Mareš přiznal podvod v dokumentu. Jeden záběr vyrobila AI, diváci si ho ale ani nevšimli

Leoš Mareš v přímém vysílání prozradil, že v jeho dokumentární sérii je scéna, která se nikdy nestala. Vytvořila ji umělá inteligence.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Bylo to napití ze sklenice vody. Krátký, banální pohyb uprostřed jinak autenticky natočené scény ve studiu. Mareš sedí, drží sklenici, a napije se. Jenže při natáčení se reálně nenapil. Ten doušek digitálně dodělala AI a nikdo z diváků třídílné dokumentární série Leoš si toho nevšiml. Moderátor to odhalil sám, dodatečně, v Ranní show na Evropě 2 18. května 2026, tři týdny po premiéře dokumentu na platformě Oneplay.

Jeden doušek, který se nestal

Série Leoš měla být intimním pohledem za fasádu nejlépe placeného českého moderátora. Režisér Braňo Holiček s Marešem natočil desetihodinové rozhovory, kamera ho sledovala v zákulisí i doma. TV Nova projekt představila 17. dubna 2026 jako Oneplay Originál, slavnostní premiéra proběhla 23. dubna v Berouně a od následujícího dne byly všechny tři díly dostupné online.

O necelý měsíc později Mareš v rádiu mimochodem zmínil, že jeden konkrétní mikrozáběr v dokumentu je syntetický. Režisér prý chtěl, aby se v dané scéně napil, ale moment při natáčení nenastal. AI ho doplnila do hotového materiálu. Mareš to pojmenoval jako „podvod“, s typickou nadsázkou, ale zároveň s vědomím, že šlo o vytvoření děje, který se ve skutečnosti neodehrál.

Proč to nikdo nepoznal

Síla toho zásahu spočívá právě v jeho banalitě. Napití ze sklenice je gesto, které mozek diváka automaticky přeskočí. Není dramatické, není emocionální, nezasahuje do narativu. Právě proto ho nikdo nezpochybnil, neměl důvod.

Mareš sám v Ranní show řekl, že to publikum „nemělo šanci poznat“. A dodal, opět s ironií, že „všechny ty věci“ z druhého dílu jsou AI. Kontext vysílání ale jasně ukazuje, že šlo o nadsázku. Veřejně doložený je jediný konkrétní zásah: ta sklenice vody.

Zajímavé je, co z toho plyne. Kdyby Mareš nepromluvil, nikdo by se o syntetickém záběru nedozvěděl. V oficiálních materiálech TV Nova ani na stránce pořadu na Oneplay se o AI neobjevuje ani slovo. Podle sekundárního zdroje mohli pozorní diváci zahlédnout zmínku v titulcích epizody, ale nezávisle to z veřejně přístupných stránek ověřit nelze.

Smlouva, o které víme málo

Mareš při vysílání zmínil, že podepsal „speciální smlouvu“, která přesně vymezovala, k čemu se AI prompty budou používat. Konkrétní znění, rozsah oprávnění ani schvalovací mechanismy ale veřejně dostupné nejsou. Víme jen, že souhlas dal sám Mareš a že iniciativa vzešla od režiséra Holičky.

Oficiální bonusový materiál, který Nova zveřejnila 16. května, dva dny před Marešovým přiznáním, popisuje vznik série jako projekt postavený na mimořádné důvěře mezi protagonistou a režisérem. O AI v něm nepadne zmínka. Působí to spíš tak, že odhalení v rádiu bylo spontánní, ne součást předem připravené komunikační strategie.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Dokument, který mění pravidla hry

Zásadní není rozsah manipulace. Je to princip. Běžná postprodukce opravuje kvalitu záznamu, barvu, zvuk, ostrost. Tady AI nevylepšila obraz. Vytvořila akci, která se nestala. V dokumentárním žánru, jehož hodnota stojí na tom, že ukazuje skutečnost, je to kvalitativní posun.

A regulace na to reaguje. Evropská komise v květnu 2026 otevřela konzultaci k výkladovým pokynům transparentnostních povinností AI Actu. Od 2. srpna 2026 mají v EU začít platit pravidla, podle nichž budou muset být lidé informováni o určitých obsazích generovaných nebo upravených umělou inteligencí. Kdyby série Leoš měla premiéru o čtyři měsíce později, otázka označení by už nebyla věcí dobré vůle, ale povinnosti.

Co si z toho odnést

Jeden doušek vody. Tři sekundy záběru, které nikdo nezpochybnil, protože nebylo proč. Právě v tom je problém, ne v tom, že AI ovládla dokument, ale v tom, že stačil jediný neoznačený mikrozásah, aby se hranice mezi záznamem a fikcí tiše posunula. Mareš to přiznal sám. Příště to nemusí udělat nikdo.