a pravidelné MRI. Od ledna 2024 navíc běží pilotní projekt navazující intenzivní neurorehabilitace pro pacienty s těžkým získaným poškozením mozku, mimo jiné právě v ÚVN. V praxi ale první týdny často stojí na rodině. Přesně to popisuje Něrgešová: bez lidí kolem sebe by nezvládla ani základní provoz domácnosti, natož péči o děti. Kdo přesně tuto roli nesl, veřejně neupřesnila. Jasné je, že pacient po operaci glioblastomu potřebuje další dospělou osobu pro dohled, dopravu a běžný chod domácnosti, a že na to systém rodiny často nepřipravuje.

Rok poté

9. května 2026 napsala Něrgešová na sociální sítě: „Ale zatím žiju! A děkuju za to!“ Léčba pokračuje, veřejně se mluví o dvou nádorech, o TTF i o tom, že boj o čas nekončí. Funkčně je na tom nesrovnatelně lépe než v těch šesti týdnech mlhy. Onkologicky zůstává stav vážný, aktuální snímky ani lékařské hodnocení veřejně k dispozici nejsou. Její příběh ukazuje jednu věc, kterou statistiky mediánu přežití nezachytí: mezi diagnózou a číslem v tabulce je prostor, který vyplňuje konkrétní člověk konkrétními rozhodnutími. Něrgešová se rozhodla ten prostor naplnit prací, dětmi a odmítnutím čekat na kavalci.