Jak bydlí Viki Cabadaj: Jan Antonín Duchoslav zdědil vilu a málem se z toho složil. Rekonstrukce spolkne až 6 milionů Kč

Herec Jan Antonín Duchoslav zdědil po otci vilu z roku 1924 na pražské Ořechovce. Místo radosti přišel šok: minimálně šest milionů korun na rekonstrukci a v létě 2025 stále bez stavebního povolení.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Na ulici ho oslovují „Viki“. Čtyřicet let po Sněženkách a machrech mu přezdívka zůstala jako druhé jméno, sám v roce 2025 potvrdil, že se s ní setkává prakticky denně. Jenže Duchoslavův skutečný život se od filmového machra liší zásadně. Stojí před sto let starým rodinným domem, který miluje, ale který ho finančně i administrativně drtí. Vila na Ořechovce není luxusní dědictví bez starostí. Je to dlouhý a drahý závazek.

Dům, který postavil dědeček

Příběh vily začíná u Maxmiliána Duchoslava, pražského stavitele, který na Ořechovce ve dvacátých letech minulého století postavil několik domů. Jeden z nich, ten z roku 1924, zůstal v rodině. Jan Antonín v něm vyrůstal, pak odešel a po smrti otce se vrátil. Čekal na něj dům plný starožitného nábytku, historických prvků a desítek let zanedbané údržby.

Otec vilu dlouhodobě nespravoval. Proč, to veřejně nikdo nevysvětlil. Výsledek je ale hmatatelný: zastaralé rozvody vody, chybějící izolace, technický stav, který odpovídá spíš muzejnímu exponátu než obývanému domu. Duchoslav v rozhovoru pro HomeInCube popisuje absurdně dlouhé čekání na teplou vodu a rozvody, které volají po kompletní výměně. Není to ruina. Ale není to ani místo, kde by se dalo bydlet bez zásadních zásahů.

Šest milionů jako spodní hranice

Už v roce 2021 Duchoslav veřejně uvedl, že rekonstrukce vyjde minimálně na šest milionů korun. A výslovně řekl, že právě to je problém. Co všechno plánuje?

• Změna dispozice – původně jednogenerační vila má být rozdělena na více funkčních celků.
• Přesun schodiště – jiné umístění centrálního schodiště změní celý vnitřní provoz domu.
• Přestavba suterénu – spodní podlaží se má proměnit v samostatný nebytový prostor s vlastním vstupem.
• Obkopání domu a nové izolace – zásah do základů a okolního terénu, bez kterého dům dál vlhne.
• Výměna rozvodů – voda, případně další technické sítě odpovídající stáří domu.

Šest milionů je podle nás spíš hrubý orientační odhad z doby, kdy ještě neexistoval projekt. U stoleté vily v památkové zóně, kde se mění dispozice a zasahuje do suterénu, se rozpočet běžně zpřesňuje, tedy navyšuje, teprve po finální projektové dokumentaci a podmínkách památkářů. Reálná částka může být výrazně vyšší.

Památková zóna jako neviditelný spolubydlící

Ořechovka není jen prestižní adresa. Je to památkově chráněné území, kde každý stavební zásah prochází schvalovacím kolečkem, které má vlastní tempo. Majitel musí nejdřív konzultovat záměr s Národním památkovým ústavem, pak podat písemnou žádost o závazné stanovisko na Odbor památkové péče pražského magistrátu. Oficiální lhůta je 30 dní, ve složitých případech 60. Prakticky se ale přidává projektová příprava, doplňování podkladů, konzultace NPÚ během přípravy i realizace a teprve potom navazující stavební řízení.

Duchoslav není jediný, kdo tímto procesem na Ořechovce prochází. Na úřední desce Prahy 6 jsou dohledatelné minimálně dva čerstvé případy: stavební úpravy domu ve Východní ulici číslo 7 s řízením z let 2024–2025 a sanace rodinného domu číslo 243 po požáru podkroví s povolením z roku 2025. Chrání se nejen hmota stavby, ale i urbanistická struktura čtvrti, charakter pozemků a řemeslné detaily. Pro majitele to znamená, že i zdánlivě jednoduchý zásah, třeba výměna oken nebo úprava fasády, vyžaduje souhlas.

Existuje i světlá stránka: Praha 6 nabízí památkové dotace pro významné objekty a magistrát má vlastní dotační programy na obnovu. Duchoslav o nich veřejně nemluvil, ale pro majitele v jeho situaci je to cesta, kterou se vyplatí prozkoumat.

Vodař, ne jen herec

Duchoslav se dnes živí primárně vodním hospodářstvím, od zdrojů vody po čističky. Provozuje firmu kolem vodních nádrží a technologií. Není to náhodný detail. Jeho pohled na rekonstrukci je překvapivě technický: mluví o oddělení užitkové a pitné vody, využití dešťovky, efektivitě rozvodů. Přistupuje k vile spíš jako inženýr než jako celebrita zařizující interiér.

Přesto postupuje opatrně a po etapách. Mezi prvním veřejným odhadem nákladů v roce 2021 a posledním známým vyjádřením z července 2025 uplynuly čtyři roky, a stále neměl hotový projekt ani stavební povolení. Měl ale poměrně konkrétní představu o budoucím uspořádání domu. Dá se čekat, že financování řeší postupně, nikoli jednorázovým úvěrem.

Dědictví jako závazek, ne výhra

Duchoslav o Ořechovce mluví s neskrývanou nostalgií. Vyrůstal tam, má k místu silnou citovou vazbu a v roce 2025 uvedl, že by tam rád zůstal natrvalo, pokud to situace dovolí. Neříká, že by vilu raději nezdědil. Říká, že je to těžké.

A přesně v tom je jádro celého příběhu. Papírově prestižní adresa, prakticky roky čekání, miliony v rozpočtu a úřední kolečko bez jasného konce. Vila na Ořechovce je krásný dům s rodinnou historií. Ale bydlet v ní zatím znamená hlavně plánovat, jak v ní jednou bydlet bude.