S kým žije Olga Richterová: Manžela i děti chrání zuby nehty, čelila výhrůžkám smrti

Pirátská poslankyně Olga Richterová je vdaná a má dva syny. Identitu manžela přitom drží mimo veřejný prostor, a má k tomu důvody, které sahají daleko za pouhou touhu po soukromí.

Zdroj fotografie: pirati.cz / Creative Commons / CC BY-SA 2.0.

Když v roce 2020 na sociálních sítích explodoval hoax, že chce rozdávat startovací byty migrantům, začaly jí chodit zprávy s výhrůžkami znásilněním a zabitím. Od té doby se vlna nenávisti nikdy úplně nezlomila, jen měnila formu. Z online útoků se přesunula do tramvaje, kde jí cizí muž vyhrožoval, že se nedožije Vánoc. A nakonec i do obálky doručené přímo do Poslanecké sněmovny. Richterová o manželovi mluví jen jako o „muži“ nebo „manželovi“, jméno ani profesi nikde neprozrazuje. Dva syny, v roce 2025 dvanáctiletého a osmiletého, chrání stejně. Nejde o pózu. Jde o strategii přežití.

Rodina v obrysech: co je doložené

Na vlastním webu Richterová v textu z března 2023 potvrzuje, že je matkou dvou dětí a žije s partnerem, kterého označuje prostě jako „muž“. V rozhovorech používá slovo „manžel“, ale nikdy nepřidává křestní jméno, příjmení ani fotografii. Totéž platí pro syny, víme, že existují, známe přibližný věk, ale nic víc.

Když vstupovala do vrcholné politiky, staršímu synovi bylo pět měsíců. Zřídila si druhou kancelář, aby dítě mohlo být co nejvíc u ní, a spoléhala na babičky a širší rodinu. Tahle logistika ukazuje, že „rodina v pozadí“ není prázdná fráze, ale reálná organizační opora, kterou Richterová budovala od prvního dne ve Sněmovně.

Hoax, který spustil lavinu

Léto 2020. Na internetu se šíří zmanipulovaný obrázek s citátem, který Richterová nikdy neřekla, údajně chce přidělovat byty migrantům. Příspěvek nasdílely tisíce lidí. Do její schránky začaly padat zprávy typu „znásilní a zabijou tě, ty hnusná blbko“, jak popsala pro Seznam Zprávy. Policie případ nejprve chtěla odložit, státní zástupce jej vrátil.

Zdroj fotografie: pirati.cz / Creative Commons / CC BY-SA 2.0.

Soudní dohru přinesl leden 2023: Nela Lisková, která hoax šířila, musela Richterové zaplatit 50 tisíc korun a zveřejnit omluvu. Soud výslovně konstatoval, že šíření takových dezinformací je nebezpečné, protože vyvolává zášť a může být fyzicky nebezpečné pro dotčenou osobu. Richterová v témže roce uvedla, že jedna žena za veřejné vybízení k jejímu zabití dostala dvouletou podmínku, konkrétní rozsudek se ovšem v otevřených zdrojích nepodařilo dohledat.

Z online nenávisti do tramvaje a do Sněmovny

16. října 2024 seděla Richterová v pražské tramvaji. Muž ji poznal, začal jí vyhrožovat, že to budou její „poslední Vánoce“, a mluvil o střílení. Měl u sebe knihu o zbraních. Richterová přivolala policii, muž skončil v rukou strážníků.

O čtyři měsíce později, v únoru 2026, dorazil do Sněmovny anonymní dopis, který jí přál smrt a vyhrožoval fyzickým napadením. Stejný formát obdržela i poslankyně Eva Decroix. Policie oznámení přijala a případ prověřuje; výsledek zatím veřejně znám není.

Tři různé formy útoku, online lavina, pouliční konfrontace, anonymní pošta, ukazují, že nejde o jednu izolovanou epizodu. Jde o šest let trvající tlak, který mění podobu, ale neustává.

Děti jako svědci

Útoky se neodehrávají jen v abstraktním digitálním prostoru. Richterová opakovaně popsala, že vulgaritám čelí i při cestách s dětmi. V jednom případě se po incidentu rozplakala spolužačka jejího syna. Děti si podle ní na situaci zvykaly jako na „něco, co se mámě děje furt“, což je věta, která říká víc než jakákoli statistika.

Právě tady se láme logika její zdrženlivosti. Čím méně je rodina identifikovatelná, tím menší je riziko, že se nenávist přelije přímo na děti nebo manžela. V českém prostředí přitom výhrůžky politikům nejsou raritou: ČSÚ za rok 2024 eviduje nárůst nebezpečného vyhrožování jako součást růstu násilné kriminality a Policie ČR v jiné kauze popisuje pachatele, který rozeslal politikům několik desítek výhrůžných dopisů.

Systém, který chrání, a jeho limity

Pro ústavní činitele existuje Ochranná služba Policie ČR, která zajišťuje ochranu trvale chráněných osob i objektů včetně Sněmovny. Zda Richterová osobně spadá pod nějaký konkrétní ochranný režim, veřejně známo není. Fakticky ale platí, že si značnou část ochrany zajišťuje sama, omezením veřejné viditelnosti rodiny, řešením případů s policií a soudními spory.

Richterová není osamocený případ. Seznam Zprávy popisují podobné zkušenosti Markéty Pekarové Adamové i dalších političek. Únor 2026 přinesl paralelní dopisy Richterové a Decroix. Ministerstvo vnitra ve zprávě za první pololetí 2025 eviduje osm případů nenávistně motivovaného nebezpečného vyhrožování, a to jde jen o zlomek celkového počtu.

Šest let výhrůžek, tři formy útoku, dva malí synové a manžel, jehož jméno veřejnost nezná. U Richterové nejde o tajnůstkářství. Jde o cenu, kterou platí za to, že v politice zůstává.