Z domova utekl ve čtrnácti, bratr mu zemřel na rakovinu. Alois Švehlík přišel i o hlas, přesto bojoval až do konce

Za jeho nezaměnitelným hlasem se skrýval příběh plný bolesti i odhodlání. Alois Švehlík si prošel těžkými zkouškami, které by mnohé zlomily.

Zdroj fotografie: Se svolením České televize

Když se zaposloucháte do hlubokého, lehce nakřáplého hlasu Aloise Švehlíka, ucítíte v něm každou vrásku a každou životní facku, kterou tenhle chlapík dostal. A že jich nebylo málo, jak jsme v redakci VIPživot zjistili. Dnes si připomínáme výročí jeho odchodu a věřte nám, že jeho životopis působí spíš jako antická tragédie než jako nablýskaná kariéra pražského herce.

Táta pro Aloise neznamenal bezpečí

Narodil se totiž do rodiny, kde slovo „táta“ neznamenalo bezpečí, ale strach z toho, co přijde, až se zabouchnou domovní dveře. V redakci jsme zjistili, že otec, zlomený dobou i vlastními démony, si svou frustraci léčil na synech. Není divu, že bití a neustálé napětí dohnalo Aloise k tomu, že si už ve čtrnácti letech sbalil uzlíček a utekl z domova do neznáma, jen aby si zachránil holou kůži a špetku důstojnosti.

Bratrova smrt ho zasáhla jako blesk z čistého nebe

Největším parťákem mu byl starší bratr Jaroslav. Oba utekli před tyranským otcem a oba propadli divadlu. Tak by se asi jejich vztah dal charakterizovat nejlépe. Jaroslav byl nesmírně talentovaný, měl našlápnuto mezi elitu, jenže osud mu rozdal ty nejhorší karty.

Onemocněl totiž rakovinou štítné žlázy, která si ho vzala v tom nejlepším věku. Pro Aloise to byla rána přímo na komoru, jak se říká. V jednom rozhovoru se nechal slyšet, že od té chvíle hrál tak trochu za oba. Možná i proto byl v každé roli tak opravdový – nesl v sobě totiž slib, že to dotáhne i za bráchu, kterému nebylo přáno.

Zdroj fotografie: Se svolením České televize

Démon alkoholu se nevyhnul ani jemu

Jenže i Alois si musel vypít svůj kalich hořkosti. V dospělosti ho dohnaly vlastní chyby, zejména ta nešťastná bouračka pod vlivem alkoholu. Styděl se za to, sypal si popel na hlavu, ale to nejhorší mělo teprve přijít. Jako by toho na jednoho nešťastného muže nebylo málo, stejná nemoc, která mu vzala bratra, zaútočila i na něj. Tentokrát nad rakovinou zvítězil, ale připravila ho o to nejcennější – o hlas. Představte si herce, jehož kariéra stojí na projevu, jak najednou nemůže vydat ani hlásku. Byla to neskutečná dřina, ale Alois se nehodlal vzdát a nakonec se doslova prokousal zpět k mluvení. Ano, teď už to můžeme říct – ten jeho typický „šmirgl papír“ v hlase, který jsme milovali, byl vlastně vybojovaným vítězstvím nad smrtí.

A podařilo se mu i založit rodinu. S manželkou Florentinou to táhli desítky let a jejich domov v pražských Košířích pro něj byl posvátným místem. Možná právě proto, že jako malý kluk žádné bezpečí nepoznal, o to víc si ho v dospělosti hýčkal. Jeho děti mu pak byly oporou až do úplného konce.