Večer, kdy botičky znamenají víc než známky

Každý večer, když Madlenka přespává u babičky, přichází na řadu dlouhé povídání před spaním. Jandová vyzvídá, jak se vnučka cítí, a hlavně naslouchá. Nehodnotí, nepoučuje, nechá prostor. A právě tehdy se z Madlenky vysypou věci, které by dospělý snadno přehlédl: barva botiček, která jí vadila, poznámka kamaráda, která ji mrzela.

Pro sedmileté dítě to nejsou maličkosti. Jsou to témata, která v tu chvíli zabírají celý jeho svět. Jandová to ví a říká to nahlas: dospělý nemá právo shodit dětský problém jen proto, že se mu zdá malý. „Musíte rozlišit, jestli je to skutečný problém, který je třeba řešit zásadně a s odborníky, nebo potíž, která je sice menší, ale musí být taky vyslyšena,“ vysvětluje.

Od pohádek ke skutečným rozhovorům

Rituál má svou historii. Už v roce 2022, kdy byly Madlence čtyři roky, Jandová popisovala společné večerní usínání u rozšířených pohádek a vyprávění. Tehdy šlo spíš o sdílenou blízkost a fantazii. Dnes, o tři roky později, se večerní chvíle proměnily v plnohodnotný rozhovor, kde vnučka formuluje pocity a babička je bere vážně.

Zajímavé je srovnání s tím, jak Jandová vychovávala vlastní dceru Viktorii. Ta ji prý už jako tříletá nutila být „o milimetr napřed“ a vést odborné debaty. Viktorie sama později přiznala, že máma v domácnosti držela pravidla, zatímco táta byl bohémský. U Madlenky je dynamika jiná: Jandová vystupuje méně jako autorita a víc jako naslouchající parťačka na blbnutí i na vážné věci. Pevné zázemí zajišťují rodiče, babička dává prostor.

Proč to funguje, a nejen u babiček

Jandová svůj přístup neomezuje na roli babičky. Výslovně ho doporučuje všem, kdo pečují o malé dítě. A jak si Redakce VIPŽivot všimla, česká data jí dávají za pravdu. Červnový výzkum UNICEF „Mladé hlasy 2026″ ukázal, že 49 % dětí a dospívajících v Česku chce své problémy řešit právě s rodiči. Jen 12 % by šlo primárně za odborníkem. Děti potřebují být vyslyšeny doma, ne v čekárně.

UNICEF zároveň doporučuje začínat rozhovor s dítětem právě otázkou na to, co ví a jak se cítí, v bezpečném a klidném momentu. Večer před spaním je přesně takový moment. Národní ústav duševního zdraví navíc upozorňuje, že rodičovské programy zaměřené na kvalitu vztahu rodič–dítě prokazatelně zlepšují duševní zdraví dětí. Nejde tedy o sentimentální babičkovský trik. Je to princip, který má oporu v datech.

Patronka, která ví, o čem mluví

Rozhovor vyšel 8. června 2026, krátce po slavnostním vyhlášení Dětského činu roku, které se konalo 4. června v Praze. Jandová tam vystupovala jako patronka kategorie Pomoc přírodě, projektu, který ve svých materiálech explicitně pracuje s pojmem emoční inteligence a schopností dětí vnímat a usměrňovat vlastní emoce.

Sama Jandová k tomu dodává, že „na to má školy“: vystudovala DAMU, VŠTVS Palestra a věnovala se doktorandskému studiu mediální komunikace. Ale nejdůležitější školu, jak sama naznačuje, absolvovala ve vlastním dětství. Rodiče se rozvedli, plné rodinné zázemí neměla. Přesto se kvůli ní dokázali domluvit. Když v pubertě „utekla k tátovi“, otec ji poslal nejdřív vyřešit věc s matkou. Zpětně obdivuje, že kvůli dítěti uměli zapomenout na křivdy.

Největší síla večerního rituálu Jandové není v tom, že trvá dlouho nebo že používá chytrou formulku. Je v tom, že sedmileté dítě dostane signál: tvůj problém je legitimní, i kdyby šlo jen o barvu botiček. A to je věc, kterou může dát každý rodič, každý večer, stačí se zeptat.

Článek Neptám se, jak bylo ve škole, ale jak se cítí: Zora Jandová má už roky s vnučkou před spaním krásný rituál se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Od Semaforu až k opernímu snu

Jandová se původně chtěla stát učitelkou, ale nakonec ji zlákalo herectví a hudba – a ono se vlastně při jejím multitalentu opravdu nelze ničemu divit. Po studiu herectví nastoupila do Semaforu a později působila dokonce i v Národním divadle. A znát ji můžete i z muzikálů, kde často spolupracovala se svým manželem Zdeňkem Mertou (tady se jí hodila i její baletní průprava, kterou absolvovala v dětství). „Já jsem chtěla všechno zkusit,“ přiznala nedávno v rozhovoru pro Český rozhlas – a to je věta, která ji podle mínění naší redakce opravdu pěkně charakterizuje.

V redakci jsme však zjistili i to, že Zora Jandová se kromě umění věnovala i sportu – v tchaj-ťi čchüan se dokonce stala českou reprezentantkou a získala titul nejlepší Evropanky. Přiznejte se – řekli byste to do ní?

Dcera na televizní obrazovce

S Mertou vychovala dvě dcery – Viktorii a Esther. Esther dnes působí v Městském divadle Brno, kde září v muzikálových rolích a milovníci kultury na ni nedají dopustit. Trochu jiný příběh má její druhá dcera – Viktorie Mertová. Své povolání sama charakterizuje jako úředničinu šmrncnutou výukou na vysoké škole. Ale veřejnost ji zná hlavně jako Belladonnu, jednu z lovkyň v soutěžním pořadu Na lovu (patří mezi oblíbené nejen kvůli svým znalostem, ale i kvůli vystupování).

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Městské divadlo Brno (@mdb.cz)

Hrůzostrašná nehoda – Viktorii zachránili kolemjdoucí

Ovšem naše redakce zaznamenala, že právě Viktorie na sebe nedávno upozornila i něčím jiným. A byl to opravdu dramatický příběh: na přechodu ji totiž srazil opilý řidič a jen díky duchapřítomnosti kolemjdoucích vyvázla bez vážných následků.

Sama to o pár dní později popsala na sociálních sítích: „Šla jsem po přechodu a srazil mě opilej řidič. Jedním kolem mi přejel přes stehna a ruku. Zůstala jsem v bezvědomí zaklíněná pod autem, koukala mi ven jen hlava a část hrudníku. Kolemjdoucí zvedli auto a dostali mě ven.“ Následky z toho dnes nemá žádné – snad kromě úleku. My však doufáme, že už se jí do budoucna budou podobně příšerné zážitky vyhýbat – něco takového by totiž opravdu nikdo zažít neměl.

Článek Úspěšná herečka Zora Jandová se stáhla z TV už před 29 lety. Dnes místo ní pravidelně vídáme dceru Viktorii se nejdříve objevil na VIPživot.cz.