Šest let od smrti Karla Gotta: Jitka Zelenková popsala chvíle, kdy ani přes špatné zdraví Mistr neodmítl své fanoušky

Setkání plné klidu, které nikdo nepovažoval za poslední. Tak vzpomíná Jitka Zelenková na chvíle s Karlem Gottem krátce před jeho odchodem.

Zdroj fotografe: Nextfoto

Čas letí jako splašená herka a člověku se ani nechce věřit, že už je to šest let, co nás opustil nejslavnější český Slavík. První říjen se od roku 2019 stal pro český národ dnem smutku, kdy se na Bertramce i u hrobu na Malvazinkách vrší kupy svíček, jak si v redakci VIPživot vzpomínáme. Karel Gott ovšem nebyl jen zpěvák – byl to symbol jedné éry, gentleman ze staré školy a člověk, který pro své fanoušky dýchal až do poslední chvíle.

Selfie s taxikářem přes veškerou bolest

Zpěvačka Jitka Zelenková, která s Karlem spolupracovala neuvěřitelných čtrnáct let, ho navštívila pouhých deset dní před jeho odchodem. Atmosféra na Bertramce byla tehdy prosycená nostalgií, jak později zavzpomínala. Přestože Mistrovi už tělo vypovídalo službu, jeho duše hostitele byla stále v pozoru. Jitka vzpomíná, že Karel ji nechtěl pustit domů, jako by tušil, že kávu už si příště nedají. „Nebyl úplně v pohodě zdravotně. Každopádně nechtěl, abych brzy odjela domů.“ Dokonce pro ni objednal taxík, ale nechal ho před domem čekat skoro hodinu, jen aby si mohli ještě chvíli povídat.

To nejdojemnější ale přišlo u vrátek. Karel, ač zesláblý, trval na tom, že svou kamarádku vyprovodí až k autu. Když ho uviděl taxikář, okamžitě ho poprosil o fotku. Jitka chtěla unaveného Karla bránit, ale on ji jen jemně zarazil.

Zdroj fotografe: Nextfoto

„Jitko, já přece nemůžu nikoho odmítnout,“ řekl tehdy omluvně. Tenhle moment přesně vystihuje, kým Karel Gott byl. I když ho pálilo v celém těle, úsměv pro fanouška byl pro něj svatý zákon. „Byl obdivuhodný, že i v posledních dnech života chtěl zůstat pro fanoušky dostupným, aby si odnášeli zážitek, že se potkali s Karlem Gottem,“ dodala svůj úhel pohledu Jitka.

Dlouho se kamarádili a ještě déle respektovali

Zajímavostí je, že i když si Karel s Jitkou byli velmi blízcí, dlouhých sedmadvacet let si vykali. Ano, čtete správně. Tykání si nabídli, až když bylo Jitce padesát. A to je v dnešní době, kdy si každý hned „tyká přes rameno“, jak v redakci někdy říkáme, věc naprosto nevídaná a podle nás rozhodně ukazuje na obrovský respekt, který mezi těmito dvěma ikonami panoval.