Deset tisíc versus průměr: propast v číslech

Od ledna 2026 činí průměrný starobní důchod v Česku 21 839 korun. Pitkinových deset tisíc je 45,8 % tohoto průměru, méně než polovina. Minimální plný starobní důchod přitom od letošního ledna dosahuje 9 800 korun. Bavič, kterého znají miliony diváků z televizních estrád, se tak pohybuje pouhé dvě stovky nad samým dnem systému.

Není sám. Podle statistik ČSSZ k 31. 12. 2025 pobíralo starobní důchod nižší než 10 000 korun celkem 36 768 lidí. Připočteme-li pásmo 10 000 až 10 999 korun, dostaneme se na 47 029 důchodů. Z celkových 2 346 030 vyplácených starobních penzí jde o zhruba dvě procenta. Dvě procenta zní málo, dokud si neuvědomíte, že za tím číslem stojí desítky tisíc konkrétních seniorů, kteří každý měsíc řeší, jestli zaplatí nájem, nebo léky.

Proč systém trestá ty, kdo platí minimum

Český důchodový systém funguje na prostém principu: kolik odvedeš, tolik dostaneš. Výši penze určují dva faktory, délka pojištění a výše výdělků, z nichž se odvody platily. Kdo celý produktivní život odváděl jen zákonné minimum, ten si naspořil na minimální procentní výměru. Žádná smůla, žádný bug v systému. Čistá matematika.

Problém je, že právě OSVČ a lidé v nepravidelných profesích mají k placení minima strukturální důvod. Samo Ministerstvo práce a sociálních věcí uvádí, že živnostníci velmi často odvádějí jen minimální povinnou částku, a pak je ve stáří nepříjemně překvapí výsledek. Pitkin je učebnicový příklad: příjmy z vystoupení kolísaly, smlouvy byly krátkodobé, a tak platil to, co musel. Ne víc.

Odborná studie zpracovaná pro Ministerstvo kultury v rámci iniciativy Status umělce tento vzorec potvrzuje šířeji. Umělci ve svobodném povolání čelí nepravidelným příjmům, projektovým smlouvám a nízké sociální ochraně. Výsledek? Platí zákonné minimum, protože na víc nemají, nebo si myslí, že nemají. A systém jim za třicet let pošle účet.

Pitkin jako model, ne jako výjimka

Bylo by snadné odbýt Pitkinův případ jako kuriozitu slavného baviče, který špatně hospodařil. Jenže on není výjimka, je model. Totéž potkává tisíce řemeslníků, grafických designérů, hudebníků, překladatelů a dalších freelancerů, kteří celý život legálně platí minimum. Podle nás je právě tohle nejdůležitější pointa celého příběhu: nejde o osobní selhání jednoho komika, ale o systémový výstup, který český důchodový systém spolehlivě produkuje u každého, kdo do něj dlouhodobě vkládá málo.

Pitkin to v rozhovoru, který neunikl pozornosti naší Redakce VIPŽivot, podal bez patosu. S nízkou penzí prý počítal, zmínil pomoc od dětí a zdůraznil, že nechce jen sedět doma. Práce pro něj není trest, ale způsob, jak zůstat aktivní, a zároveň jak vyjít. V pětasedmdesáti letech ale člověk nemá mít jistotu postavenou na tom, že ho ještě pozvou na další slavnost.

Co s tím mohou udělat ti, kdo jsou ještě v produktivním věku

Zpětně se nízké odvody opravují jen těžko. Příručka budoucího důchodce vydaná ČSSZ pro rok 2026 sice připouští doplacení chybějících dob pojištění, ale bez kvalifikovaného důvodu lze zpětně doplatit jen jeden rok bezprostředně před přihláškou. A hlavně, doplacení opraví mezery v pojištění, nikoli samotnou nízkou úroveň dřívějších odvodů. Kdo si třicet let platil minimum, ten tím staré vyměřovací základy nepřepíše.

Pro ty, kdo jsou ještě daleko od důchodu, existuje několik konkrétních kroků:

• Nesetrvávat na minimu, pokud je OSVČ hlavní a dlouhodobá činnost, každá koruna nad minimum se v důchodu vrátí.
• Průběžně kontrolovat evidované doby pojištění na ePortálu ČSSZ, chyby a mezery se lépe řeší hned než za dvacet let.
• Zvážit dobrovolné důchodové pojištění v obdobích, kdy příjmy klesnou a hrozí výpadek z evidence.
• Nepočítat s tím, že „to nějak dopadne“, systém nic neodpouští a nic nepřidává nad to, co do něj vstoupilo.

Pitkinův příběh není varováním z minulosti. Je zprávou z přítomnosti, kterou každý měsíc žijí desítky tisíc českých seniorů, a kterou si pro sebe chystají další, aniž to tuší.

Článek V 74 letech dál objíždí sály, důchod má 10 tisíc Kč. Milan Pitkin přiznal chybu, na kterou doplácí tisíce Čechů se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Jednu jeho větu zná snad každý

Pitkina, který se ve skutečnosti jmenuje Milan Křivský, byste možná na ulici už nepoznali. Zhubnul a nechal si narůst vousy. Ve svých pětasedmdesáti letech vypadá dobře a málokdo by v něm dnes hledal koktajícího televizního popletu, který za svou popularitu vděčí právě slavnému hudebníkovi Mládkovi. Ten stál i za známým pořadem Čundrcountryshow, v němž se členové skupiny objevovali.

Dlouhé roky působil Pitkin jako zpěvák a kytarista právě v kapele Banjo Band, která má na svém kontě hity Jožin z bažin, Linda, Jez nebo třeba Prachovské skály. Zejména si ho ale diváci pamatují nejspíš jako baviče. Koktal, rádoby imitoval maďarštinu a v revuálních pořadech sklízely jeho skeče potlesk publika. Legendární se stala jeho věta: „A vo – vo – vo tom to je.“ Vystupoval také v sitcomech Noha 22 a Cyranův ostrov.

Pracovat asi bude muset až do smrti

Po 15 letech se ale cesty Pitkina a Mládka rozešly. Prý v dobrém. A bavič začal spolupracovat s divadelním souborem herce Jaroslava Sypala a vystupoval v pražském Divadle u Hasičů. Současně objížděl republiku se svým představením, kde vyjma humoru zní i jeho zpěv. Ve svých pětasedmdesáti letech musí být pracovně aktivní. Z důchodu by totiž nevyžil. Před rokem podle webu CNN Prima News činil lehce přes 13 tisíc korun.

A přestože od té doby proběhlo pár valorizací penzí, na žádné velké vyskakování to není. Jen pro představu, letos podle Ministerstva práce a sociálních věcí přesáhla průměrná penze hranici 21 800 korun, ale o takové částce si bavič může nechat leda tak zdát. „Jsem už geront, ale pořád něco dělám. Hraju divadlo, jezdím s různými estrádami… Často i pro důchodce. Pracovat asi budu muset až do smrti,“ řekl serveru Pitkin, který se snaží udržovat se v kondici. Hraje fotbal, tenis a denně ujde zhruba 10 kilometrů.

Článek Jeho důchod je hluboko po českým průměrem: Milan Pitkin bude muset pracovat až do své smrti se nejdříve objevil na VIPživot.cz.