Čísla z kalendáře mluví jasně

Stačí otevřít oficiální web herečky a spočítat termíny. Od 13. června do 27. srpna 2026 jich tam svítí sedmačtyřicet. Shirley Valentine, Na Zlatém jezeře, Vím, že víš, že vím…, Třináct u stolu, Cena za něžnost, Drobečky z perníku, šest titulů rozložených mezi Divadlo ABC, Divadlo Lucie Bílé, Agenturu Harlekýn a desítky regionálních scén po celé republice. Sedmačtyřicet večerů za dva a půl měsíce znamená průměrně jedno představení každé necelé čtyři dny. V létě, kdy většina divadel odpočívá.

Sama Stašová přitom už loni na podzim říkala, že hraje až pětadvacetkrát měsíčně. Její pražské inscenace trvají zhruba dvě a půl až necelé tři hodiny. Shirley Valentine, monodrama, ve kterém je na jevišti sama, drží na webu Městských divadel pražských divácké hodnocení 92 %. Na Zlatém jezeře 86 %. Vím, že víš, že vím… rovněž 86 %. Část letních termínů Ceny za něžnost ukazuje na Ticketportalu poslední místa nebo vyprodáno. Tohle není kariéra na ústupu. Tohle je plný provoz.

Proč skončila s kamerou

Důvod je překvapivě prozaický. Nelze odehrát pětadvacet představení za měsíc a pak ráno vstát do filmového ateliéru. Stašová si prostě vybrala, a vybrala si jeviště. Není to přitom náhlý obrat. Už v roce 2016 v rozhovoru pro Český rozhlas Dvojku říkala, že na seriály není, vydělávat si nepotřebuje a před kamerou si vybírá jen „rozinky“. O deset let později rozinky došly. Nebo přesněji: přestaly stát za to, co by stály, tedy ztrátu večerů na jevišti.

K tomu přibyla druhá proměnná. Na konci roku 2025 se Stašové narodil vnuk Antonín. V květnovém rozhovoru o něm mluví jako o nové životní prioritě, roli babičky staví vedle herectví, ne pod něj. Kombinace obojího, plný divadelní kalendář a malé dítě v rodině, udělala z filmového natáčení položku, která se do rozvrhu jednoduše nevešla.

Divadlo jako poslední bašta živého člověka

Stašová svůj výběr rámuje i šířeji. „Jediné, co přetrvá, je divadlo, protože tam nemůžete dát umělou inteligenci,“ řekla na vernisáži. Argument nestaví technologicky, ale existenciálně: na jevišti je pravda, živý člověk, přímá reakce publika. Žádný druhý pokus, žádný střih. V dlouhém rozhovoru pro ProŽeny z května 2025 totéž rozvíjela podrobněji. Divadlo je pro ni i fyzická disciplína, „fitness“, jak sama říká. Lyžuje, plave, jezdí na kole, po jevišti pobíhá „pořád stejně“. Tříhodinové monodrama zvládá bez úlev. A počítala s tím, že v nadcházející sezoně oslaví tisící reprízu Shirley Valentine.

Kde stojí mezi svými vrstevnicemi

České divadlo zná oba póly. Jiřina Bohdalová, matka Stašové, ukončila divadelní kariéru definitivně v září 2023; na webu Divadla Na Jezerce je to zaznamenáno jako uzavřená kapitola. Na opačném konci spektra stojí Iva Janžurová, která i v pětaosmdesáti letech zůstává na repertoáru Národního divadla; srpnový termín Audience u královny byl na oficiálním webu veden jako vyprodaný. Stašová se pohybuje někde mezi. Kameru odložila, ale jeviště drží v režimu, který by unavil i o generaci mladší kolegy. Podle nás jde spíš o přesun těžiště než o ústup, z profesní expanze do soustředěného výběru toho, co ji baví a co považuje za nenahraditelné.

Kde ji vidět a jak sehnat lístky

Pro ty, kdo chtějí Stašovou zažít naživo, přehled aktuálně běžících titulů:

• Shirley Valentine — Divadlo ABC, Praha
• Na Zlatém jezeře — Divadlo ABC, Praha
• Vím, že víš, že vím… — Divadlo ABC, Praha
• Třináct u stolu — Divadlo Lucie Bílé
• Cena za něžnost — Divadlo Lucie Bílé / Ticketportal
• Drobečky z perníku — Agentura Harlekýn, zájezdová představení

Vstupenky na pražské inscenace prodávají přímo Městská divadla pražská, Divadlo Lucie Bílé má vlastní prodej na webu, regionální termíny běží přes Ticketportal. Kdo váhá, neměl by váhat dlouho, u řady termínů už zbývají poslední místa. Simona Stašová nepřestala pracovat. Přestala dělat to, co jí bralo čas na věci, které miluje víc: jeviště, publikum a vnuka Antonína. Sedmačtyřicet letních představení je na důchod docela slušný pracovní výkon.

Článek Celé Česko čekalo, že půjde do penze. Stašová v 71 letech hraje divadlo a do důchodu se nechystá se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Křeslice: Praha, a přece jiný svět

Křeslice jsou městská část hlavního města, leží na jeho jihovýchodním okraji a z velké části spadají do přírodního parku Botič–Milíčov. Zástavbu tvoří převážně rodinné domy a charakter lokality připomíná spíš středočeskou vesnici než metropoli. Přesto jde pořád o Prahu, s autobusovým napojením na metro C Háje a železniční stanici Praha-Uhříněves. Pro herečku, která pravidelně hraje v Divadle ABC v centru, to znamená dojíždění z okraje města. Ne meziměstské pendlování, ale jiný rytmus dne, ranní procházka se psem po polních cestách místo pohledu z panelákového okna.

Dva byty pro syny, chajdička pro sebe

Klíčový motiv celého příběhu není dům samotný, ale to, co mu předcházelo. Stašová vlastnila dva pražské byty. Neprodala je, nezpeněžila. Každý z nich přenechala jednomu ze synů. Sama si na pozemku v Křeslicích nechala postavit menší dům se zahradou, který v médiích důsledně zlehčuje výrazem „chajdička“. Herečka kontrast mezi původním a novým bydlením komunikuje záměrně, ne jako ztrátu, ale jako úlevu. Už v roce 2016, tedy rok před stěhováním, řekla v rozhovoru pro Český rozhlas Dvojku, že si „vydělat nepotřebuje“. Finanční motivace tedy z příběhu vypadává. Zbývá něco jednoduššího: matka pustila dospělé děti do vlastního života a sama si zařídila bydlení, které jí vyhovuje víc.

Pepina přišla první

Časová osa nabízí zajímavý detail. Ještě před červencovou mediální vlnou o stěhování si Stašová v květnu 2017 pořídila fenku Pepinu, svého prvního psa v životě, adoptovaného z útulku. V tehdejším rozhovoru to komentovala s typickou sebeironií: vzala si psa, „aby neotravovala“ syny. Pes, zahrada, menší dům. Tři kroky, které dohromady vykreslují nový životní režim, klidnější, ale rozhodně ne prázdný. Oficiální web herečky ukazuje, že ani v roce 2026 nezpomalila. Repertoár v Divadle ABC zůstává nabitý, k tomu zájezdy po celé republice. Křeslická chajdička je základna, ne útulek pro penzistku.

Matka a dcera: dva přístupy k majetku

Srovnání s Jiřinou Bohdalovou se nabízí samo. Matka Stašové zvolila opačnou strategii: vnukům koupila patrovou vilu v pražské Hostivaři, sama si ponechala i chalupu v Českém ráji. Rozšiřovala zázemí. Dcera ho naopak zúžila, dva byty posunula synům a vlastní bydlení zmenšila na minimum. Nejde o to, který přístup je lepší. Zajímavé je, jak odlišně dvě generace téže rodiny nakládají s nemovitostmi. Bohdalová budovala, Stašová vědomě redukovala. Obě přitom zůstaly profesně aktivní a obě kroky rámovaly jako rozhodnutí ve prospěch další generace.

Článek Oba byty dala synům a odešla z centra Prahy. Simona Stašová si nechala postavit domek, který sama nazývá chajdičkou se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Proč kamery přestaly vyhrávat

Důvod není zdravotní ani finanční. Je ryze praktický a osobní. Stašová opakovaně popisovala logistiku, která za tím stojí: divadelní zájezdy po republice znamenají noční přejezdy, a kdo hraje večer v Ostravě, nemůže ráno stát před kamerou v Praze. Film vyžaduje ranní volnost, divadlo večerní nasazení. Obojí najednou přestalo dávat smysl.

K tomu přidala něco hlubšího. „Natočila jsem toho opravdu hodně a nelituju,“ řekla v rozhovoru pro Novinky.cz. Pohádku Zlatý střevíček vnímá jako krásné završení filmové etapy. Nejde o hořkost ani vyhoření, spíš o pocit naplnění. Co chtěla natočit, natočila. A co chce ještě zažít, to se odehrává na jevišti.

Jeviště, kde za ni nemůžou poslat umělou inteligenci

Stašová mluví o divadle způsobem, který prozrazuje víc než profesní preferenci. „Miluju, že tam za mě nemůžou poslat umělou inteligenci,“ prohlásila. „To, co je na jevišti, je pravda a nikdo to nemůže zpochybnit.“ Její argument není technologický. Je existenční: divadlo stojí na fyzické přítomnosti, na neopakovatelnosti okamžiku, na energii, která proudí mezi hercem a hledištěm.

A její repertoár dokazuje, že to myslí vážně. Na přelomu května a léta 2026 hraje Shirley Valentine, Cenu za něžnost, Třináct u stolu, Na Zlatém jezeře, Drobečky z perníku, Skleněný zvěřinec i Veselé paničky windsorské. Střídá pražská divadla (ABC, Divadlo Lucie Bílé) se zájezdy po celé republice. Jen v prvních dvou červnových týdnech ji čekají Frýdek-Místek, Třinec, Ostrava, Olomouc a Litoměřice. Kdo sleduje její kalendář, vidí herečku v plném nasazení, ne v ústupu.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Aleš Cibulka (@alescibulkaofficial)

Mimochodem, jak si Redakce VIPŽivot všimla, 21. května 2026 slavnostně zahájila vernisáž malířky Yvone Baalbaki v pražském Areálu Podkovářská. I mimo jeviště zůstává viditelná.

Antonín a jediná nesmrtelnost, která existuje

Vnuk Antonín se narodil začátkem prosince 2025 jako syn mladšího syna Vojtěcha Staše a jeho manželky Heleny. Pro Stašovou to nebyl spouštěč rozhodnutí odejít od kamer, ten proces začal dřív. Ale zesílil ho. Výrazně.

Na začátku května 2026, při soukromé rodinné oslavě 95. narozenin Jiřiny Bohdalové v Divadle Hybernia, Stašová mluvila o vnukovi s neskrývanou něhou: „Toníček je nádherný a už má první zub.“ A pak přidala větu, která shrnuje víc než mateřský instinkt: pokračování rodu je podle ní „ta jediná nesmrtelnost, která je.“ Žádná abstraktní filozofie. Rodová kontinuita jako hmatatelný fakt.

Veřejná oslava Bohdalové proběhla už 26. dubna jako speciál Toboganu, s Donutilem, Polívkou, Šípem, Mayerovou a překvapivým hostem Gérardem Depardieu. O týden později následovala komorní rodinná akce, kde nechyběl právě Antonín.

Konec, nebo soustředění?

Formálně Stašová nikdy neřekla „už nikdy nebudu točit.“ Obsahově je to ale velmi blízko. Mluví o utlumení, o naplněné etapě, o tom, že toho nelituje. Bezpečnější je říct, že prakticky uzavřela pravidelné natáčení, ne že definitivně skončila. Ale směr je jasný.

Podle nás je to příběh herečky, která neodchází, ale zužuje záběr na to, co jí dává nejvíc. Divadlo, kde nikdo nepomůže a kde rozhoduje přímé přijetí divákem. A rodina, kde první zub malého Toníčka váží víc než jakýkoli filmový scénář.

Článek Konec filmové kariéry? Simona Stašová přestala přijímat nové filmové role. Místo kamer teď žije pro vnuka a divadelní jeviště se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Vždycky chtěla Itala

Hvězda kultovního filmu Pelíšky je matkou dvou synů. Staršího Marka má s italským profesorem Eusebiem Ciccottim, za kterého byla vdaná osm let. Byl to její druhý manžel. Seznámili se na festivalu v Karlových Varech. „Já jsem vždycky strašně chtěla Itala. Mám pocit, že jak věřím na ty budoucí a minulé životy, v minulém životě jsem musela být v Itálii kočkou, se kterou dobře zacházeli, kterou hýčkali…“ cituje Stašovou web Aha!.

Italské manželství sice krachlo, protože Stašová prý byla rošťák, ale stále jsou přátelé. „My jsme dodneška velcí kamarádi a dokonce by se skoro dalo říct, že jednou spolu dožijeme, protože ono to tak najednou vypadá, že jsme si zbyli… Je to typ jako můj táta. Je to strašně inteligentní člověk, já jsem vedle něj submisivní… Je s ním sranda, má humor, je to profesor na škole, učí dějiny divadla, dějiny umění a italštinu, takže máme něco společného, umění. Je filmový kritik a přetáhnul spoustu českých filmů do Itálie,“ poznamenala herečka s tím, že rošťák už není.

V pohádce se žít nedá

Mladšího syna Vojtěcha má Stašová s hereckým kolegou Pavlem Skřípalem, s nímž udržovala desetiletý vztah. Problém byl ale v tom, že herec byl ženatý. Nakonec ji zřejmě omrzelo čekání na rozvod, a tak vztah utnula. A babičkou malého Antonína se stala v prosinci právě díky Vojtěchovi a jeho ženě Heleně. Ti potěšili také ikonickou Bohdalku, která si velmi přála dočkat se pravnoučete, a ve čtyřiadevadesáti letech se jí to podařilo.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený SHOWTIME (@showtime_cnnprima)

V životě její slavné dcery byl ale ještě jeden osudový muž. Když bylo Stašové pětadvacet let, vzala si herce Pavla Trávníčka, který zářil v roli pohledného prince v proslulé pohádce Tři oříšky pro Popelku. Manželství ale vydrželo jen pět let. „Pavel Trávníček byl princ. Já si vzala prince, ono se taky s princem hrozně blbě žije. Ale ne kvůli němu, protože život je realita. Já chtěla žít v pohádce a v pohádce se žít nedá,” cituje Stašovou web Svět ženy.

Článek Osudoví muži Simony Stašové: S Italem italská domácnost, s Trávníčkem každodenní starosti. „Ono se taky s princem hrozně blbě žije,“ komentovala se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Recept, který není receptem

Stašové popis matčiny vitality nemá jednu ingredienci. Je to soubor projevů, které dohromady tvoří životní modus:

• Neposedí, doma funguje sama, těší se na chatu, stále natáčí pořad Hobby naší doby.
• Vaří, rodina ji zná jako kuchařku, která vnukům servírovala kachnu, knedlíky i rajskou.
• Nadává rodině a nejbližším, protože nesnáší stěžování a pasivitu.
• Směje se, humor je pro ni nástroj i obrana.
• Jedná s dcerou, jako by jí bylo čtyřicet, žádné úlevy, žádné sentimentální ohledy na věk.

Stašová sama přiznává, že si není jistá, zda „tohle dá“ ve stejné míře. Chtěla by tu být tak dlouho jako máma, ale jen za podmínky, že na tom bude stejně.

Co říká sama Bohdalová

Jiřina Bohdalová svůj podíl na vlastní kondici vysvětluje střízlivěji než dcera. V rozhovoru pro Novinky z května 2026 staví na první místo geny. Pak přidává konkrétní body: nikdy nekouřila, alkohol pije minimálně a nezná den, kdy by lenošila. „Neznám promarněný den,“ shrnuje.

Není to wellness mantra. Je to popis člověka, který nemá v repertoáru volnoběh. Bohdalová sama říká, že ji nabíjí práce, rodina a v poslední době hlavně pravnouček Toníček, podle jejích slov největší aktuální radost. Stašová to propojuje s tématem pokračování rodu: „Jediná nesmrtelnost, kterou člověk má.“

Ani pohádka, ani zázrak

Bylo by nefér dělat z Bohdalové bezproblémový fenomén. Rok 2025 přinesl dva vážné zdravotní zásahy, v únoru operaci štítné žlázy a v červnu katetrizaci srdeční chlopně. Oba výkony vedl profesor Petr Neužil. Bohdalová se z obou zotavila a na jaře 2026 veřejně fungovala, ale sama přiznává slabší krátkodobou paměť a nosí chytré hodinky pro případ pádu.

Přesto: 26. dubna 2026 absolvovala dvouhodinový speciální Tobogan v Divadle Hybernia, jedinou veřejnou oslavu svých 95. narozenin. V hledišti seděli Bolek Polívka, Karel Šíp, Miroslav Donutil, Carmen Mayerová i Gérard Depardieu. Potlesk vestoje. Další veřejné akce po smrti sestry zrušila, ale ten večer odehrála celý, bez přestávky.

Povaha jako životní strategie

Když se podíváme na to, co Stašová i Bohdalová říkají, vychází z toho obraz, kde dlouhověkost není výsledkem jednoho rozhodnutí, ale celoživotního nastavení. Nenapodobitelná složka jsou geny, to Bohdalová opakuje a bylo by nečestné to ignorovat. Napodobitelná část je režim: mít činnost, držet rytmus, nepřestat se smát, nekouřit, skoro nepít a hlavně nerezignovat na to být někomu užitečný.

Podle nás je právě tohle jádro „receptu“, který Stašová prozrazuje. Nejde o trik. Jde o typ člověka, který neumí být pasivní, a okolí to drží v napětí i v pětadevadesáti. Inspirace? Rozhodně. Univerzální návod? To ne. Ale kdo Bohdalovou zná, ví, že by univerzální návody stejně odmávla rukou a šla vařit.

3. května 2026 se Jiřina Bohdalová, narozená 3. května 1931, probudila do svého pětadevadesátého roku. Doma. Sama. S plánem na den.

Článek Stašová prozradila recept Jiřiny Bohdalové na dlouhověkost. I v 95 letech prý vaří, nadává a chvilku neposedí se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Osudová láska z Itálie

Eusebio Ciccotti vstoupil do jejího života v polovině osmdesátých let na studentském filmovém festivalu v Karlových Varech. „Představil se mi jako žurnalista, který se mnou chce udělat rozhovor o našem filmu. Pořád a pořád se mě na něco ptal a moc krásně voněl,“ vzpomínala na jejich první setkání Stašová. Tehdy byla rok po rozvodu s Pavlem Trávníčkem – a i když to vždy nebylo po všech stránkách růžové, byla zcela otevřená novým začátkům.

Naše redakce si všimla, že Itálie pro ni nikdy nebyla jen oblíbenou prázdninovou destinací. Naopak, zamilovala si ji natolik, že se s ní chtěla seznámit blíž. Například se jen tak začala učit italštinu. Sama s nadsázkou říká, že snad v minulém životě byla italskou kočkou. Přesto o stěhování neuvažovala. „Budu upřímná, ale v Itálii mají mnoho skvělých herců a hereček. Proto bych tam hrála maximálně malé role. Ten akcent mám,“ vysvětlila tehdy své rozhodnutí. A i když tehdy jen málokdo v jejím okolí předpokládal, že jí vztah s poněkud exotickým manželem vydrží, stal se pravý opak.

Společný syn i celoživotní dialog

Jejich manželství totiž nakonec trvalo krásných osm let (mimochodem v životě Stašové šlo už o druhý pokus, poprvé řekla ano Pavlu Skřípalovi) a narodil se během něj syn Marek Ciccotti, který se dnes věnuje scenáristice a režii.

Má blízko i ke své babičce Jiřině Bohdalové. Naše redakce připomíná, že právě rodinné vazby jsou pro Stašovou klíčové a vždy hrály zásadní roli v jejích rozhodnutích. Sama Jiřina Bohdalová ale vždy stavěla na první místo práci. A že bylo na čem stavět – její kariéra trvá přes sedm dekád. Zářila v divadle, ve filmu i v televizi a propůjčila hlas mnoha pohádkovým postavám. Přesto je vztah obou žen velmi blízký, i když obě otevřeně přiznávají, že jejich soužití nebylo vždy tak úplně jednoduché.

Ani třetí manželství bohužel nevyšlo

Po rozvodu se herečka znovu vdala a narodilo se jí druhé dítě, syn Vojtěch. Ani třetí manželství však nevydrželo. A později vyšlo najevo, že s Ciccottim kontakt nikdy nepřerušila. Naopak. „Jsme velcí kamarádi, dokonce by se skoro dalo říct, že jednou spolu dožijeme, protože ono to tak najednou vypadá, že jsme si zbyli. Je to typ jako můj táta. Je to strašně inteligentní člověk, já jsem vedle něj submisivní. My jsme nikdy vlastně ten dialog nepřerušili, jen já jsem prostě byla rošťák. Ale už zase nejsem,“ popsala otevřeně. Vzdálenost pro ni už očividně není žádnou překážkou.

Článek Simona Stašová věří, že dožije se svým exmanželem: Nikdy nepřerušili kontakt, vzdálenost není překážkou se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Životní změna přišla s narozeninami

V redakci jsme zjistili, že právě ony zmíněné kulaté narozeniny se pro Simonu Stašovou staly impulzem k zásadnímu kroku. Oba pražské byty totiž přenechala svým synům a sama se odstěhovala na chalupu v Křeslicích za Prahou. „Odstěhovala jsem se do takový chajdičky. Jeden byteček jsem přenechala Vojtíkovi, který tam žije se svou slečnou, v jiném bydlí Marek. Oba mají vlastní život,“ popsala otevřeně. A podle mínění naší redakce svého rozhodnutí rozhodně nelituje. Je to totiž právě venkov, příroda a každodenní rituály, které jí podle našeho skromného pozorování přinesly výrazné zklidnění a novou energii. Společnost jí pak dělá i roztomilý pejsek.

Tajný partner, o kterém mlčí

Ovšem nejen on. Ačkoli žije sama, bez partnera rozhodně není. „Samozřejmě nemůžu být bez mužů. Vždycky je někdo, kdo tu mou ruku drží. Vedle sebe mužskou oporu mám,“ přiznala. Tím ale její sdílnost s bulvárními médii skončila. Kdo onen muž je, totiž tvrdošíjně odmítá prozradit. „Víc o tom hovořit nechci. Svěřovat se v mých letech o pozdní lásce mně přijde směšné. Navíc si myslím, že to moje divačky ani nezajímá.“ V redakci jsme se shodli, že právě tato zdrženlivost je pro Simonu Stašovou v posledních letech typická. Z bývalé bouřlivačky je zkrátka a dobře už distingovaná dáma. A svému okolí dává jasně najevo, že tentokrát chce mít vztah jen pro sebe.

Muži jejího života a silné vazby

Její minulost ale rozhodně nebyla nudná. Jejím prvním manželem byl herec Pavel Trávníček. Po rozvodu ji osud zavál k italskému profesorovi Eusebiu Ciccottimu, se kterým má syna Marka. Ani tento vztah bohužel nevydržel, ale dodnes si prý zůstávají velmi blízcí.

„Jsme velcí kamarádi, dokonce by se skoro dalo říct, že jednou spolu dožijeme,“ říká Stašová. Naše redakce zavzpomínala i na její dlouholetý vztah s hercem Pavlem Skřípalem, s nímž má syna Vojtěcha.

A kdo ví – možná jí podobně divoká cesta byla předurčena už od dětství. A to stejně jako ta herecká. Její maminkou je totiž Jiřina Bohdalová. I proto bylo pro Simonu tak obtížné vybudovat si vlastní renomé. Vystudovala DAMU a poté nastoupila nejprve do Divadla E. F. Buriana a později do Městských divadel pražských. A teprve když si na prknech, která znamenají svět, vybudovala renomé, vrhla se i do světa televizních obrazovek.

Odtud si ji můžete pamatovat třeba jako Marii Královou v seriálu Nemocnice na kraji města nebo jako Jarmilu v seriálu Doktor Martin. Dokáže zaujmout především svými skutečnými emocemi a uvěřitelným způsobem, jakým umí své postavy pojmout.

Článek Simona Stašová otevřeně o lásce po sedmdesátce: Není sama, i když doma s ní nikdo nebydlí se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Výborné herecké obsazení

Příběh dvou sousedských rodin – Šebkových a Krausových – vykresluje předčasně zatracenou generační iluzi. Mládí je nadšené, přesvědčené o blízké světlé budoucnosti, zatímco jejich rodiče se snaží držet jistý řád, ať už armádní nebo civilní. A právě tato střetnutí, citlivě zachycená v drobnokresbě každodennosti, vytvářejí komediální i tragikomické situace.

A naprosto skvělé herecké obsazení tomu všemu dodává pomyslnou třešničku na dortu. Dvojice Miroslav Donutil a Bolek Polívka coby bratři Šebkovi mají ve filmu tolik skvělých scén a hlášek, které se používají dodnes i v běžné mluvě. Jejich ztvárnění medvěda kodiaka se stalo legendárním. A nejen díky nim se mohou Pelíšky pyšnit mnoha zajímavostmi, které jsme se v redakci VIPživot rozhodli připomenout.

Mistři improvizace a neexistující scény

Spousta scén i dialogů ve scénáři vůbec nebyla. Jelikož ale Hřebejk vybral do rolí rozené improvizační mistry, hlavně Polívku, Donutila a Duška, na place se odehrávaly naprosto nepředvídatelné scény, které přítomné často přiváděly k slzám smíchu. Například scéna s prskavkou, kterou Polívka zapíchl své filmové švagrové Simoně Stašové, vznikla zcela spontánně. Stačil kousek a hereččiny silně nalakované vlasy mohly vzplanout.

Stejně tak ve scénáři nebyla ani věta pronesená Stellou Zázvorkovou: „A skláři nebudou mít co žrát.ׅ“ A kvůli nevyzpytatelnosti Jaroslava Duška si Eva Holubová při natáčení milostné scény raději vzala dvoje kalhotky. Redakci VIPživot neunikl rozhovor, který herečka vedla s Honzou Dědkem v jeho pořadu.

„Tančí, vypijou lahev a odeberou se do ložnice. A tam bylo pár teček,“ zavzpomínala Holubová na scénář, přičemž ji pravděpodobně vyděsila slova, která jí Dušek před natáčením řekl: „Neboj se, já půjdu jen na krajíček.“ Věděla, že její herecký kolega je schopen všeho, a tak si raději doběhla ke Stašové do šatny ještě pro stahovací prádlo, které z ní poté museli sundat pomocí nůžek.

A jedna z nejoblíbenějších scén, kdy Jiří Kodet přetáhne Jaroslava Duška holí poté, co se jej zeptá: „Hledáš někoho, soudruhu?“, také takto neměla vypadat. Původně měl Kodet odpovědět, že nic. Režiséra však napadlo právě použití hole, což ovšem před natáčením scény Duškovi vůbec neřekli.

Příšerné události roku 1968

Pelíšky zachycují období před srpnovou okupací Československa vojsky Varšavské smlouvy. Rok 1968 byl pro zemi zásadní. Příchod Pražského jara, uvolnění politického systému a následná invaze 21. srpna znamenaly prudký konec nadějí na demokratizaci.

Film sám velké politické scény neukazuje, ale atmosféra blížící se změny je v něm stále přítomná, a to od ideálů mládeže přes napětí mezi generacemi až po jemné náznaky strachu a nejistoty. Atmosféru filmu pomáhali dotvářet také herci, kteří osudnou srpnovou noc sami zažili, když obrovské množství tanků překročilo hranice na několika místech najednou. Hlavní proudy mířily na Prahu, Brno, Bratislavu a další velká města.

Do 24 hodin bylo na území státu více než 200 000 vojáků a 2 000 tanků. Klíčové instituce jako rozhlas, televize, ústřední výbor KSČ, budovy vlády a další strategické body byly obsazeny během několika hodin. Film Pelíšky se konečnými scénami, sebevraždou Šebka i jmenováním Duška jako ředitele školy, snažil ukázat, že rok 1968 byl jedním z nejdramatičtějších momentů československých dějin.

Článek Zákulisí Pelíšků: Podpálení vlasů Stašové nebylo vůbec v plánu a Holubová na sobě měla dvoje kalhotky se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Výborné vztahy s rodiči

Simona Stašová již roky baví diváky nejen v divadlech, ale také na televizních obrazovkách. Již odmalička bylo jasné, že se stane herečkou, a to nejen proto, že se narodila herečce Jiřině Bohdalové, ale také proto, že svůj herecký talent projevovala již od útlého věku. Jejím tatínkem byl seismolog Břetislav Staš.

S oběma rodiči měla vždy výborný vztah. „Pupeční šňůru jsme nikdy nepřestřihly. Tolik jsme toho spolu zažily, včetně nepříjemných věcí, a právě proto je pro mě tolik důležitá,“ řekla Stašová v rozhovoru pro web Novinky.

Nezapomněla se zmínit ani o tatínkovi, který již bohužel zemřel. „Jsem šťastná, že jsem se táty stihla na všechno vyptat, ještě než odešel. To bych poradila každému: nezapomeňte se rodičů zeptat, dokud to jde. Posledních pět let jsem ho měla u sebe v Praze, byli jsme spolu až do konce a já byla šťastná, že jsem s ním mohla ještě tolik věcí probrat,“ prozradila herečka.

Fenomenální kariéra

Stašová vystudovala DAMU a poté začala účinkovat v divadle v Českých Budějovicích, kde zůstala zhruba rok. Pak se přesunula do pražského Divadla E. F. Buriana, kde zůstala dlouhých čtrnáct let. Nyní se pravidelně objevuje v Divadle ABC. Za ta léta má na svém kontě nespočet divadelních rolí. A na první pohled je jasné, že svou práci miluje.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Lucie Bílá (@luciebila)

Diváci si ji však zamilovali také ve filmech. Nemůžeme nezmínit kultovní komedii Pelíšky, z níž pochází legendární scéna, při které Bolek Polívka zabodne Stašové do pečlivě nalakovaného účesu prskavku. Excelovala také ve filmu Román pro ženy, který režíroval Filip Renč, kde po letech stanula tváří v tvář buranskému Pažoutovi.

Hereččino šokující přiznání

Kariéru má Stašová skutečně pestrou, a tak není divu, že i její oslava narozenin byla velkolepá. Přišlo jí popřát mnoho blízkých, přátel i kolegů, mezi nimiž nechyběl ani Oldřich Kaiser. Redakci VIPživot neuniklo hereččino přiznání týkající se právě Kaisera. „Ty jsi byl na DAMU o ročník níže a já do tebe byla zamilovaná až po uši,“ řekla Stašová Kaiserovi přímo do očí. On ji svou klidnou odpovědí jistě zaskočil. „Mně ses vždycky moc líbila!“ citoval hercova slova web Blesk.

Oslava to tedy byla jistě velkolepá, a to nejen díky tomuto přiznání, ale také díky Jiřince, která to opět dokázala pořádně roztočit. Redakce VIPživot si na Instagramu Simony Stašové všimla společné fotografie z oslavy, na níž je po hereččině boku právě její maminka i Oldřich Kaiser.

Článek Velké přiznání Simony Stašové: Po letech se veřejně vyznala Kaiserovi. Ten zareagoval naprosto klidně se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Dceři darovala drahou a cennou věc

Simona Stašová, dcera Jiřiny Bohdalové, má za sebou velkolepou oslavu narozenin. Mimo mnoho slavných osobností na ni samozřejmě pozvala i svou maminku, která to tam pořádně rozjela. Své dceři věnovala velmi cenný dar. Podle informací uvedených na webu Express se dle vyjádření herečky jednalo o drahý dárek, který bude mít Stašová stále u sebe. Zda se jednalo o personalizovaný šperk či jinou cennost, není známo. Jasné je ovšem to, že si ho Bohdalová rozhodně mohla dovolit koupit.

Dle informací, které se redakci VIP Život podařilo dohledat na webu Katastru nemovitostí, je Bohdalová majitelkou hned několika nemovitostí v Praze i mimo ni. Jejich ceny se pohybují v řádech milionů korun. Jiřinka je velký investor, snaží se pravděpodobně nashromáždit co nejvíce majetku, který by po její smrti zdědili vnuci.

Bohužel ne vždy byly její kroky správné. Jednou se pořádně spálila, a to, když za obrovskou sumu nakoupila obrazy, které se později ukázaly jako padělky, jak o této skutečnosti psal před lety také web Blesk.

Může se pyšnit obrovským majetkem

Jiřina Bohdalová si za svou kariéru nashromáždila neskutečný majetek. Na svém kontě tedy herečka nemá pouze obrovské množství filmů, seriálů a dalších televizních a divadelních aktivit, ale také peněz. Mohou za to pravděpodobně její nároky na honoráře, které jsou často dost vysoké.

Na dobročinnost si nikdy příliš nehrála. Redakce VIP Život si pročetla komentáře pod článkem na webu Praha In týkající se odmítnutí Bohdalové účastnit se akce v domově seniorů, v nichž se lidé rozepsali o svých zkušenostech s paní Bohdalovou, a mnohdy bohužel nebyly vůbec příjemné.

„O Bohdalce je známé, že si pro halíř nechá vrtat kolena. Velká herečka, malý charakter,“ napsal pod článek a zároveň vyjádřil názor na slavnou herečku pan Kolář. A rozhodně nebyl jediný, který na ni nepěl oslavné ódy. Herečka má však na druhou stranu mnoho fanoušků, kteří obdivují její talent i osobnost. Tak jako tak patří Jiřina Bohdalová mezi nejlepší herečky a české umělkyně všech dob.

Článek Milionářka Jiřina Bohdalová na rodině rozhodně nešetří. Stašová prý dostala drahý dárek se nejdříve objevil na VIPživot.cz.