Čtyřúhelník, který nikdo neplánoval

Havlův vztah s Jitkou Vodňanskou začal po jeho návratu z vězení v roce 1983. Jenže situace byla od začátku zamotanější, než by odpovídalo klasickému trojúhelníku. Olga Havlová si totiž během manželova věznění našla partnera, herce Jana Kašpara. Když se Havel vrátil, čekal ho šok. A vzápětí si sám našel Jitku.

Vznikl čtyřúhelník. Podle životopisce Pavla Kosatíka se u Havlových opakovaně řešil rozvod, ale nikdy k němu nedošlo. Silnější než emoce bylo racionální pouto: vzájemná životní provázanost, společný disidentský svět, Hrádeček. Vodňanská přitom nebyla jednou z řady epizod. Sama později vzpomínala, že si není jistá, zda Olga nechala nějakou jinou ženu tak pravidelně jezdit na Hrádeček. Jitka byla integrovanou součástí uspořádání, které se tvářilo jako manželství, ale dávno jím v běžném slova smyslu nebylo.

Olžina překvapivá velkorysost

Když se Olga dozvěděla o Jitčině těhotenství, přišla s návrhem, který by většinu lidí nenapadl. Podle knihy Vodňanské nabídla soužití „v komunitě ve třech“. Přesné znění její formulace se z veřejně dostupných zdrojů rekonstruovat nedá, známe ji jen přes Jitčino svědectví. Ale samotný fakt, že Olga reagovala rozšířením rámce místo ultimátem, vypovídá o povaze jejich manželství víc než cokoli jiného.

V části disidentského prostředí panovala vyšší tolerance k paralelním vztahům. Olga navíc sama měla partnera. Nebyla to tedy velkorysost z pozice opuštěné manželky, spíš pragmatický krok ženy, která už dávno přijala, že její manželství funguje podle jiných pravidel. Havel ale Olžin návrh nepřijal. Ne proto, že by byl příliš divoký. Spíš proto, že by vyžadoval jasné rozhodnutí, a právě tomu se Havel celý život vyhýbal.

Dopis místo rozhodnutí

Havlovo „jiné řešení“ nebylo odvážnější ani velkorysejší než Olžin návrh. Bylo tvrdší. V dopise otištěném v knize Vodňanské argumentoval sítí závazků, v nichž byli všichni zapletení, a nemožností nadřadit osobní touhu reálné situaci. Slova volil opatrně: pseudo-povzbuzení na konci, racionální tón po celou dobu. Ale výsledek byl jednoznačný: dítě se narodit nemá.

Co je na celém příběhu nejdrsnější, není samotný tlak na interrupci. Je to způsob, jakým Havel situaci „vyřešil“ na dálku. Podle Karla Hvížďaly, který knihu reflektoval na Vltavě, Havel těhotnou Vodňanskou ani nedoprovodil před interrupční komisi. Řešil Hrádeček a praktické věci kolem něj. Dopis odeslal a vrátil se k běžnému provozu svého života. Právě tady se nejvíc láme obraz veřejné morální autority s obrazem soukromého člověka, který nedokázal převzít odpovědnost za důsledky vlastních činů.

Třicet let ticha

Vodňanská interrupce litovala. Ještě v roce 2018, kdy knihu vydala, dávala najevo, že téma pro ni zůstává citlivé. Vztahová vazba k Havlovi přitom přetrvávala; podle Seznam Zpráv doznívala až do jeho svatby s Dagmar Veškrnovou v roce 1997. Havel se kvůli Jitce nikdy nerozvedl. Nerozvedl se vlastně kvůli nikomu: Olga zemřela v lednu 1996 a Dagmar si vzal rok poté.

Kniha Voda, která hoří vyšla v nakladatelství Torst sedm let po Havlově smrti. Byla rychle vyprodaná, chystal se dotisk. Veřejná debata, kterou vyvolala, nebyla jen o Havlovi; dotkla se otázky, co smí a nesmí být řečeno o lidech, kteří se už nemohou bránit. Vodňanská ale knihu podle vlastních slov nepsala jako účtování. Chtěla zpracovat vlastní příběh psychospirituální krize, který by mohl pomoct i jiným. Že v něm hraje hlavní mužskou roli budoucí prezident, bylo vedlejší, i když právě to z knihy udělalo událost.

Co zůstává po dopise

Havlův dopis z dubna 1984 není důkazem zlovolnosti. Je důkazem něčeho banálnějšího a v jistém smyslu horšího: neschopnosti udělat jasné rozhodnutí a ochoty nechat jeho cenu zaplatit toho, kdo měl nejméně moci. Olga nabídla řešení. Jitka čekala rozhodnutí. Havel napsal dopis.

Kdo si chce udělat vlastní úsudek, má štěstí. Jak si totiž Redakce VIPŽivot všimla, dá se kniha dohledat v síti veřejných knihoven pod ISBN 978-80-7215-564-4, a v digitálním archivu Knihovny Václava Havla je katalogizovaná i část korespondence spojené s Vodňanskou. Některé dopisy mluví i po smrti svého autora.

Článek Milenka Havla otěhotněla, Olga navrhla život ve třech. Václav ale přišel s jiným řešením a napsal jí dopis, který vše ukončil se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Mohl se stát prezidentem

Landovský se vyučil nástrojařem a po maturitě na průmyslovce se opakovaně marně pokoušel dostat na DAMU. Studium herectví mu ale dopřáno nebylo. Přesto se vrhnul do umělecké branže. Začínal jako statista v teplickém divadle, hrál v Šumperku, v Klatovech i v Pardubicích a později i na několika pražských scénách, kde se spřátelil i s Havlem. V dobách normalizace podepsal Chartu 77 a kariéra šla k ledu. Opakovaně ho vyslýchala StB a on nakonec emigroval do Rakouska.

Po sametové revoluci se vrátil do vlasti a byl u toho, když se jeho kamarád Havel stal prezidentem. Herci tenhle post dokonce nabízel. Ten do toho ale nešel. „Tehdy jsem ale tušil, že je politika ještě pořád v rukou Čalfy a komunistů. Říkal jsem si, že i Vašek jakožto vynikající stratég a důstojnej politik se z toho chce vyvlíknout a počkat si, až to nebude v rukou těchhle lidí,“ řekl kdysi Landovský webu Reflex.

Legendární Popelku neulovil

Hvězda snímků Utrpení mladého Boháčka, Já, truchlivý Bůh, Nesnesitelná lehkost bytí nebo třeba Černí baroni neměla nouzi o ženy. Ostatně Landovský byl čtyřikrát ženatý. „Já jsem rodinný typ. Ty ženský mě ke svatbě vždycky dohnaly, nevím, proč se tolik chtěly vdávat. Ale se všema vycházím dobře,“ svěřil se Landovský. První manželství vydrželo jen tři měsíce, v teplickém divadle potkal svou druhou ženu. Pak se oženil ještě dvakrát. Ze svazků má čtyři děti. Žít s bouřlivákem a sukničkářem asi nebylo úplně snadné.

Herec se netajil tím, že si i s Havlem rádi užívali bujaré večírky, kde alkohol tekl proudem a krásnými ženami se to tam jen hemžilo. Dokonce si je prý i střídali a podle Blesku se museli i skládat na potrat. „Já za ním chodil převážně kvůli nějakým ženským. Když Vašek mluví snad ve třech svých hrách o kurevnictví, ví, o čem píše. Měli jsme spolu takovou symbiózu. Já jsem byl slavnej a průbojnej a Vašek říkával: ‚Já jsem takovej tvůj přisér. Já se na tebe nalepím a ve všech nočních podnicích mám dveře otevřený.‘ To už byl ženatý s moc pěknou a taky tolerantní ženskou, s Olgou,“ vyprávěl herec. Jeho náručí prošly desítky žen, ale jednu neulovil. Stál o Libuši Šafránkovou, ale ta se zakoukala do Josefa Abrháma.

Článek Landovský s Havlem byli na lovení žen dokonalá dvojka. Střídali si milenky, a dokonce se spolu skládali i na potrat se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Vzestup po revoluci

Asi jen málokdo si spojuje KVIFF s dobou před revolucí. Pravdou ale je, že první pokusy o jeho založení se objevily už v roce 1946, přičemž některé filmy byly promítány v Karlových Varech, ale většina v Mariánských Lázních, jak potvrzuje Wikipedia. Až postupem času se celé dění přesunulo právě do Varů, kde bylo pro pořádání akce tak velkého formátu dostatek vhodných ubytovacích kapacit.

Teprve od roku 1994 si ale festival postupně získával svou prestiž, primárně díky vlivu svého prezidenta Jiřího Bartošky. Pyšní se tím, že je považován za nejvýznamnější filmový festival ve střední a východní Evropě. A během těch zhruba 30 let jej navštívila už opravdu plejáda zvučných jmen.

Podle webu KVIFF mnoho osobností zmiňovalo také Václava Havla, který se zasloužil o vznik samostatného státu a zároveň byl velmi uznávanou osobností právě v zahraničí. Hold mu tak vzdal Richard Gere, který si jej vážil pro vztah s Dalajlámou, ale také Harvey Keitel, který v 70. letech podepsal petici za jeho propuštění z vězení.

Zajímavosti osobností

Například takový Leonardo DiCaprio navštívil KVIFF už v roce 1994, tedy ve svých 20 letech a před tím, než jej proslavila ikonická role Jacka v Titaniku. Přijel tehdy v doprovodu svých prarodičů. Teprve 17letá byla také Scarlett Johanssonová, když zde v roce 2012 představila film Přízračný svět. Renée Zellwegerové se zase v roce 2007 cestou ztratily kufry, po červeném koberci se tak procházela v džínách a černé halence, tedy v oblečení, ve kterém přiletěla.

Leonardo DiCaprio with his grandmother Elena Stepanovna Smirnova and grandfather Wilhelm Indenbirken, 1994.#leonardodicaprio #grandmother #grandfather #btc #eth #egld pic.twitter.com/x6TmOJOJJh

— Szabolcs (@KovacsS41413518) May 3, 2025

Takový Johnny Depp přiletěl ve svém oblíbeném outfitu alá bezdomovec a jen málokdo by za tmavými brýlemi hledal prvotřídní filmovou hvězdu a miláčka všech žen. Vždy elegantní Helen Mirrenová se zase musela omluvit za malé zpoždění, když kvůli nefunkčnímu fénu dorazila pozdě na tiskovou konferenci.

Článek Největší jména karlovarského festivalu: DiCapriovi bylo při návštěvě teprve 20 let, Richard Gere vzdal hold Václavu Havlovi se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Babička pověsila řemeslo na hřebík  

Hvězda filmů Holky z porcelánu, Odcházení, Holka na zabití nebo Vlastníci pověsila své řemeslo na hřebík, protože se ve svých dvaasedmdesáti letech chce víc věnovat rodině. Díky své dceři Nině je dvojnásobnou babičkou. A na své vnučky Sofii a Stellu je moc pyšná, což poměrně často deklaruje na sociálních sítích. „Jsou to nádherný holky, strašně šikovný, učenlivý, mají spoustu fantazie a dovedností,“ libovala si Havlová v rozhlasovém pořadu Blízká setkání.

Sama také chtěla mít víc dětí, ale k tomu nedošlo. Měla slibně rozjetou kariéru, když se v roce 1976 stala matkou malé dcerky. Jejím otcem byl první manžel herečky Radvít Novák, kterého znala od svých 14 let, a společně studovali na konzervatoři i Janáčkově akademii. „V 17 letech se kamarádství přerodilo v lásku a ta vyvrcholila naším manželstvím a narozením Ninušky,“ vysvětlila herečka.

Divadlo neměla dcerka v lásce

Vzhledem k vytíženosti Havlové tíha starosti o domácnost a o miminko padla hlavně na jejího manžela. Tenhle model se ale neblaze podepsal na jejich vztahu. Manželství skončilo rozvodem, ale zůstali přátelé až do jeho smrti v roce 2015. „Radvít byl vzdělaný renesanční člověk. Má 1. láska. Za 13 společných let mě naučil orientovat se ve výtvarném umění, architektuře, historii, literatuře, hudbě… Nad jeho srdeční nemocí nešlo zvítězit. Bojoval dlouho a statečně. V roce 1982 se naše cesty rozdělily, úcta a přátelství nás však provázely celým životem. A taky náš specifický humor,“ napsala herečka na sociálních sítích.

Malou Ninu si její matka často brávala s sebou do divadla. Nadšená z toho ale nebyla. „Od té doby nesnáší vůni divadla, vůni líčidel, protože jí to připomíná, že jí to bralo maminku,“ prozradila v pořadu herečka. Nebylo tehdy divu, že Nina si herectví nevybrala jako svou profesi. Vystudovala právnickou fakultu a byla jmenována soudkyní. Kariérní úspěch ale zastínilo úmrtí otce, ke kterému došlo ve stejném roce.

Ztráta otce ji velmi zasáhla

Nina ztrátu táty, se kterým měla ona i její dvě dcerky krásný vztah, těžce nesla. „Bylo to zlé. Musím Ninušku držet,“ svěřila se tehdy bývalá první dáma webu Blesk. Dnes žije Nina Smitová s rodinou v pražských Dejvicích a médiím se vyhýbá. Má pověst věcné a objektivní soudkyně. „Nezajímají ji zbytečné bláboly a hlavně má zájem věc vyřídit opravdu v zájmu dětí a ne rodičů. Jediná věc, že je dost rychlá, člověk musí fakt poslouchat, co říká, a dávat pozor,“ zhodnotil její práci jeden z diskutujících na portálu Známý soudce. Stát se soudcem není snadné. Přestože v Česku stále chybějí, proces jejich navrhování a jmenování je poměrně složitý.

Článek Co dnes dělá dcera Dagmar Havlové: Nina Smitová se stala uznávanou soudkyní. Smrt táty ji psychicky zlomila se nejdříve objevil na VIPživot.cz.