Zatímco se jí snažili zničit kariéru, Jana Hlaváčová se nenechala zlomit. S komunisty si užila své

Když byla herečka na vrcholu kariéry, začala přicházet o nabídky. V době normalizace totiž společně se svým manželem Luďkem Munzarem odmítla podepsat Antichartu.

Zdroj fotografie: Nextfoto

K legendám československé kinematografie nepochybně patřila herečka Jana Hlaváčová. VIPživot připomíná, že právě uplynuly dva roky od jejího skonu. V posledních letech ji trápilo zdraví a na veřejnosti se neobjevovala. Přesto má stále spoustu fanoušků, které okouzlila třeba v roli upovídané sestřičky Toničky v kultovních komediích Jak básníkům chutná život, Konec básníků v Čechách a Jak básníci neztrácejí naději. Málo se ale ví, že málem zazářila i v jednom známém seriálu.

Přišla o velkou seriálovou roli

Nadšení pro herectví měla Hlaváčová (†85) už od dětství. Její otec hrál v ochotnickém divadle a dcera se potatila. Vystudovala DAMU a působila v plzeňském divadle. Největší slávu ale prožila na jevišti Národního divadla a později na vinohradské scéně. Už během studií dostávala menší filmové nabídky. Později ale přišly i ty velké jako třeba ve snímcích Kam čert nemůže, Koncert na konci léta, Ohnivé ženy, Třetí princ nebo právě v Básnících.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Zářila také v proslulých seriálech Eliška a její rod, Byl jednou jeden dům, Chalupáři, Zkoušky z dospělosti, Druhý dech, Rodáci nebo Dokonalý svět. Jedna velká televizní role jí ale unikla. V době, kdy byla na vrcholu své kariéry, vytvořil scenárista Jaroslav Dietl roli prodavačky Anny Holubové ze seriálu Žena za pultem přímo pro ni. Ale zasáhl tehdejší režim. „Pak jsme ale byli ‚shora‘ přesvědčeni, že tu roli musí hrát Jiřina Švorcová,“ řekl již zesnulý autor před lety webu Novinky.

Nepodlehla tlaku režimu

Hlaváčová totiž byla u komunistických pohlavárů v nemilosti, protože v roce 1977 odmítla spolu se svým manželem hercem Luďkem Munzarem podepsat Antichartu. Zatímco Švorcová, kterou role vystřelila na vrchol popularity, byla členkou Ústředního výboru KSČ a předsedkyní Svazu dramatických umělců, uvedl server. Anticharta byla v době normalizace zásadní reakcí režimu na prohlášení iniciativy Charta 77, ve kterém disidenti vyzvali k dodržování lidských práv v totalitním Československu.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Tlaku, jenž byl vyvíjený na umělce, spousta známých tváří podlehla. Možná ale jen nedocenila vážnost situace. Třeba Karel Gott, Zdeněk Svěrák, Eva Pilarová, Jiří Menzel nebo Jan Hrušínský. Nepřipojit pod pamflet svůj podpis znamenalo mimo jiné i úbytek práce. Takže rebelující Hlaváčová, která kvůli tomu byla na černé listině režimu podobně jako herci Eduard Cupák, Martin Štěpánek, Ilja Racek nebo Táňa Fischerová, prostě nemohla být obsazená do hlavní role v seriálu Žena za pultem.