Pohlreich nešetřil sprostými výrazy: V novém díle Ano, šéfe! se vydává do dříve vyhlášeného, dnes polomrtvého podniku

Letovský statek býval vyhlášenou hospodou, kam se sjížděly stovky hostů. Jenže po otevření nové dálnice se podnik ocitl mimo hlavní tah – a hosté zmizeli.

Zdroj fotografie: Se svolením FTV Prima 

Kdysi tady bylo plno. Letovský statek býval vyhlášenou zastávkou na cestě na Strakonice – lidé se sem sjížděli na domácí kuchyni, poctivý řízek a pivo, co má říz. Jenže, jak redakce VIPživot zjistila, pak se vše zkomplikovalo. Začala se tu totiž stavět dálnice. Starý tah zmizel pod novým asfaltem a statek se ocitl stranou, mimo dohled projíždějících řidičů.

Hosté byli, teď už nejsou

A jak to bývá – co není po ruce, to se z paměti rychle vytratí. Hosté ubyli, tržby klesly a hospoda, kde se dřív s hosty netrhly dveře, jak se říká, dnes zeje prázdnotou. Provozovatelka restaurace Jana Lukšanová vysvětluje, jak se vlastně v Ano, šéfe! ocitli: „Do pořadu nás přihlásil Ludvík, můj partner. Nejdřív jsem si myslela, že se zbláznil, ale asi ne.“

A její partner k tomu podotýká: „Od covidu se v gastronomii situace velmi změnila, zhoršila. Vedla kolem nás silnice, teď se tu staví dálnice. Takže v poledne sem chodí dělníci na oběd, večer nezastaví nikdo.“

Když je jídelní lístek delší než jízdní řád

Jakmile dorazí známý šéfkuchař Zdeněk, hned mu padne do oka menu. Ale bohužel ne právě pozitivním způsobem: „Na menu je minimálně padesát věcí, z toho osm různých řízků. To je hodně,“ komentuje Zdeněk. Co si objedná? „Tady mají všechno, ale statkářsky to nevypadá vůbec. Jen ta židle pamatuje, když se tu jezdilo s formanskými povozy. Výzdoba je rustikální. Ale nebudeme soudit, dokud neochutnám.“

V kuchyni vyvolá jeho objednávka nadšení. Prý jsou to samá oblíbená jídla, takže mu budou určitě chutnat. Nicméně Zdeněk se bohužel ve svém prvním odhadu nemýlil. Všechno vypadá stejně a člověk má prý pocit, že jí pořád to samé.

Zdroj fotografie: Se svolením FTV Prima 

„Chtělo by to pestřejší. Všimli jste si vůbec, že je venku napsáno, že je to jihočeská restaurace? Tak proč tortilla? To přece není místní specialita!“ peskuje hned personál v kuchyni.

Pořádek v kuchyni i v hlavě

Následně se vydá na obhlídku zázemí. Kuchyně prý jede na objem, ale kvalita pokulhává. „Jsou mizerné přípravy. Okolo sebe musíš mít pořádek. Mrdník ti hlavu zacpe a jsi v p@@eli. Není nad to, když je pořádně uklizeno,“ nebere si servítky.

Když host řekne „dá se to“

Zátěžový test dopadne všelijak. Hosté sice tvrdí, že jídlo „není tak hrozné“, ale šéf to neglosuje zrovna dobře. Podle něj je to ta nejhorší pochvala, jakou můžete dostat. Ludvíkovi poradí: „Až se budeš divit, proč ti sem lidi nechodí, mrkni na tohle jídlo a bude ti to jasný.“

Druhá šance pro zapomenutý statek

Na závěr vezme Zdeněk Janu s Ludvíkem do nedaleké restaurace, která i po otevření dálnice velmi dobře funguje. Ukazuje jim, že stačí pár jednoduchých změn a vše může stále skvěle fungovat – zkrátit jídelníček, přidat osobitost, udržet pořádek a vařit srdcem.

„Já vám pomůžu, i kdybyste nechtěli,“ usmívá se nakonec. A jak to celé dopadne? Nechají si majitelé poradit, nebo si dál pojedou to své? To se dozvíte už 30.10. ve 21:35 na Primě a už nyní na prima+.