První a druhé manželství

Brodského první ženou se stala tanečnice a baletka Božena Křepelková, které se říkalo Bíba. Z manželství se narodil syn Marek. Vztah ale od počátku zatěžovalo něco, co tehdejší doba neuměla pojmenovat a léčit tak, jak bychom čekali dnes. Bíba později popsala Brodského opakované deprese, úzkosti a časté pobyty ve vojenské nemocnici: „Chodil s depkou do špitálu,“ shrnula v jednom z rozhovorů pro Českou televizi. Brodský byl na veřejnosti vtipný, laskavý, přístupný. Doma bojoval s temnými stavy, které partnerský život rozežíraly zevnitř. Manželství skončilo rozvodem.

Druhý pokus vypadal jako filmová romance, a svým způsobem jí byl. Brodský si vzal herečku Janu Brejchovou, s níž sdílel nejen domácnost, ale i plátno. Narodila se jim dcera Tereza. Jenže i tento vztah se postupně vyprázdnil. Brejchová se zamilovala do herce Jaromíra Hanzlíka, a přestože to nebyla jediná příčina rozpadu, rozvod přišel v roce 1980. Brodský to později shrnul s typickou směsí ironie a bolesti. Ve své knize Drobečky z půjčovny duší napsal, že „oba jsme pochopili, že ona mě nemůže vystát.“

Táňa: anděl strážný, kterého znal od kolébky

A pak tu byla Táňa Kühnelová. Brodský se s ní nezačal scházet na konkurzu ani na premiéře. Znal ji doslova od jejího narození: v mládí se stýkal s její tetou a malou Táňu poprvé viděl jako několikaměsíční miminko. Podle dokumentu Příběhy slavných se na ni přišel podívat do postýlky. Partnersky se ale sblížili až mnohem později, kdy rozvedenému Brodskému bylo kolem šedesáti. O Táně mluvil jako o svém „andělu strážném“, o ženě, která „se mě ujímá, kdykoliv mám průšvih.“ Syn Marek ji později označil za největší lásku otcova života. Kühnelová nebyla herečka, byla tlumočnicí a překladatelkou. Možná právě proto fungovala jako protiváha světa, v němž Brodský strávil celou kariéru.

Kontrast mezi profesní jistotou a osobním tápáním je u Brodského až neúnosně ostrý. Třicet let hrál na Vinohradech přes čtyřicet inscenací. Diváci si ho pamatují ze Světáků, Rozmarného léta, Noci na Karlštejně, kde hrál právě s Brejchovou. A v roce 2001 přidal Českého lva za Babí léto, roli, která jako by shrnovala celý jeho herecký oblouk: stárnoucí muž hledající smysl a blízkost. Přitom ho celý život provázela hypochondrie, strach ze stárnutí a z toho, že bude někomu na obtíž. 20. dubna 2002 Brodský dobrovolně odešel ze života ve svém domě ve Slunečné.

Článek Dvě manželství, dvě děti, žádné štěstí. Brodský ho našel až u ženy, kterou znal od jejího narození se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Babička, která možná nikdy nestonala

Zřejmě někdy v padesátých letech Brodský svatbu odvolal těsně před termínem. Jako důvod uvedl nemocnou babičku, podle jiné verze babičku, která zemřela. Český rozhlas ve svém profilu Jiráskové uvádí stručně: „vymluvil se na nemocnou babičku.“ Jirásková si k tomu po letech řekla své. V citaci připisované právě pořadu 13. komnata prohlásila, že je „přesvědčena, že si to vymyslel“ a že babička „ještě dlouho poté někde tajně žila.“ Věta, která říká víc než celá stránka analýzy.

Není v ní pláč ani hořkost, je v ní suchý humor člověka, který ví, že byl podveden, a rozhodl se to přežít po svém. Skutečný důvod Brodského útěku se v otevřených zdrojích doložit nepodařilo. Sám herec se k této konkrétní epizodě veřejně zřejmě nevyjádřil. Existují jen jeho obecnější autobiografické reflexe, v nichž přiznal: „Ty vztahy se většinou zhroutěj…“ Nebyl to člověk neschopný závazku, dvakrát se oženil, měl dvě děti. Spíš šlo o opakující se vzorec vztahové nerozhodnosti, kde zrušená svatba s Jiráskovou nebyla osamocený exces, ale ani pravidlo.

Jedno jeviště, čtyři desetiletí

A tady začíná ta pozoruhodnější část příběhu. Oba herci měli mimořádně silnou vazbu k jedné scéně. Jirásková nastoupila do souboru Divadla na Vinohradech v roce 1951, původně jako záskok za nemocnou Jaroslavu Adamovou, a zůstala tam na celý profesní život, později i jako ředitelka. Brodský tam podle České televize zakotvil na čtyři desetiletí. Vyhýbat se jeden druhému by znamenalo opustit domovskou scénu. Žádný z nich to neudělal.

Nejstarší bezpečně doložená společná práce po rozchodu pochází z roku 1967: inscenace August August, august na Vinohradech. O tři roky později spolu excelovali v televizním záznamu Brouka v hlavě. A pak už to šlo dál v pravidelných intervalech:

• Křtiny (1981), televizní film
• Chobotnice z II. patra (1986), kultovní dětský seriál
• Život na zámku (90. léta), televizní seriál

Rozpětí třiceti let. Šest prokazatelných společných titulů, ve skutečnosti jich bylo nejspíš víc. Fakt, že je režiséři znovu a znovu obsazovali do společných projektů, svědčí o jednom: na place to fungovalo. Přímé archivní svědectví o konfliktech mezi nimi se nepodařilo dohledat.

Neodpuštění, které vypadalo jinak, než čekáte

Herečka mu to zdá se nikdy tak úplně neodpustila. Po desetiletích tuhle epizodu stále vytahovala, stále ji komentovala s ironickým ostnem, a zároveň s Brodským dál pracovala. Neodpuštění se neprojevovalo bojkotem nebo veřejnými výpady. Projevovalo se tím, že nezapomněla. A dala to najevo způsobem, který si mohla dovolit jen žena jejího formátu: vtipem, za nímž bylo slyšet skřípání.

Pro srovnání: se svým bývalým manželem Jiřím Pleskotem udržovala Jirásková po rozvodu natolik korektní vztah, že ho podle České televize dokonce přiměla ke svatbě s Olgou Čuříkovou. S celoživotním partnerem Zdeňkem Podskalským žila bez sňatku a bez společné domácnosti. Brodský představoval jinou kategorii, nedokončený svazek, který zanechal stopu právě proto, že se nikdy nestal skutečností.

Co zůstalo po oponě

Brodský o svých vztahových selháních mluvil v autobiografickém cyklu Drobečky z půjčovny duší, Jirásková se otevřela v rozhovoru se Zuzanou Maléřovou …Mluviti stříbro. Oba měli potřebu bilancovat nahlas. Ale k té jedné konkrétní svatbě, která se nekonala, se jejich veřejné výpovědi potkaly jen z jedné strany, z její. Možná je to tak správně. Brodský utekl a mlčel. Jirásková zůstala a mluvila. A mezi tím spolu třicet let hráli, jako by osobní dějiny neexistovaly. Právě ta profesní disciplína, ne historka o babičce, je na celém příběhu to nejpozoruhodnější.

Článek Brodský utekl Jiráskové od oltáře a ona mu to nikdy neodpustila. Přesto s ním pak další desítky let hrála jako pravá profesionálka se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Deprese a splín

Ostře sledované vlaky, Skřivánci na niti, Noc na Karlštejně, Návštěvníci, Arabela. To je jen malý výčet filmů a seriálů, ve kterých hrál. Rád ale propůjčoval i svůj hlas, například skřítkovi Hajajovi nebo večerníčkové Makové panence a motýlu Emanuelovi. Byl dvakrát ženatý, s první manželkou Boženou má syna Marka, který se věnuje umění. Druhé manželství s Janou Brejchovou dalo život známé herečce Tereze Brodské. Konec vztahu s Janou jej velmi zasáhl, nicméně po psychické stránce to bylo jen jedno z mnoha trápení.

Byl známý svou melancholií, úzkostí a bojem s depresemi. „Bral na sebe často bolesti jiných a nic nenechal jen tak, na všechno reagoval, nechci to říkat, aby to znělo bombasticky, ale on sám na sebe často brával smutek ostatních lidí, a proto sám bejval takovej bolavej,“ zavzpomínal na něj kolega Stanislav Zindulka v rozhovoru pro Českou televizi. Podle některých zdrojů trpěl bipolární poruchou, která se dříve označovala jako maniodepresivní psychóza.

Toto onemocnění se projevuje výrazným střídáním nálad – od euforie až po těžkou depresi, uvádí Healthline. Jednotlivé fáze mohou trvat dny, ale i předlouhé týdny. Deprese pak může přetrvávat až 1 rok. Riziko zranění a sebevraždy je u těchto osob v důsledku impulzivního chování vyšší než u ostatních.

Život ukončil sám

Sebevražda je podceňovaným tématem. Jen v České republice tvoří ročně 1,11 % všech úmrtí. Častěji se týká mužů nad 70 let a poté mladých lidí ve věku 15–29 let. Mezi hlavní příčiny patří právě psychické poruchy, ale také životní traumata, ztráta partnera, užívání alkoholu či drog, vážná onemocnění či pocit osamělosti a izolace.

Konec života trávil Vlastimil Brodský nejčastěji na své chalupě v malé vesnici Slunečná u České Lípy. Byl manuálně velmi zručný, vlastnoručně například vyrobil točité dřevěné schodiště. Nerad si říkal o pomoc a sám se raději utápěl ve své bolesti a depresi, než aby „obtěžoval“ okolí. Velmi jej také zasáhlo, když navštívil hereckého kolegu Miroslava Horníčka v nemocnici v době, kdy už na tom byl velmi špatně a prakticky nevnímal okolí.

Dne 20. dubna 2002 se rozhodl proti sobě obrátit zbraň. Velikánovi bylo 81 let a bohužel ani zavolaná záchranka už mu nedokázala pomoci.

Článek Vlastimil Brodský si nerad říkal o pomoc a v 81 letech si vzal život. Kolegové vzpomínají, že se často trápil za druhé se nejdříve objevil na VIPživot.cz.