Pohlreich bude zase perlit: V 8. díle Ano, šéfe! nešetří kritikou. V restauraci na Táborsku je snad všechno špatně

Zdeněk Pohlreich se nevyhýbá ani těm největším výzvám. Na paškál si proto nebere jen velké hospody uprostřed měst, ale i malé vesnické podniky.

Zdroj fotografie: Se svolením FTV Prima 

Košice u Tábora nejsou vlastně ničím zajímavé. Je to taková malá vesnička, kde lišky dávají dobrou noc. Ale jak jsme v redakci VIPživot zjistili, stačí devadesát minut z Prahy a ocitnete se v hospodě, která vznikla v osmdesátkách. A to pěkně na koleni a svépomocí. Jmenuje se U Třech kytar a provozují ji Michal se Zuzanou. Jenže na první dobrou Zdeněk rozhodně spokojen nebude.

Když z hospody zbyde jen ozvěna

„Taková útulná vesnička to je, a přitom zima, že by tu nastydl lední medvěd,“ glosuje Zdeněk po příjezdu, zatímco se rozhlíží po poloprázdné restauraci. Michal mu s úsměvem vysvětluje, že sice dělají „poctivé jídlo s poctivou muzikou“, ale hostů moc není. „Jsme ve špatné lokalitě, jeden autobus sem jezdí v únoru a druhý ve středu,“ poznamená sarkasticky. A to na úvod bohužel nevypadá příliš dobře.

Sám Michal také šéfovi jedním dechem přiznává, že je v insolvenci a že ho nad vodou drží hlavně rodina a partnerka Zuzana. „Od Zdeňka očekávám, že mi poradí, co děláme špatně, případně to, že moje účast bude jako reklama,“ říká s nadějí, přičemž své záměry nijak netají.

Zdeněk si tedy bere do ruky jídelní lístek, ale nestačí se divit: „Co je k@@a Cylindr? A fakt si můžu objednat kilo masa? Taky pizzu, tu nejlepší bych si dal. A country rolku. Plus umírám zvědavostí, co je salát Košice…“

Kuchařův chaos a šéfův výbuch

Jídla, která šéf ochutná, však u něj rozhodně žádné nadšení nevzbudí. Naopak. Vypadá to, že bude od stolu odcházet hladový. „Salát Košice bych hnal až do Košic. Skoro mám pocit, že ve fastfoodech to dělají líp. Abys tohle ukousnul, musíš mít pusu jako pytlík na zmije. Navíc si myslím, že je lepší lžička medu než pytel hoven. Ale možná to bude tím, že stárnu,“ utrousí Pohlreich. A s každým dalším soustem přituhuje. Pizza s brusinkami mu také nejede. Naše redakce si vzpomíná na jinou jeho hlášku, která by se k téhle situaci hodila: „Je to sladký jak hovno z nutrie.“

Zdroj fotografie: Se svolením FTV Prima 

Když pak projde kuchyni, padne mu brada: plesnivé zdi, špína, lepkavé stoly a všude nepořádek. „Tady je bordel jak v tanku,“ prohlásí bez obalu. „Tady hrajou zatraceně falešně. Jídlo stojí za psí kníry. Sem není jediný důvod přijít.“

A ani ve sklepě se situace bohužel nelepší – naopak. Teče tam voda (Zdeněk dokonce objeví malý sklepní rybník) a ve vzduchu je cítit zatuchlina. Na to Zdeněk jen suše konstatuje: „To je Titanic normálně, v podpalubí voda a nahoře se tancuje.“ K dokonalému dojmu chybí prý už jen mrtvola.

Když kuchař neslyší dobře míněné rady

Další den má být ve znamení vaření, ale Michal si jede podle svého. „Až se bude konat mistrovství světa v házení hrachu na zeď, budeš asi mistr světa,“ ztrácí trpělivost Pohlreich, když zjistí, že jeho rady tady nikdo moc poslouchat nechce.

„Jsi v hospodě, kde je vše špatně, a Michal si míchá rajskou… To je přece blbě,“ vrtí hlavou. Přesto to šéf nevzdává. Pomalu, ale jistě se snaží dát místu nový směr – od kuchyně až po interiér. Pak přijde zátěžový test, ovšem tady pro změnu nezradí kuchař, ale technika. Za to však hospoda tak úplně nemůže. A nebude chybět ani ples a tombola. Nakonec šéf přece jen odjíždí s lehkým optimismem: „Tři kytary byly na začátku trochu rozladěné, povedlo se nám to trochu vytunit, ale jak moc, to teprve uvidíme,“ nechává se slyšet.

Jak celý příběh dopadne a zda má takovou hospodu opravdu cenu zachraňovat, se dozvíte už 16. října na Prima+. A my v redakci VIPživot se už rozhodně moc těšíme. Zdeněk Pohlreich totiž už nejednou ukázal, že díky svým zkušenostem svede doslova zázraky.