Dvě rakoviny za tři roky

Časová osa jeho zdravotních komplikací je hustá. Někdy kolem roku 2023 mu lékaři objevili nádor na plíci. Hrušínský sám později popsal, že podstoupil cílené ozáření v Ostravě; mluvil o „gama noži“, ačkoli tamní Fakultní nemocnice Ostrava u plicních ložisek oficiálně používá technologii CyberKnife, tedy stereotaktickou radioterapii. Ať už šlo o cokoli, výsledek byl rychlý: pět dnů ozařování a nález podle jeho slov zmizel.

O dva roky později, v květnu 2025, přišla druhá rána. Nádor na ledvině. Tentokrát zákrok proběhl v pražském IKEM. Herec ho popsal lakonicky: „Nějak mi to vypálili.“ Dodal, že následné kontroly dopadly dobře. Dvě zhoubné diagnózy, dvě cílené intervence, dvakrát úleva. Jenže pak přišla třetí kapitola, a ta se tak snadno zavřít nedá.

Co je sarkoidóza a proč ji lékaři nazývají zákeřnou

Jak se Redakce VIPŽivot dozvěděla, sarkoidóza není rakovina. Je to systémové zánětlivé onemocnění, při němž se v orgánech (nejčastěji v plicích a nitrohrudních uzlinách) tvoří shluky imunitních buněk zvané granulomy. Příčinu medicína spolehlivě nezná. Uvažuje se o kombinaci genetické dispozice a vnějších spouštěčů, ale žádný jednoznačný viník identifikován nebyl.

Zákeřnost spočívá v nepředvídatelnosti. U části pacientů nemoc odezní sama, u jiných přetrvává roky, kolísá a může zasáhnout další orgány: kůži, oči, játra, srdce. V České republice jde o relativně vzácnou diagnózu: odborná literatura uvádí výskyt zhruba 3 nových případů na 100 tisíc obyvatel ročně, celkově s ní v populaci žije asi 63 lidí ze 100 tisíc. Léčba probíhá ve specializovaných centrech pro intersticiální plicní procesy, například ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, ve FN Brno nebo na pracovišti při 3. lékařské fakultě UK.

Základním lékem je prednison, kortikosteroid, který tlumí zánět. A právě tady se uzavírá kruh Hrušínského potíží.

Lék, který léčí i ničí

Prednison dokáže sarkoidózu zkrotit, ale jeho dlouhodobé užívání přináší řadu vedlejších účinků. Podle oficiální příbalové informace patří mezi nejčastější zadržování tekutin, otoky, nárůst hmotnosti a svalová slabost. Právě tato kombinace vysvětluje to, co o hercově stavu veřejně popsala jeho dlouholetá partnerka Helena: po prednisonu otéká a téměř nemůže chodit.

Je to paradox, který zná každý pacient na dlouhodobých kortikoidech. Lék potlačuje nemoc, ale zároveň tělu bere to, co potřebuje k běžnému fungování: sílu v nohách, lehkost pohybu, pocit, že tělo poslouchá. U osmdesátiletého muže, jehož organismus už prošel dvěma onkologickými zátěžemi, je dopad ještě výraznější.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Ulice (@uliceserial)

Hrušínský sám k diagnóze sarkoidózy veřejně příliš nemluví. Informace o jeho aktuálním stavu přicházejí hlavně od Heleny, se kterou je přes třicet let a kterou dříve označil za svého „anděla strážného“. Konkrétní pracoviště, kde se nyní léčí, zveřejněno nebylo.

Práce jako lék, který předepsat nejde

Co je na celém příběhu nejpozoruhodnější: Hrušínský nepřestal pracovat. Omezil se, to ano. Nové role už zkoušet nechce, natáčení seriálu Ulice zredukoval na dva až tři dny v měsíci. Ale stále hraje v Divadle Bez zábradlí, stále se objevuje v Harlekýnu. Na začátku října odehrál představení a zvládl i překvapení kolegů k jubileu.

Podle partnerky mu právě práce pomáhá nejvíc. Není to fráze, je to strategie přežití člověka, který celý život stál na jevišti a před kamerou. Syn legendárního Rudolfa Hrušínského, herec, jehož tvář zná každý divák Ulice i návštěvník pražských divadel. Vzdát se rolí by pro něj znamenalo vzdát se identity.

Rodinná oslava osmdesátin se plánovala na neděli 4. října, den před skutečným datem narozenin. S dětmi, vnoučaty, v klidu. Bez velkých gest, bez červeného koberce. Tak, jak to odpovídá muži, který si za poslední tři roky prošel víc než dost.

Dvě rakoviny šlo vyřídit cíleným zásahem: ozářením, vypálením, kontrolou. Sarkoidóza takovou zkratku nenabízí. Je to maraton bez jasné cílové čáry a Hrušínský ho zatím běží po svém, pomalu, s oteklýma nohama, ale pořád na jevišti.

Článek Porazil rakovinu plic i ledviny, teď ho skolila zákeřná nemoc. Rudolf Hrušínský nemůže téměř chodit se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Dvě diagnózy za dva roky

Zdravotní osa Rudolfa Hrušínského se začala komplikovat před dvěma lety, kdy mu lékaři v Ostravě diagnostikovali rakovinu plic. Léčbu popsal stručně: ozáření během zhruba pěti dnů. Pak přišel relativní klid. V květnu 2025 ale přibyl druhý nádor, tentokrát na ledvině. V pražském IKEMu mu ho podle jeho vlastních slov „nějak vypálili“, přesnou metodu zákroku veřejně neupřesnil.

Obecně se u ledvinných nádorů používá chirurgie, případně termální ablace či kryochirurgie. K tomu tři po sobě jdoucí zápaly plic a průběžné kontroly, které pokračují dodnes. Přesné stadium ani histologii obou nádorů Hrušínský nikdy nezveřejnil. Co víme jistě: je po výkonu a v dispenzárním sledování, nikoli v akutní fázi léčby. Co nevíme: jak daleko od remise se nachází.

Partnerka versus poslání

Helena, kterou Hrušínský sám označuje za svého „anděla strážného“, mluví v rozhovoru pro Blesk bez obalu: „Není mu dobře, nesmí se přetahovat, musí odpočívat. Tohle nemůže zvládnout!„ A přidává ultimátum: „Musí se rozhodnout, buď práce, nebo život!“ Už dříve mu kvůli zdraví zakázala i rybaření.

Hrušínský její obavy nepopírá. Přiznává, že plné tempo jako dřív nezvládá. V rozhovoru pro PrahaIN z 2. května 2026, který neunikl pozornosti naší Redakce VIPŽivot, říká, že už „nemůže dělat to, co zamlada“. Jenže zároveň odmítá přestat úplně. Vedle Ulice stále hraje v Divadle Bez zábradlí a spolupracuje s agenturou Harlekýn. Konflikt mezi prací a zdravím se tedy netýká jen jednoho seriálu, ale celého jeho pracovního života.

Kdo z nich má pravdu? Helena mluví z logiky péče po dvou nádorech. Hrušínský z logiky člověka, pro kterého je herectví základní rámec existence. Kompromisem, ke kterému oba zjevně směřují, je omezené natáčení místo plného tempa.

Co to znamená pro Ulici

Vlastimil Pešek patří k seriálu od roku 2005, tedy přes dvacet let. Ještě v dílu 5131, odvysílaném 11. května 2026, je aktivním hybatelem děje, ne pouze jménem v cizích dialozích. Sám Hrušínský ale přiznává posun: „V Ulici je mne stále míň a míň, víc se tam o mně mluví.“

Konkrétní plán na léto a podzim vypadá takto: do konce prázdnin nemá vypsané natáčecí obrazy. Od září s ním ale Nova počítá. Mluvčí seriálu Sára Mendel to pro Blesk potvrdila jednoznačně: „Od září normálně počítáme,“ a dodala, že v Ulici „určitě nekončí“. Už v říjnu 2025 kreativní producent Mario Kubaš ujišťoval, že Peška budou diváci vídat i nadále.

Ulice má s přizpůsobováním scénáře zdravotním limitům herců zkušenosti. Když si Jaroslava Obermaierová zlomila kotník, tvůrci její postavu Vilmu posadili na invalidní vozík a točili dál. Jan Holík se po operaci srdce vrátil k natáčení až po plné rekonvalescenci, produkce počkala. Hrušínského případ podle všeho míří podobným směrem: šetřený režim, dávkovaná přítomnost, scénář přizpůsobený realitě.

Dynastický rámec a ticho rodiny

V prosinci 2025 se Hrušínští znovu sešli před kamerou, tentokrát v dokumentu České televize Já, brácha a jméno Hrušínský. Vystoupili Jan Hrušínský, Kristýna Hrušínská i Rudolf Hrušínský nejmladší. Rodinný kontext je tedy veřejně přítomný. Co veřejně přítomné není, je jakékoli vyjádření širší rodiny k Rudolfově současné léčbě. Mluví jen Helena. A mluví nahlas.

Pro Hrušínského samotného je herecká dynastie víc než příjmení. V rozhovoru pro PrahaIN vzhlíží ke generaci, která byla před ním, a herectví popisuje jako práci, která ho „zatím neustále baví“ a drží v kontaktu s publikem. Ne zaměstnání. Poslání.

Devětasedmdesátiletý herec se v září vrátí na plac Ulice, ne v plném tempu, ale po svém. Helena bude zuřit. On bude hrát. A právě v tom střetu mezi délkou života a podobou života, kterou je ještě ochoten žít, se odehrává příběh, který žádný scénárista nevymyslel.

Článek Hraní je moje poslání, bez něj bych umřel. Hrušínský po dvou nádorech odmítá odejít z Ulice, partnerka zoufá se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Nepostradatelná tvář české kinematografie

Rudolf Jaroslav Hrušínský patří mezi nejuznávanější a nejoblíbenější české herce. Pochází z umělecké rodiny, a tak není divu, že mu bylo shůry dáno mnoho talentu. Diváci jej mohou vídat v divadle i na televizních obrazovkách. Redakce VIPživot připomíná jeho nejslavnější role, mezi něž jistě patří patolog Slavíček z filmové série Byl jednou jeden polda a již 20 let Vlastimil Pešek z nekonečného seriálu Ulice.

A právě této role, která mu za ta léta jistě přirostla k srdci, se nechce vzdát, přestože mu to lékař vysloveně doporučil. Hrušínského totiž již léta trápí anémie, která mu často komplikuje život, několikrát kvůli ní musel být také hospitalizován. Redakce VIPživot si všimla informace přímo z nemocnice, která tuto skutečnost potvrdila.

O odpočinku nechce ani slyšet

„Pan Hrušínský k nám dochází, popřípadě je občas hospitalizován,“ uvedl zdroj z interní hematologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. A právě zde mu lékaři doporučili, aby odpočíval. To však herec nechce ani slyšet, přestože jej o to prosí také jeho přítelkyně Helena, která se o něj pečlivě stará. Svých rolí ani milovaného rybaření se prostě Hrušínský nehodlá za žádnou cenu vzdát.

Přitom ale dosti hazarduje se svým zdravím. Rozhodně se nejedná o něco zanedbatelného. Lékařka Avi Varma pro Healthline popsala anémii jako stav, při němž dochází k poklesu červených krvinek, kvůli čemuž nastávají potíže s přísunem kyslíku k orgánům a tkáním. Následkem je poté velká únava, slabost, nepravidelný tep, bolesti na hrudi i mdloby.

Hrušínský by se měl tedy rozhodnout, zda bude dále hrát a rybařit, a tedy riskovat, nebo raději odpočívat. Podobnou situaci řešila také Halina Pawlowská, která kvůli zdravotním problémům několikrát skončila v nemocnici na dýchacích přístrojích. Bohužel se proto musela vzdát své role v seriálu ZOO.

Článek Rudolf Hrušínský hazarduje se zdravím. I přes dlouhodobý boj s anémií a doporučení lékařů se nehodlá vzdát natáčení se nejdříve objevil na VIPživot.cz.