Dům, který zvenku poslouchá památkáře

Pozemek o rozloze 1 800 metrů čtverečních leží v prvním ochranném pásmu hradu. To v praxi znamená, že každý stavební záměr v okolí musí projít schválením orgánu státní památkové péče. Cejnarův dům dostal jasné mantinely: povinná sedlová střecha s předepsaným sklonem, pálená taška, zákaz bílých plastových oken, žádné solární panely na střeše. Architekt David Machač musel kvůli nižšímu sklonu střechy navrhnout speciální konstrukci s OSB deskami a důrazem na odvod vody. Zvenku tak novostavba o zhruba 260 metrech čtverečních působí ukázněně, téměř pokorně vůči okolní starší zástavbě. Uvnitř je to jiný svět.

Interiér, který by čekal člověk spíš v pražském loftu

Otevřený obývací prostor plynule přechází do kuchyně a jídelny. Pracovnu Cejnar chtěl záměrně uprostřed dispozice, ne schovanou za dveřmi, ale otevřenou do centra domu, aby byl s rodinou v kontaktu, i když pracuje. Barevná paleta drží v tlumené šedé, bílé a černé, podlahy pokrývá vinyl v dekoru broušeného betonu s podlahovým topením pod ním. Radiátory tu nenajdete. Dům vytápí plynový kotel a částečně krb, foukaná izolace funguje tak dobře, že podle Cejnara nepotřebují klimatizaci.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Pavel Cejnar (@pavelcejnar)

Technologicky je dům na úrovni chytré domácnosti: rolety, garáž i bezpečnostní systém se ovládají přes telefon, dům hlídá otevřená okna i stav bazénu. V plánu je automatické sekání a zavlažování zahrady. Nic z toho přitom není exkluzivní technologie, jde o kategorie řešení dostupné běžným českým stavebníkům. Rozdíl je v tom, jak důsledně je Cejnar nechal integrovat do jednoho celku.

209 kilometrů jako denní rituál

V rozhovoru pro iGlanc z února 2026 Cejnar popsal svůj režim bez sentimentu: vyjíždí v 5:45, cestou do Prahy poslouchá ranní vysílání Evropy 2 jako přípravu, cestou zpět si užívá ticho. Pevná rutina, žádná improvizace. Co to stojí? Při spotřebě 7 litrů na 100 km a průměrné ceně Natural 95 kolem 34,70 Kč za litr vychází denní náklad na zhruba 508 korun. Za rok to při 220 až 230 pracovních dnech dělá přibližně 112 až 117 tisíc korun jen na palivu. Připočtěte opotřebení vozu, servis a pojistku, reálné roční náklady se pohybují výrazně výš.

Podle dat ČSÚ dojíždělo do Prahy z Pardubického kraje přes tři tisíce lidí. Cejnarův denní nájezd je ale i v tomto kontextu nadstandardní, většina dojíždějících z regionu míří do bližších center nebo kombinuje vlak s metrem.

Proč ne Praha

Odpověď je prostá a Cejnar ji opakuje konzistentně: oba s manželkou jsou pardubičtí rodáci. Syn hraje hokej, rodina žije sportovním životem, který by v Praze vypadal jinak. Pozemek pod Kunětickou horou našli díky tipu od příbuzné a už při první návštěvě je chytly dvě věci, výhled na „Kuňku“ a charakter okolní zástavby. Dům není luxusní výstřelek. Je to promyšlená výměna, velkoměstský komfort za komfort domova. Přetažená střecha stíní terasu v létě, krytý průchod kolem domu funguje i za deště, orientace na jih maximalizuje světlo. Každý detail řeší konkrétní potřebu, ne estetický rozmar. Letos v květnu Cejnar oslavil padesátiny. Dojíždět začal dávno před nimi a podle všeho s tím nepřestane. Kunětická hora stojí na svém místě 80 milionů let. On pod ní plánuje vydržet taky.

Článek Jak bydlí Pavel Cejnar: Moderátor má vysněné bydlení pod sopkou, kvůli práci najezdí přes 200 kilometrů denně se nejdříve objevil na VIPživot.cz.