Dětství bez domova a smrt otce

Sofiino jméno se v médiích objevovalo roky, ale vždy ústy někoho jiného. Matka Ivana Jirešová, herečka proslavená rolí barmanky Lucie v Ordinaci v růžové zahradě 2 a držitelka ceny TýTý Objev roku 2006, veřejně popisovala desetiletý soudní spor o dceru. Otec Ondřej Höppner měl svou verzi. Sofie žádnou.

V podcastu ji poprvé předkládá sama. Dětství líčí jako nekonečné pendlování mezi dvěma světy, kde se o ni rodiče soudili „jako o věc“. Zlom přišel koncem března 2021, kdy Höppner zemřel ve věku 55 let. Sofie popisuje, že po otcově smrti se psychicky zhroutila, odešla z domova a začala se potulovat po Praze. Náplast na bolest hledala v látkách, které bolest jen odložily.

Od konzervatoře k heroinu a strip klubu

Na konzervatoři podle Sofiiných slov drogy „jedou ve velkém“. Sama přiznává alkohol a heroin. Už v devatenácti nastoupila na čtyřměsíční odvykací léčbu; předtím absolvovala několikaměsíční pobyt na psychiatrii, kde se léčila i s hraniční poruchou osobnosti, anorexií a bulimií. Její příběh tedy nelze zúžit na jednu závislost, šlo o souběh diagnóz, které se navzájem živily.

Pak přišel strip klub. Ne fitness pole dance, ale práce tanečnice v pražském klubu Darling pod uměleckým jménem Ariel. Podle rekapitulací podcastu na Impulsu i na iDNES Sofie popisuje prostředí, kde na ni majitel vyvíjel nátlak, aby poskytovala sexuální služby. Z klubu nakonec odešla. Ale až poté, co jím prošla.

Muž, který distribuoval kokain, a dnes distribuuje knihy

Sofiným partnerem je Daniel Flasza. V rozhovoru pro DVTV popsal svou minulost bez příkras: mezinárodní obchod s kokainem, rok a půl ve vězení za nepovolenou distribuci a výrobu omamných látek. Redakce VIPŽivot si všimla, že na vlastním webu píše o „dealersko-feťácké kariéře“ jako o kapitole, kterou uzavřel za mřížemi.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Sofie Frida Höppnerová (@sofie.frida.hoppner)

Právě ve vězení napsal knihu Muklové a Šlajsny, autobiograficky laděný text o kilech kokainu, českém vězeňském systému a jedné nápravě. Ministerstvo kultury jí v roce 2024 udělilo první místo v kategorii Krásná literatura v soutěži Nejkrásnější české knihy roku 2023. Po propuštění Flasza založil nakladatelství OKRAJ a v roce 2025 vydal druhou knihu Stripáče a Hampejzy, o prostředí strip klubů a prostituce. Dřív distribuce drog, dnes distribuce knih. Sám to tak rámuje a ve veřejných rozhovorech aktivně odrazuje od návykových látek.

Dva příběhy, jeden vzorec

Okolnosti, za kterých se Sofie a Flasza poznali, veřejně známé nejsou. Doložitelné je něco jiného: oba svou minulost nepřepisují, oba ji proměnili v materiál. Ona v rozhovor, který dává hlas dítěti ze soudního sporu, on v oceňovanou literaturu. Oba prošli sebedestrukcí a oba o ní mluví bez estetizace.

Podle nás je právě tohle podstatnější než samotný fakt, že její partner má záznam v rejstříku trestů. Trestní minulost je pro titulek atraktivní, ale síla Sofiina vyprávění je jinde, v tom, že dvacet let o ní mluvili druzí a ona teď poprvé říká: „Teď budu mluvit já.“

Co z rozhovoru nezaznělo nahlas

Sofie v podcastu neříká, že je všechno v pořádku. Neservíruje happy end. Z dostupných mediálních výstupů vyplývá spíš opatrná úleva člověka, který přežil odvykačku, psychiatrii, strip klub a smrt rodiče, a teprve se učí žít bez toho, aby ho definoval někdo jiný. Celý rozhovor je dostupný na platformě HeroHero Nory Fridrichové.

Štěstí po letech chaosu nevypadá jako reklama na jogurt. Vypadá jako pondělí, kdy se člověk probudí a nemá potřebu utéct.

Článek Složité dětství, závislost, tanec u tyče. Dcera Jirešové říká, že je konečně šťastná, její přítel má ale minulost za mřížemi se nejdříve objevil na VIPživot.cz.