Svatá Anna, chladna z rána. Přísloví o počasí říkáte celý život, ale správně je doplní jen hrstka Čechů

Znějí povědomě, ale správně je doplní jen část lidí. České pranostiky o dešti, sněhu i jaru kdysi pomáhaly na poli a dnes prověří, jak dobrý máte postřeh.

Zdroj fotografie: Magnific

Většina lidí bere staré výroky o počasí jen jako hezké věty po babičce. Ve skutečnosti ale nešlo o ozdobu řeči, nýbrž o praktickou pomůcku, podle které se na venkově odhadovalo setí, sena i nástup zimy. Když nebyly mapy, radary ani aplikace v mobilu, hrála zkušenost obrovskou roli. Právě z ní vznikaly pranostiky, kterým dnes často říkáme prostě přísloví o počasí. Některé si vybaví skoro každý, jenže správný význam už zná málokdo. Zkuste si ještě před kvízem tipnout, kolik z nich byste doplnili bez zaváhání.

A proč se vracejí?

Dává to smysl i dnes. Počasí řešíme znovu skoro neustále, ať už kvůli zahradě, chalupě, výletům nebo tomu, jak rychle se střídají teplé a studené dny. V redakci se s tím setkáváme často: lidé znají začátek známé pranostiky, ale spletou si její konec nebo význam. Typický příklad je Medard, kterého si mnozí spojí s deštěm, jenže už nevědí, proč se o něm mluvilo právě s takovým respektem. Podobně je to s Hromnicemi, svatým Martinem nebo Lucií. Není náhoda, že se k těmto rčením lidé vracejí i dnes, protože spojují paměť, zkušenost i kus běžného života.

Jen paměť stačit nebude

Tenhle kvíz neověřuje jen slepé memorování známých vět. Jde v něm i o postřeh, orientaci v českých pranostikách a schopnost poznat, co jednotlivá rčení skutečně naznačovala pro další část roku. Naše redakce proto vybrala ty otázky do kvízu tak, aby vycházely z reálně používaných českých pranostik, z běžných omylů i ze situací, které si lidé na venkově spojovali s polem, sněhem, deštěm nebo příchodem chladu. Častou chybou bývá záměna svátků, špatné doplnění druhé poloviny věty nebo domněnka, že každé pořekadlo slibovalo přesnou předpověď. Ve skutečnosti šlo spíš o lidovou zkušenost nasbíranou po generace. Právě proto bude potřeba nejen paměť, ale i cit pro jazyk a význam.

Tak kolik jich dáte?

Dokážete projít všech deset otázek bez nápovědy? Možná vás překvapí, že nestačí poznat známý rytmus věty a správná odpověď se často láme až v posledních dvou slovech. Silný výsledek udělá spíš ten, kdo rozumí smyslu pranostik, než ten, kdo jen zaslechl pár oblíbených rčení doma nebo ve škole. A právě to je na tom nejzajímavější. Nemusíte mít plný počet, aby vás výsledek potěšil nebo zaskočil. Zkuste si to poctivě sami a uvidíte, jestli byste obstáli tam, kde se dřív hrálo o úrodu i správné načasování práce.