Leden 2008: noc, která všechno urychlila

V lednu 2008 byla Ullrichová přepadena na Vinohradech. Útok ji zasáhl hlouběji než fyzicky, po něm přišly noční můry a velké množství uklidňujících prášků. V té době už bojovala se závislostí na alkoholu a kokainu. V rozhovoru pro Blesk z října 2008 sama popsala, že pila o samotě, šňupala, aby se „dostala do normálu“, a nedokázala vydržet sama se sebou.

Chtěla nastoupit na léčbu hned po přepadení. Nemohla. Seriál Ulice potřeboval předtáčet její scény, a tak nástup odložila. Na léčbu do Červeného Dvora nastoupila až 20. května 2008. Kořeny problémů přitom sahaly mnohem hlouběji, sama opakovaně mluvila o tom, že se nikdy nevyrovnala se smrtí otce, který zemřel na leukémii, když jí bylo deset. Otce pak nevědomě hledala v partnerech, a když odcházeli, vracely se stejné vzorce ztráty.

Po léčebně: nejšťastnější období, které nikdo neviděl

Červený Dvůr nebyl konec příběhu. Byl začátek jiného. V květnu 2017 poskytla Nově osobní zpověď, ve které období po léčebně označila za vůbec nejšťastnější ve svém životě. Mluvila o domácí dílně, kde vyráběla „andílky“, o tom, že jí ruční tvorba pomáhá vyjádřit věci, na které nestačí slova. Měla s dílnou velké plány.

Jenže pak přišel další zlom. 9. října 2016 zemřel ve věku 52 let Tomáš Valík, její blízký kolega z Ulice. Ullrichová tehdy reagovala slovy: „Bez Tomáše je mě jenom půlka.“ Valíkova smrt se ukázala jako impuls k dalšímu, tentokrát radikálnímu ústupu. V rozhovoru z roku 2021 sama spojila svůj odchod „do lesa“ právě s jeho odchodem.

Z Prahy do lesa, a pak zase o kousek zpátky

V únoru 2021 popsala v pořadu Na kafeečko svůj každodenní život. Topila dřevem. Odhrabávala sníh. Žila v domečku bez servisního komfortu, kolem ní chodily srnky. Pracovala s dětmi ve věku pět až patnáct let na dramatizaci pohádky Princové jsou na draka. Žádné sociální sítě, žádný mediální provoz, žádná Praha.

Tenhle režim vydržela zhruba tři roky. V listopadu 2022 už Super.cz řekla, že z původní samoty ustoupila blíž k městu. Pořád se ale hlásila k Podkrkonoší, pořád říkala, že je „holka z vesnice“ a vesnici prostě potřebuje. Na otázku o novém partnerovi odpověděla vyhýbavě, ale s úsměvem: „Jsem šťastná.“

Co zbylo z herečky Zuzany Hrubé

Poslední pravidelný televizní kredit, který se u Ullrichové Redakci VIPŽivot podařilo dohledat, je Modrý kód z roku 2017. V listopadu 2022 se ještě objevila před kamerou při natáčení klipu Zámek, ale o systematickém návratu k herectví nelze mluvit. Definitivní konec kariéry veřejně neoznámila, spíš se zdá, že nabídky přestala aktivně vyhledávat a přijímá jen to, co ji osloví.

Sociální sítě prakticky nepoužívá. Sama v roce 2022 řekla, že je „moc neprožívá“ a že její profil napadli hackeři. Oficiální web ani průběžně vedený účet nemá. Fanoušci Ulice ji přesto nezapomněli, ještě v lednu 2020 publikoval web Novy samostatný profil její postavy Zuzany Hrubé.

Série odpojení místo jednoho restartu

„Začít od nuly“ u Ullrichové neznamená jeden velký comeback. Znamená to postupně se odpojit od kokainu, od alkoholu, od prášků, od nočního pražského rytmu, od seriálového natáčení, od veřejnosti a nakonec i od digitálního světa. Každý z těchto kroků byl samostatný zlom a každý měl vlastní spouštěč: přepadení, léčebna, Valíkova smrt, potřeba ticha.

Novější přímý rozhovor než ten z listopadu 2022 se v otevřených zdrojích nepodařilo dohledat. Poslední doložená verze Šárky Ullrichové je žena, která topí dřevem, hlídá si soukromí a říká, že je šťastná. Někdy je to víc než jakýkoli návrat na obrazovku.

Článek Jak dnes žije Šárka Ullrichová z Ulice: Drogy, přepadení a léčebna ji zlomily. Pak zmizela na venkov a začala úplně od nuly se nejdříve objevil na VIPživot.cz.