Sting má jmění přes 10 miliard korun, svým šesti dětem z něj ale nedá ani korunu. Vysvětlil proč

Britský hudebník takhle o svém majetku uvažuje už přes deset let. Aktuálně svůj postoj zopakoval a znovu vysvětlil, proč velké dědictví považuje za břemeno, ne za dar.

Zdroj fotografie: David Shankbone / Creative Commons / CC BY 3.0

Sedmdesátičtyřletý muzikant, kterého zbožnují fanoušci na celém světě, znovu otevřel téma budoucího rozdělení jeho majetku. VIP život si všiml, že nedávno odvysílala CBS Sunday Morning obsáhlý profil Stinga, ve kterém o tom mluvil. Vůbec poprvé zo zmínil v červnu 2014 v rozhovoru pro Daily Mail. Tehdy řekl, že nechce ze svých šesti potomků učinit děti žijící z rodinných svěřenských fondů. Letos to zopakoval ostřeji: říct dítěti „nemusíš pracovat“ je podle něj „forma zneužití“, kterého se odmítá dopustit. Nejde o rodinnou roztržku ani o náhlý zvrat. Jde o filozofii, kterou drží dekádu a kterou rámuje jako projev důvěry, ne jako trest.

Z čeho vyrostlo jmění za stovky milionů dolarů

Přesnou výši Stingova majetku nikdo mimo jeho účetní nezná. Konzervativnější odhad The Sunday Times z roku 2022 mluvil o více než 400 milionech dolarů. Databáze Celebrity Net Worth uvádí ke květnu 2026 částku 550 milionů dolarů, tedy zhruba 13 miliard korun při aktuálním kurzu. Obě čísla jsou ale právě jen odhady, ne auditované výkazy. Co doložit lze, je původ peněz.

Základy položila kapela The Police, která mezi lety 1977 a 1986 prodala desítky milionů desek. Následovala sólová kariéra, patnáct studiových alb, globální turné, licenční příjmy z hitů jako Every Breath You Take, jedné z nejhranějších skladeb v dějinách rozhlasu. Klíčový milník přišel v únoru 2022, kdy Universal Music Publishing Group koupila kompletní Stingův autorský katalog, sólovou tvorbu i písně napsané pro The Police. Hodnota dealu se v médiích odhadovala kolem 300 milionů dolarů. Jedním podpisem tak proměnil desítky let tvůrčí práce v jednorázovou hotovost.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený STING (@theofficialsting)

Proč odmítá model automatického dědictví

Stingova argumentace se za dvanáct let nezměnila, jen se vyostřila. V roce 2014 řekl magazínu TIME, že nechce, aby jeho děti měly kolem krku „albatros“ v podobě svěřenských fondů, a dodal, že by jim pomohl, kdyby se dostaly do potíží, ale nechce, aby byly na jeho penězích závislé. V květnovém rozhovoru pro CBS to posunul dál: odmítnutí dědictví popsal jako laskavost a důvěru v to, že si jeho potomci dokážou vybudovat vlastní život.

Šest dětí ze dvou vztahů přitom rozhodně nesedí doma. Joe Sumner hraje v kapele Fiction Plane, Fuschia „Kate“ Sumnerová režíruje a hraje, Mickey Sumnerová je známá herečka, Eliot se pohybuje v hudbě. Jake a Giacomo jsou mediálně méně viditelní, ale podle Stinga jeho děti o peníze málokdy žádají. Veřejná reakce některého z potomků na aktuální vlnu zájmu se nám nepodařila dohledat. Sám Sting ale tvrdí, že jeho postoj znají dlouho a chtějí uspět vlastní zásluhou.

Není sám, ale jeho důvod je jiný než u Buffetta nebo Gatese

Sting není jediný extrémně bohatý člověk, který odmítá dynastický model. Warren Buffett v listopadu 2024 zopakoval svou slavnou formuli: nechat dětem „dost na to, aby mohly dělat cokoli, ale ne tolik, aby nemusely dělat nic.“ Po jeho smrti má 99,5 % majetku směřovat do filantropie. Bill Gates letos v dubnu řekl, že jeho děti zdědí méně než jedno procento jeho jmění.

Zdroj fotografie: David Shankbone / Creative Commons / CC BY 3.0

Rozdíl je v důrazu. Buffett i Gates argumentují primárně filantropicky, obří majetek má sloužit světu, ne jedné rodině. Sting mluví méně o charitě a víc o pracovním návyku. Odkazuje na vlastní dělnické kořeny v Newcastlu, na otce, který pracoval v mlékárně. Jeho anti-dynastický postoj je osobnější, zakořeněný v přesvědčení, že práce dává životu strukturu a smysl. Kam jeho jmění po smrti skutečně poputuje, zda do nadací, charitativních trustů, nebo jinam, veřejně neoznámil.

Český rodič by to tak snadno neudělal

Stojí za zmínku jeden háček: v Česku by podobný krok narazil na zákon. Občanský zákoník zná institut nepominutelných dědiců. Zletilému potomkovi musí připadnout nejméně čtvrtina jeho zákonného dědického podílu, nezletilému dokonce tři čtvrtiny. Úplné vydědění je možné jen ze zákonných důvodů, třeba pro neprojevování opravdového zájmu o rodiče, neposkytnutí pomoci v nouzi nebo trvale nezřízený život. Stingovo „ani korunu“ je tedy spíš britsko-americká realita, kde je testovací svoboda podstatně širší. Český rodič s podobnou filozofií by musel sáhnout po jiných nástrojích, darování za života, podmíněných trustech nebo promyšlené závěti s právním poradenstvím.

Podle dat Cerulli Associates se do roku 2048 celosvětově převede 124 bilionů dolarů, z toho 105 bilionů přímo dědicům. Standardem zůstává předání majetku další generaci. Sting je výjimka a ví to. Jeho pozice nestojí na tom, že by dědictví bylo špatné obecně. Stojí na tom, že pro jeho děti, s jeho jměním, v jeho příběhu, by automatický svěřenský fond znamenal víc škody než užitku. Dvanáct let stejný postoj, dvě manželství, šest dětí, stovky milionů dolarů a žádná veřejně známá rodinná válka. Ať už člověk se Stingovou filozofií souhlasí, nebo ne, jedno mu upřít nejde: je v ní konzistentní.