Sacherova verze: řídila si věci sama

Sacher popisuje Monyovou jako ženu s ráznějším smyslem pro humor, která nenechávala za sebe jednat nikoho, ani manžela. V běžném provozu domácnosti byl podle něj Ingr spíš ten, kdo plnil pokyny. Označuje se za jediného českého autora, kterému Monyová nabídla, že bude vydávat jeho knihy ve svém nakladatelství a zároveň mu dělat editorku. Jejich vztah byl pracovně-přátelský, ne intimní, a právě z této pozice tvrdí, že seriál dynamiku soužití zjednodušil na schéma „muž je jednoznačný viník, žena pouze bezbranná oběť“.

Důležité je, co Sacher nezpochybňuje. Sám říká: „To, že Simonu zabil, nikdo nezpochybňuje.“ O výhružných SMS z posledních týdnů před vraždou ví, připouští, že Ingrovi nebyly příjemné některé situace a že Monyová oznámila rozchod. Nesnaží se rehabilitovat vraha. Snaží se doplnit portrét oběti.

Co tvůrci říkají, a proč seriál vypadá jinak

Režisérka Zuzana Kirchnerová v rozhovoru pro Český rozhlas Vltava řekla otevřeně: nechtěla natočit true crime ani úplnou rekonstrukci. Seriál Monyová je psychologické drama vyprávěné z perspektivy hlavní hrdinky, s akcentem na mechanismy domácího násilí, na to, jak se idylický vztah mění v toxické soužití. Scenáristka Barbora Námerová dodala, že Monyová v seriálu není „pouhá oběť“, ale komplexní osobnost.

A pak je tu rodina. Jedna z autorek námětu Marta Fenclová v rozhovoru pro Expres FM popsala, v jak širokém složení se rodina na projektu podílela: bratr, švagrová, bývalý manžel, oba synové i matka Simony Monyové. To je podstatná protiváha k Sacherovu tvrzení, že tvůrci pracovali hlavně s domněnkami. Syn Dominik Mony na premiéře přiznal, že neví, jestli zvládne příběh znovu vidět, ale souhlasil, protože věřil, že má smysl ho vyprávět.

Sacherova výtka, že v seriálu nebyla jediná scéna ukazující Monyovou jako tu, kdo Ingrovi zadává úkoly, se v otevřených zdrojích nedá beze zbytku ověřit, úplný rozpis scén k dispozici není. Jisté ale je, že tvůrci záměrně zvolili perspektivu, která klade důraz na vnitřní prožitek, ne na každodenní logistiku vztahu.

Soud jako pevný rámec

Ať už Monyová v běžném životě působila jakkoli sebejistě, odvolací soud 4. června 2012 pravomocně potvrdil, že Boris Ingr ji 3. srpna 2011 úmyslně zavraždil. Soud měl za prokázané dlouhodobé manželské neshody i to, že Monyovou fyzicky napadal už dříve. Rozchod byl vyvrcholením, ne začátkem problémů.

Právě tady leží jádro celého sporu o interpretaci. Sacher viděl silnou, vtipnou, organizačně dominantní ženu. Soud viděl oběť opakovaného násilí. Obojí může být pravda současně, a právě to je na případu Monyové nejznepokojivější. I sebejistá, úspěšná autorka bestsellerů může být uvnitř vztahu v pozici, kterou okolí vůbec netuší.

Seriál, který hýbe čísly

Že Monyová není jen televizní drama, ale společenský fenomén, ukazují tvrdá data, o která jsme se v Redakci VIPŽivot zajímali. Organizace ROSA po odvysílání seriálu zaznamenala skokový nárůst kontaktů: v červnu 2026 přijala 677 hovorů oproti 370 ve stejném měsíci předchozího roku, nárůst o 83 %. V červenci musela pozastavit příjem nových klientek do pražské poradny kvůli přetížení kapacit. Seriál přitom ještě před televizní premiérou získal hlavní cenu Primetime Killer na festivalu Serial Killer 2025, kde porota ocenila „jemné a citlivé ztvárnění“.

Oživl i zájem o knihy Monyové. V květnovém žebříčku Kosmasu se její Milostná strategie dostala do první desítky kategorie romantika, v červnu se v beletrii objevovalo současně pět jejích titulů, od Dvaceti deka lásky po Krotitelku snů. Patnáct let po smrti autorky její knihy znovu mizí z polic.

Kdo má právo vyprávět příběh

Sacher nebyl pozván na premiéru seriálu. V červnu 2026 přiznal, že ani neví, jestli v něm figuruje postava inspirovaná jím. Jeho frustrace je pochopitelná, znal Monyovou osobně, plánoval s ní projekty, a přesto zůstal mimo finální vyprávění. Ale jeho svědectví, jakkoli cenné pro odstínění povahy Monyové, nepřebíjí soudní fakta ani nepřepisuje zkušenost rodiny, která na seriálu aktivně spolupracovala.

Boris Ingr byl v srpnu 2025 propuštěn na svobodu. Seriál měl premiéru devět měsíců poté. Sacherův hlas zazněl další měsíc. Příběh Simony Monyové se znovu vypráví, a každý, kdo ho vypráví, vidí jinou ženu. Otázka není, která verze je správná. Otázka je, proč si myslíme, že silná žena nemůže být zároveň v ohrožení.

Článek Nebyla to chudinka, říká přítel Monyové. Borisovi prý sama diktovala, v seriálu o tom ale nebyla jediná scéna se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Co přesně Sachera rozzuřilo

Sacher nezačal kritikou jedné konkrétní scény. Jeho výhrady mají tři roviny. Za prvé: z krátké ukázky na internetu okamžitě rozpoznal, že zobrazení Simoniny povahy a mimiky podle něj neodpovídá ženě, kterou znal. Za druhé: klíčové tváře tvůrčího týmu Simonu osobně nikdy nepotkaly. A za třetí: ačkoli se s tvůrkyněmi osobně sešel a poskytoval jim informace o Simonině životě, po úvodní schůzce kontakt podle jeho slov utichl. Nikdo se už neozval.

Pak přišla pražská předpremiéra v kině Lucerna. Sacher tam nebyl pozván, ale z dostupných informací si udělal vlastní obrázek. Vadilo mu, že v sále sedělo minimum lidí, kteří Simonu skutečně znali. Po projekci se podle něj rozjela výrazně společenská atmosféra s alkoholem a jedna z hereček se před fotografy exhibičně odhalovala. Pro Sachera to bylo neslučitelné s tématem ženy, která zemřela v důsledku domácího násilí. Odtud ta věta o obracení v hrobě. „Simona Monyová se musí obracet v hrobě, nebylo to vůči ní důstojné. Jsem si jistý tím, že kdyby se tohle dělo na křtu její knihy, vyrazila by s tou exhibicionistkou dveře,“ komentoval Sacher.

Důležité je ale říct, co v jeho výrocích chybí. Sacher zatím veřejně nepojmenoval jednu konkrétní „lež“ ze seriálu. Nerozebral žádnou scénu krok po kroku. Mluví o celkovém dojmu z teaseru a o atmosféře kolem uvedení, ne o doloženém faktickém omylu v hotové sérii.

Rodina stojí na straně tvůrců

Proti Sacherově verzi stojí hlas, který má v tomto sporu mimořádnou váhu: rodina. Dominik Mony, syn Simony Monyové, opakovaně řekl, že bez souhlasu rodiny by projekt nikdy nevznikl. V rozhovoru pro Heroine popsal spolupráci s tvůrkyněmi jako respektující a citlivou, mluvil dokonce o terapeutickém efektu celého procesu. Před brněnskou předpremiérou 29. dubna 2026 řekl i za své bratry, že série ukazuje jejich maminku takovou, jaká opravdu byla.

Scenáristka Barbora Námerová v rozhovoru pro Heroine popsala rozsáhlou rešerši: práci s archivními materiály, knihami samotné Monyové, svědectvími a průběžným komentováním scénářů i hotových epizod ze strany rodiny. Tvůrci se dokonce pokusili kontaktovat pachatele, aby získali širší perspektivu. A záměrně změnili jeho jméno a vynechali některé identifikační detaily, a to kvůli dopadu na jeho rodinu.

Podle oficiálního press kitu Oneplay hlavní rešeršní osu tvořily knihy Monyové, rodinné archivy a přímá svědectví. Sacherova publikace Simona Monyová – Život a smrt v tomto výčtu klíčových zdrojů nefiguruje. Sacher přitom tvrdí, že mu tvůrkyně při schůzce řekly, že jeho knihu četly. Rozchod je tedy zřejmě spíš ve „zdrojové hierarchii“, v tom, čí pohled dostal větší váhu, než v jednom snadno doložitelném detailu.

Spor o výklad, ne o fakta

Tady je jádro celého konfliktu. Nejde o to, jestli seriál „lže“. Veřejně doložený stav je střet dvou verzí autenticity. Na jedné straně osobní paměť blízkého přítele, který Simonu znal v konkrétních situacích a cítí, že jeho pohled byl odsunut na vedlejší kolej. Na druhé straně oficiální produkční rešerše podepřená souhlasem a aktivní spoluprací rodiny.

Sacherova pozice má emocionální sílu. Znal Simonu osobně, napsal o ní knihu, cítí se odříznutý od projektu, který zpracovává život jeho přítelkyně. Ale jeho kritika se zatím opírá o dojem z krátkého teaseru a o okolnosti premiéry, ne o systematický rozbor šesti epizod. Sám připustil, že seriál možná přece jen zhlédne celý a nebude mlčet, pokud se mu podezření potvrdí.

Pozice tvůrců a rodiny má zase institucionální legitimitu. Souhlas pozůstalých, průběžné konzultace, archivní materiály, festivalové ocenění, pozitivní a emotivní ohlasy po předpremiérách. Ve veřejně dostupných zdrojích se nepodařilo dohledat jinou stejně výraznou negativní reakci člověka z blízkého okolí Monyové.

Seriál už běží, a nese víc než jen příběh

První epizoda seriálu Monyová měla premiéru na Oneplay 15. května 2026, další díly přibývají každý pátek. Nejde přitom o čistou dramatizaci. Platforma k seriálu zřídila rozcestník „Cesta k bezpečí“ s kontakty na odbornou a bezplatnou pomoc pro lidi zasažené domácím násilím. Na sérii navazuje i dokumentární projekt Láska nebolí, který posouvá celý počin směrem k osvětové kampani.

Sacherova kritika může rezonovat u části diváků, kteří řeší autenticitu a znají jeho roli po smrti Monyové. Proti jeho vlivu ale stojí silná protiváha: veřejná podpora rodiny, rozsáhlá rešerše tvůrců a fakt, že synové Simony Monyové projekt provázeli od začátku do konce.

Kdo dnes smí mluvit za skutečnou Simonu Monyovou, nerozhodne ani Sacher, ani tvůrci. Rozhodnou diváci, až seriál skutečně uvidí celý. Sacher to zatím neudělal.

Článek Simona se musí obracet v hrobě: Přítel Monyové viděl ukázku seriálu a tvrdí, že nemá se skutečností nic společného se nejdříve objevil na VIPživot.cz.