Řeč se mění a tato slova z ní pomalu mizí. Kdo je všechna pozná, má přehled, který dnes nemá skoro nikdo

Některá slova jsme slýchali doma, jiná zůstala jen v knihách a starých filmech. Poznáte ještě, co znamenal fěrtoch, almara nebo šlojíř?

Zdroj fotografie: Freepik

Stačí krátký rozhovor u nedělního oběda a najednou padne výraz, který jste roky neslyšeli. Většina lidí si myslí, že význam takového slova naskočí sám od sebe, jenže právě tady paměť často selže. Jedno slovo zní povědomě, druhé si člověk splete s něčím úplně jiným. A pak se ukáže, že jistota byla jen hezký dojem, ne správná odpověď. Zkuste si ještě před kvízem v duchu tipnout, u kterého starého výrazu byste zaváhali jako první.

Jenže tady přichází omyl

Podobné výrazy přitom nezmizely docela, jen se přesunuly z běžné řeči do starších knih, filmů a rodinného vyprávění. V redakci se s tím setkáváme často: čtenář s naprostou jistotou vysvětlí slovo po babičce, ale trefí spíš jeho atmosféru než skutečný význam. Typický omyl vzniká u slov, která znějí mile, domácí nebo venkovsky, a proto si k nim automaticky přiřadíme špatnou věc. Právě proto podobné téma funguje i dnes, kdy se lidé rádi vracejí ke starším textům a výrazům, které kdysi bývaly samozřejmé. Není divu, že podobné jazykové kvízy baví čtenáře napříč generacemi.

Nestačí, že to zní povědomě

Tenhle kvíz neověřuje jen školní znalosti češtiny. Naše redakce vybrala ty otázky do kvízu tak, aby vycházely z reálných omylů, známých starších výrazů a situací, kdy člověk význam spíš odhaduje, než opravdu ví. U některých hesel rozhodne čistá znalost, jinde pomůže cit pro souvislost a pozornost k detailu. Nejčastější chyba bývá v tom, že si lidé slovo spojí s něčím podobně znějícím nebo s předmětem z úplně jiné doby. Nestačí tedy poznat, že slovo zní starobyle, je potřeba trefit i jeho přesný obsah.

A teď se ukáže, co zůstalo

Dokážete projít všech deset otázek bez nápovědy a bez rychlého tipování? Možná vás překvapí, že největší potíž neudělají ta nejpodivnější slova, ale naopak ta, která jste už někdy slyšeli a máte je uložená jen v mlze. Berte to jako bezpečné měření vlastní paměti, ne jako zkoušku, za kterou by se známkovalo. Klidně si každou odpověď nejdřív řekněte nahlas sami pro sebe a teprve pak vybírejte. Až dojdete na konec, uvidíte sami, jestli vám stará čeština ještě pořád jde do ucha.