Čeština z maturity vypadá po letech jako brnkačka. Jenže 8 z 10 dospělých selže dřív, než dojde do poloviny testu

Četba, směry, větné členy i autoři, které jste kdysi uměli zpaměti. Zkuste si bez nápovědy, jestli ve vás po maturitě z češtiny zůstalo víc než jen nervozita.

Zdroj fotografie: Pixabay

U maturity z češtiny člověk často zjistí zvláštní věc: texty, které před zkouškou drtil nazpaměť, se po letech slévají do mlhy. Přitom stačí jedno jméno autora nebo pojem z literární teorie a vrátí se i tehdejší nervozita před tabulí. Většina lidí si myslí, že by dnes neuspěla, ale realita bývá překvapivější. Něco zůstane v hlavě mnohem déle, než čekáme. Jen to nebývá na první dobrou. Zkuste si ještě před prvním kliknutím tipnout, kolik správných odpovědí byste dali bez váhání.

A právě tady se to láme

Každé jaro se téma češtinářské maturity vrací spolu se seznamy četby, rozbory děl i debatami o tom, co už je moc a co je naopak základ. V redakci se s podobnými kvízy setkáváme pravidelně a znovu se ukazuje, že lidé nejčastěji tápou u věcí, které kdysi považovali za samozřejmé. Typický omyl? Zaměnit literární směr, protože zní povědomě, nebo si splést autora se slavnější knihou z úplně jiné epochy. Právě to je na češtině zrádné. Na papíře působí povědomě skoro všechno, ale při výběru jediné správné možnosti už přichází pochybnost. A přesně proto podobné testy baví tolik čtenářů i dlouho po škole.

Jenže tady nestačí pouhá paměť

Tenhle kvíz nezkouší jen holá data a mechanické poučky. Ověří, jestli se ještě orientujete v základních autorech, literárních směrech, žánrech i několika jazykových jevech, které se u maturity objevují pořád dokola. V naší redakci jsme proto vybrali otázky, které vycházejí z běžné maturitní praxe, častých chyb i situací, kdy si člověk řekne, že to přece ví, a pak sáhne vedle. Nepůjde jen o paměť. Hodí se postřeh, schopnost rozlišit podobné pojmy a trochu klid pod tlakem. Právě drobné rozdíly mezi správnou a skoro správnou odpovědí rozhodují nejvíc.

Tak kolik toho ve vás zůstalo?

Nemusíte mít znovu pocit, že stojíte před komisí, ale malé napětí se možná vrátí. A to je dobře, protože právě v takové chvíli nejlépe poznáte, co vám v hlavě opravdu zůstalo. Dokážete dát plný počet bez nápovědy a bez toho, abyste si v duchu otevírali čtenářský deník? Možná budete výsledkem příjemně překvapeni, možná narazíte tam, kde byste to vůbec nečekali. O to zajímavější to bude. Zkuste odpovídat poctivě, bez googlení a bez druhého pokusu, a uvidíte sami.