Co přesně stabilizace znamená, a co ne

Formulace „nádory se nezvětšují“ je v neuroonkologii důležitý signál. Takzvaná stabilní nemoc podle mezinárodních kritérií RANO znamená, že ložiska se nezmenšují ani nerostou. Při takovém stavu lékaři v léčbě pokračují. U glioblastomu, kde medián přežití bez léčby činí měsíce, je každý stabilní kontrolní snímek z magnetické rezonance výhra. Něrgešová podstoupila po květnové diagnóze v roce 2025 operaci, následovalo ozařování, chemoterapie a nasazení systému Optune, speciálního přístroje, který pomocí střídavých elektrických polí (TTFields) brzdí dělení nádorových buněk. Přístroj nosí na oholené hlavě minimálně 85 % dne, s kabely a batohem na zádech. „Bojuju o čas,“ řekla v březnu pro CNN Prima NEWS.

Nezhoubné útvary, na které helmička nemíří

Nová komplikace spočívá v tom, že kolem stabilizovaných zhoubných ložisek se podle Blesku objevily další útvary, tentokrát nezhoubné povahy. Blesk neuvádí histologický název, počet ani přesnou lokalizaci. A právě v tom tkví jádro problému: po operaci, ozařování a dlouhodobé léčbě mozkového nádoru se v okolí ložiska běžně objevují změny, které na snímcích z magnetické rezonance vypadají jako nové útvary, ale mohou mít velmi různou povahu.

• Pseudoprogrese – zánětlivá reakce po radioterapii, která napodobuje růst nádoru.
• Radiační nekróza – odumření tkáně v ozářené oblasti, které se na MR může jevit jako nový útvar.
• Skutečný nový nádor – benigní i maligní, nesouvisející s původním glioblastomem.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Laďka Něrgešová (@ladka_nergesova)

Bez biopsie nebo pokročilého zobrazení lékaři často nedokážou s jistotou říct, o co jde. Proto volí častější kontroly a sledování. Podle dostupných informací je právě tohle fáze, ve které se Něrgešová nachází. A lékaři řeší, co dál.

Příběh, který nemá jednoduché vyústění

Něrgešová se v září 2025 poprvé ukázala na veřejnosti bez paruky. Oholená hlava s elektrodami se stala vizuálním symbolem jejího boje. V rozhovorech opakovaně popisuje motivaci jednoduše: „Já chci žít. Pro moje děti.“ Její léčebný režim zahrnuje kontroly každé dva týdny, infuze každé tři týdny, měsíční cykly chemoterapie a pravidelné snímkování. České doporučení uvádí, že léčba s TTFields probíhá do progrese onemocnění. Konkrétní konec nikdo nestanovil.

Její příběh ukazuje něco, co se do titulků vejde těžko: v onkologii mozku není výsledek jen „lepší, nebo horší“. Stabilizace zhoubného nádoru je úspěch. Nový nález na kontrolním snímku ale otevírá další kapitolu, diagnostickou, léčebnou, psychickou. Nejistota nezmizela, jen se přesunula jinam. Právě v tom je realita glioblastomu nejtvrdší. Ne v jednom dramatickém momentu, ale v sérii otázek, na které odpověď přijde až s dalším vyšetřením, další kontrolou, dalším rozhodnutím lékařského týmu.

Článek Zhoubné nádory se nezmenšují, ale Laďce Něrgešové teď dělá starosti úplně jiná komplikace. Lékaři řeší, co dál se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Co jí nemoc vzala, a co ne

Seznam ztrát je konkrétní. Zdravotní jistotu. Vlasy. Pocit normálního těla. Schopnost fungovat bez pomoci. Prvních pět až šest týdnů po operaci byla Něrgešová odkázaná na okolí v nejzákladnějších věcech. K tomu přibyl režim, který by většinu lidí uzavřel do čtyř stěn: přístroj TTF Optune připojený k hlavě zhruba 85 % času, baterie vyměňované každé čtyři hodiny, v noci napojení na akumulátor, infuze každé tři týdny, měsíční cykly chemoterapie, pravidelné magnetické rezonance. A čtyřkilový batoh na zádech jako stálý společník.

Co zůstalo? Práce. Humor. Dvě děti, Meda a Adam, kvůli kterým v rozhovoru pro CNN Prima NEWS řekla rovnou: „Bojuju o čas.“ A disciplína, která ji 8. září 2025, čtyři měsíce po operaci, vrátila před kamery. Nejdřív na pár dní v měsíci. Pak častěji. Veřejně ukazovala přístroj na hlavě, mluvila o léčbě bez příkras, sdílela detaily, které české celebrity obvykle schovávají.

Kréta, Barcelona, Řím: mapa splněných snů

Léto a začátek podzimu 2026 vypadají v jejím instagramovém deníku jako cestovatelský sprint. V červenci Kréta, ostrov, který nazývá svým srdcovým místem. Před odletem se jí přitížilo, ale odletěla. „Jsem v sedmém nebi,“ napsala z pláže.

Na konci srpna Barcelona. Sen starý třicet let, dárek od kamarádek. Gaudího bazilika, úzké uličky Gótské čtvrti, fotky s úsměvem, který nezná kontext diagnózy. A v září Řím, tentokrát s dětmi.

Tři města za tři měsíce. Zní to jako dovolenkový maraton zdravého člověka. Jenže každý výlet znamenal logistiku s přístrojem, koordinaci s léčebným režimem a vědomí, že další infuze čeká za pár dní. Odborná doporučení, například od American Cancer Society, říkají jasně: cestování během onkologické léčby možné je, ale vyžaduje souhlas a plánování s lékařským týmem. Něrgešová to očividně zvládá, ne bezstarostně, ale vědomě.

Andělé na plátně

Paralelně s cestami běží ještě jiný příběh. Něrgešová intenzivně maluje. Andělské motivy, dvě srdce symbolizující děti, obrazy, které daruje blízkým. Monice Absolonové věnovala k padesátinám vlastní plátno. Malování u ní nefunguje jako koníček, ale jako ventil, způsob, jak přetavit to, co se děje uvnitř, do něčeho hmatatelného a sdělitelného.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Laďka Něrgešová (@ladka_nergesova)

Na Instagramu k jednomu z obrazů se dvěma srdíčky přidala píseň Absolonové „Dvě srdce“ a vysvětlila, že ta srdíčka jsou Meda a Adam. Právě pod tímto postem se objevila i věta „Teď je mi prostě hezky.“ Není to shrnutí zdravotního stavu. Je to momentka nálady člověka, který se rozhodl, že nemoc nebude určovat každou větu jeho dne.

Co říkají čísla, a co neříkají

Glioblastom patří k diagnózám, kde statistiky, o které jsme se v Redakci VIPŽivot zajímali, nedávají naději snadno. Současný odborný konsenzus uvádí medián přežití přibližně 14 až 17 měsíců, pětileté relativní přežití kolem 6,8 %. Standardní léčba v Česku zahrnuje maximální chirurgickou resekci, radiochemoterapii a adjuvantní chemoterapii temozolomidem. U vybraných pacientů bez progrese po chemoradioterapii může být hrazena i metoda TTF Optune, přístroj, který Něrgešová nosí denně a který pomocí střídavých elektrických polí zpomaluje dělení nádorových buněk. VZP jeho úhradu schválila pro přesně definovanou skupinu pacientů.

Česká odborná práce z roku 2025 ale popsala soubor pacientů s přežitím nad tři roky, u části i nad pět či deset let. Menšina, ale existující menšina. Statistiky popisují populaci, ne jednotlivce. A Něrgešová se chová tak, jako by to věděla.

Odvaha jako denní režim

Její otevřenost přinesla do českého mediálního prostoru něco nezvyklého. Nejde o jednorázové oznámení diagnózy s následným stažením do soukromí. Jde o průběžný, konkrétní a technicky detailní deník léčby: kolik hodin denně nosí přístroj, jak často chodí na infuze, kdy má kontrolu. Oproti obvyklému celebrity modu „oznámím, poděkuji, zmizím“ je to jiná liga. Procesní, dlouhodobá, neuhýbající.

Pro ty, kdo se s podobnou diagnózou setkali v rodině nebo u sebe, existují v Česku ověřené zdroje: pacientský rozcestník České onkologické společnosti Linkos, specializovaná centra jako Centrum pro nádory mozku a míchy při Masarykově onkologickém ústavu nebo pacientská organizace Brain Czech zaměřená přímo na lidi s mozkovými nádory.

Laďka Něrgešová dál chodí na infuze, dál mění baterie každé čtyři hodiny, dál nosí čtyřkilový batoh. A dál maluje anděly, balí kufry a říká dětem, že to zvládne. Věta „Teď je mi prostě hezky“ neznamená konec boje. Znamená, že si uprostřed něj vybrala, jak bude vypadat její den.

Článek Nádor na mozku jí vzal zdraví, ne odvahu. Laďka Něrgešová plní sny jeden za druhým a vzkázala: „Teď je mi prostě hezky“ se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Ručně malovaný dar, který váží víc než cokoli

Součástí narozeninového překvapení byl ručně malovaný obraz, který Něrgešová pro Doležalovou připravila osobně. Redakci VIPŽivot neuniklo, že jej Doležalová zveřejnila na svém Instagramu. Samotný fakt, že ho namalovala žena uprostřed intenzivní onkologické léčby, mění jeho význam. Nejde o dekoraci. Jde o gesto, které říká: jsem tady, myslím na tebe, zvládám víc, než by kdokoli čekal.

Vztah obou moderátorek přitom přesahuje běžnou kolegiální slušnost. Už v létě 2025, krátce po zveřejnění diagnózy, Doležalová na Instagramu napsala, že Laďku „drží v myšlenkách stále v dlaních“ a nazvala ji Amazonkou. Podle Prima Ženy tehdy přiznala, že měsíce mlčení o nemoci kolegyně byly mimořádně těžké. O rok později, ve studiu plném kamer, svou podporu zopakovala, tentokrát nahlas a se slzami.

Sedmnáct měsíců boje, který nekončí

5. května 2025 Laďku Něrgešovou odvezli ze studia po kolapsu rovnou na urgentní operaci. Diagnóza zněla glioblastom, jeden z nejagresivnějších mozkových nádorů. Sama později v podcastu Na jedné vlně s Bárou Divišovou popsala, že po zákroku asi šest týdnů nevěděla, jak otevřít dům nebo odemknout mobil. Kognitivní výpadek byl tak hluboký,` že zvažovala, jestli se k práci vůbec vrátí.

Vrátila se. 8. září 2025 oznámila CNN Prima News její návrat do pořadu Showtime, byť jen na pár dní v měsíci. Následovala chemoterapie, radioterapie a dlouhodobá léčba systémem TTF Optune, který nosí přibližně 85 % času. Kontroly chodí každé dva týdny. V únoru 2026 v 7 pádech Honzy Dědka sundala paruku a ukázala divákům léčebné přístroje přímo na hlavě. Bez příkras, bez studu.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Klára Doležalová (@klarkadolezalova)

V květnu 2026, přesně rok od diagnózy, napsala na sociální sítě tři slova: „Zatím žiju! A děkuju za to!“ Sama přiznává, že bojuje se dvěma nádory a že její přání je prosté: být tu ještě pár let pro děti.

Proč tohle není běžné televizní překvapení

Narozeninová překvapení ve studiu jsou žánr sám o sobě. Kolegové přijdou, zazpívají, moderátor se zasměje, diváci se pousmějí. Tečka. Čtvrteční moment v Hlavních zprávách ale fungoval jinak, protože všichni ve studiu, a velká část diváků, věděli, co Laďka Něrgešová denně podstupuje.

Když oslavenkyně obrátí přání od sebe k nemocné kolegyni, přestane jít o narozeniny. Jde o veřejné vyznání, že některé věci jsou důležitější než dort a balónky. Doležalová svým jediným přáním pojmenovala to, co si myslí celá redakce i tisíce diváků, ale málokdo dokáže říct nahlas a do kamery.

Co Laďka učí své okolí

Před nemocí byla Něrgešová známá energií, humorem a nadhledem. Po diagnóze se její veřejný obraz posunul k existenciální otevřenosti, která v české televizi nemá moc obdob. Mluví o tom, že lidé řeší „kraviny“, že ona bojuje o čas, a přitom maluje obrazy, chodí do studia a objímá kolegyně před kamerami. Není to hrdinství na efekt. Je to každodenní rozhodnutí žít naplno s vědomím, že čas je omezený.

Čtvrteční slzy ve studiu nebyly o Kláře Doležalové a jejích narozeninách. Byly o tom, že v jedné místnosti stály dvě ženy, z nichž jedna prosila o zdraví té druhé, a ta druhá přišla s ručně malovaným dárkem, jako by to byla ta nejpřirozenější věc na světě.

Článek Nemocná Laďka Něrgešová namalovala obraz pro Doležalovou. Ve studiu Primy tekly slzy, Klára prosila jen o jedno se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Čtyři měsíce ticha a první zkouška před kamerou

8. září 2025 se Něrgešová poprvé posadila zpátky do studia Showtimu na CNN Prima NEWS. Řekla tehdy dvě věci, které spolu zdánlivě nesouvisí, ale dohromady vykreslují přesný obraz: chce se vracet jen „na pár dní v měsíci“ a má strach, že jí budou vypadávat slova.

U mozkových nádorů a jejich léčby totiž nejde jen o únavu nebo slabost. Podle National Cancer Institute může operace i následná terapie zasáhnout paměť, řeč, porozumění a schopnost soustředění. Moderátorka, která živí rodinu mluvením před kamerou, se tak nevracela jen do práce. Vracela se do zkoušky, jestli její mozek ještě zvládne to, co od něj potřebuje.

Helmička, paruka a chemoterapie každý měsíc

Co obnáší její každodenní režim, ukázala Něrgešová veřejně až na jaře 2026. Na Instagramu popsala systém TTF Optune, přístroj, který nosí na hlavě zhruba 85 % času a který pomocí elektrických polí zpomaluje růst nádorových buněk. Baterie vydrží čtyři hodiny, pak je potřeba výměna. Spí napojená na přístroj. K tomu infuze každé tři týdny a několikadenní chemoterapie každý měsíc.

Neurochirurg David Netuka, který se k její léčbě vyjádřil ve zmíněném podcastu, vysvětlil, že TTF je doplňková metoda zlepšující prognózu podle klinických studií, ale znamená zásadní omezení v běžných aktivitách. Něrgešová sama sebe popsala jako psychicky i fyzicky vyčerpanou.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Laďka Něrgešová (@ladka_nergesova)

Přesto v únoru 2026 přišla do 7 pádů Honzy Dědka, sundala paruku a řekla: „Jsem smířená s tím, jak vypadám a jak se chovám.“ Ve stejném měsíci na Instagramu k padesátinám napsala větu, která zůstala viset ve vzduchu: „Dva nádory. Jedna velká prosba. Nechť se stane zázrak.“

Léto, které ji málem zastavilo

Léto 2026 přineslo další zhoršení. Podle iDNES.cz ještě tři dny před plánovaným odletem na Krétu to vypadalo, že nikam nepojede. Stav se zhoršil natolik, že musela úplně přerušit práci.

Podle zdroje z okolí moderátorky, na který se odvolává Expres.cz, trvalo pracovní ticho zhruba měsíc. Co přesně komplikace obnášely, veřejně nezaznělo; dostupné informace mluví pouze obecně o „zhoršení stavu souvisejícím s nemocí“. Konkrétní typ nové léčby, která jí podle stejného zdroje pomohla stav znovu stabilizovat, rovněž nebyl pojmenován.

Po stabilizaci přišly malé návraty do normálu: krátký výlet do Barcelony s kamarádkami, pak Řím s dětmi. A postupně znovu cesta před kameru.

Návrat, který není comeback

Příběh Něrgešové se v médiích snadno zploští na schéma „odešla, vrátila se, bojuje“. Jenže realita posledních šestnácti měsíců vypadá jinak. Je to opakující se smyčka: dílčí stabilizace, opatrný návrat do práce, nové zhoršení, pauza, léčba, další pokus. Žádný z těch návratů nebyl plnohodnotný. Při prvním moderovala pár dní v měsíci. Při druhém se teprve postupně vracela před kameru.

Podle nás v Redakci VIPŽivot je právě tohle nejdůležitější, co její příběh ukazuje. Návrat do práce u nádoru mozku není důkaz uzdravení. Je to důkaz dočasné stabilizace a schopnosti fungovat navzdory trvající léčbě, navzdory helmičce na hlavě, chemoterapii v žilách a strachu, že příště už ta správná slova nepřijdou.

Sama opakovaně říká, že jí práce pomáhá, protože ji vrací do režimu a podporuje pocit normálnosti. Jenže normálnost s glioblastomem má vždycky hvězdičku a podmínky psané drobným písmem.

Článek Měsíc úplně vypnula a zmizela z obrazovek. Laďka Něrgešová přiznala, co jí rakovina mozku provedla po návratu do práce se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Co přesně nosí na hlavě

Přístroj se jmenuje Optune a vyrábí ho americká firma Novocure. Nejde o klasické „kabely“ v laickém smyslu. Na oholenou hlavu se lepí čtyři sady keramických elektrod, takzvané transducer arrays, které přes vodiče napájí přenosný generátor o hmotnosti zhruba čtyři kilogramy. Generátor vytváří střídavá elektrická pole, v odborné terminologii TTFields, která mají narušovat dělení nádorových buněk glioblastomu.

Zásadní je doba nošení. Podle výrobce i amerického Národního onkologického institutu (NCI) má pacient přístroj používat minimálně 18 hodin denně, ideálně alespoň 75 % času. Něrgešová sama popsala, že ho nosí zhruba 85 % dne. V noci spí napojená na akumulátor, baterie mění přibližně každé čtyři hodiny. Krátké pauzy jsou povolené jen na hygienu a výměnu elektrod.

Rok s glioblastomem

Zlom v jejím životě nastal 5. května 2025. Diagnóza zněla glioblastom WHO grade 4, nejagresivnější typ mozkového nádoru, který prorůstá do okolní tkáně a prakticky nikdy nejde chirurgicky odstranit celý. Standardní léčba proto kombinuje operaci, ozařování a chemoterapii temozolomidem. Optune je čtvrtá modalita, ne náhrada předchozích kroků.

Něrgešová se na obrazovku vrátila 8. září 2025 s tím, že práce jí pomáhá „přijít na jiné myšlenky“. O dva týdny později si v živém vysílání sundala paruku. Šlo o postupné otevírání; zpočátku o nemoci mluvit nechtěla, dnes ukazuje i momenty, které jsou doslova neestetické.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Laďka Něrgešová (@ladka_nergesova)

K prvnímu výročí diagnózy napsala na Instagram: „Dneska je to ROK! Rok od té chvíle, kdy se mi změnil život. Ale zatím žiju! A děkuju za to.“ Za tou jednou větou stojí stovky výměn baterií, měsíční cykly chemoterapie, infuze každé tři týdny a pravidelné magnetické rezonance.

Jak se Optune liší od chemoterapie a ozařování

Radioterapie pracuje s vysokoenergetickými paprsky mířenými na nádor. Chemoterapie temozolomidem je systémový lék v tabletách. Optune nedělá ani jedno: dodává elektrická pole přes kůži, lokálně, bez ionizujícího záření a bez chemické látky v krvi. Vedlejším účinkem bývá hlavně podráždění pokožky pod elektrodami.

Důležité je, že nejde o experimentální kuriozitu. Jak si Redakce VIPŽivot všimla, česká onkologická doporučení i Modrá kniha České onkologické společnosti metodu reflektují u nově diagnostikovaného supratentoriálního glioblastomu v kombinaci s temozolomidem. Od 1. října 2025 existuje u VZP výkon pro terapii Optune s individuálním schválením revizního lékaře. Léčba probíhá ve čtyřech centrech: Nemocnice Na Homolce, Ústřední vojenská nemocnice Praha, Masarykův onkologický ústav a FN Olomouc. Na Homolce přitom metodu použili jako první v Česku i ve světě už v roce 2004.

Proč je ten kontrast tak silný

Většina onkologických pacientů svou léčbu skryje do ordinací a nemocničních chodeb. U Něrgešové to nejde. Přístroj běží téměř nepřetržitě, takže léčba není oddělená od práce, je doslova součástí cesty do maskérny. Každý pracovní den začíná tím, že v šatně řeší zdravotní techniku, a končí tím, že si přístroj zase nasadí.

Podle nás právě tohle dělá její video tak výjimečným. Nejde o jednorázové emotivní odhalení, ale o vizuální důkaz každodennosti. Diváci ShowTime vidí hotový produkt, upravenou moderátorku s úsměvem. Záběry ze šatny ukazují, že „předvysílací příprava“ dnes u Něrgešové začíná odpojováním elektrod z hlavy, ne výběrem šatů.

Čtyřkilový batoh na zádech, vodiče vedoucí pod paruku, budík na výměnu baterií uprostřed noci. A přesto každý večer v 19:55 totéž: „Dobrý večer, vítejte u ShowTime.“

Článek Před kamerou září úsměvem, v šatně odpojuje kabely z hlavy. Něrgešová ukázala, jaké trápení předchází každému vysílání se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Slib z porodnice, splněný po osmnácti letech

Celý příspěvek zní jako dopis, který moderátorka psala víc sobě než synovi: „23. 7. 2008 se ráno narodil ADAM. Takže je mu… 18 let! Neskutečná věc. Tak rychle to uteklo! Pamatuju si přesně všechno kolem porodu. I jak jsem ho držela v náručí a slíbila mu, že tu pro něj pořád budu. A jsem! Zatím. Tak nepromarni tady ani jednu malou chvíli!“ Na konci přidala větu, která zní jako rozloučení i jako startovní výstřel zároveň: „Tak vykroč pravou, lásko naše.“

Adam se narodil přesně před osmnácti lety. V českém právu i v životě to znamená totéž: dospělost. Něrgešová ale nepíše o řidičáku ani o volební kartě. Píše o tom, že tu stále je.

Proč zrovna slovo „zatím“ zasáhlo nejvíc

Ještě v únoru 2026 Něrgešová na svém Instagramu u příležitosti vlastních padesátin otevřeně popsala, že bojuje se dvěma nádory, a napsala: „Moc si přeju tu BÝT ještě pár měsíců…let? Pro MOJE DĚTI!“ Když o pět měsíců později napíše „A jsem! Zatím,“ není to stylistická vsuvka. Je to vědomé přiznání nejistoty od ženy, která ví, že slib z porodnice plní den po dni, ne jednou provždy.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Laďka Něrgešová (@ladka_nergesova)

Letošní osmnáctiny navíc přišly krátce po rodinné dovolené na Krétě, kterou sama popisovala jako nejistou kvůli náhlému zhoršení zdravotního stavu. O to víc ten příspěvek působí jako oslava přítomného okamžiku, ne jako nostalgická vzpomínka.

Musilův komentář, který řekl víc než gratulace

Pod příspěvkem se rychle začaly hromadit reakce. Honza Musil napsal: „Adamovi všechno nejlepší. Ten nejlepší dar na světě už dostal.“ Žádné upřesnění, žádný emotikon s dárkovou krabicí. Explicitně neřekl, co tím myslí, ale kontext mluví sám: v roce, kdy Něrgešová veřejně bojuje o každý měsíc navíc, je „nejlepší dar“ přítomnost mámy u synova životního milníku. Ne věc. Člověk.

Gratulaci přidala i Monika Absolonová, která Adamovi popřála „vykročení pravou nohou“ do dospělosti. Srdíčka zanechali také Jan Bendig a Bára Nesvadbová.

Syn, kterého léta chránila před objektivy

Kdo Něrgešovou sleduje déle, ví, že letošní příspěvek je výjimka. Už v roce 2014 v rozhovoru pro magazín Sedmička řekla, že syna nechce „strkat fotografům pod nos“ a nechce, aby jí jednou vyčetl, že ho „předhodila médiím„. U Adamových čtrnáctin napsala, že to bylo naposledy, co souhlasila s focením dětí do časopisu, a důvodů, proč je neukazuje, je „asi pět. A dost pádných.“ K patnáctinám přidala odlehčený status: „Trochu mi moje miminko přerostlo přes hlavu…„

Letošní vzkaz je jiný. Intimnější, vážnější, bez úhybných vtipů. Jako by plnoletost syna a vlastní zdravotní situace dohromady otevřely dveře, které moderátorka roky držela zavřené.

„Tak vykroč pravou, lásko naše.“ Pět slov, ve kterých je všechno: loučení s dětstvím, důvěra v dospělost a máma, která u toho stojí. Zatím. A to je ten dar.

Článek Něrgešová ukázala fotku syna z dětství a napsala mu vzkaz k plnoletosti. Dostal ten nejlepší dar, komentoval Musil se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Kolaps ve studiu a čtrnáct měsíců poté

Loni 5. května odvezla sanitka Laďku Něrgešovou přímo z televizního studia. Akutní operaci nádoru na mozku provedl v Ústřední vojenské nemocnici neurochirurg David Netuka. Následovala chemoterapie, ozařování a měsíce, kdy moderátorka podle vlastních slov nevěděla, jak fungovat v základních denních úkonech; první měsíc až měsíc a půl byla odkázaná na pomoc okolí.

Do Showtime se vrátila čtyři měsíce po operaci. Návrat ale neznamenal konec léčby. Letos v březnu v reportáži CNN Prima NEWS popsala svůj každodenní režim s léčebnou „helmičkou“ TTF Optune, zařízením, které vyžaduje výměnu baterií zhruba po čtyřech hodinách, a v noci spí napojená na akumulátor. „Bojuju o čas,“ řekla tehdy. A přesně rok po kolapsu přidala na Facebook příspěvek: „Zatím žiju. Děkuju za to.“

Matka, glioblastom a věta, která říká všechno

Něrgešová zveřejnila v červnu na Instagramu vzpomínku na matku. Ta zemřela přesně před pěti lety, večer, doma, za pomoci organizace Cesta domů. Diagnóza byla stejná, glioblastom. „Pořád to bolí,“ napsala moderátorka. Glioblastom patří k nejagresivnějším mozkovým nádorům. Podle Mayo Clinic činí medián přežití při standardní léčbě zhruba 12 až 18 měsíců, přičemž prognózu silně ovlivňuje věk pacienta, umístění nádoru, rozsah resekce i odpověď na léčbu.

Dělat srovnání matky dcery bez detailních informací nelze, jisté je jen to, že Něrgešová prošla operací, chemoterapií, ozařováním a léčbou TTF, a rok po diagnóze stále funguje. Sama opakovaně říká, že hlavním motorem je touha být tu co nejdéle pro své dvě děti.

Tři dny před odletem to vypadalo beznadějně

Cesta na Krétu visela ale na vlásku. Ještě tři dny před plánovaným odletem se Něrgešové zdravotní stav zhoršil natolik, že počítala se zrušením. Konkrétní příčinu zhoršení veřejně neupřesnila. Podle jejích slov výrazně pomohli lékaři a cestovní kancelář Fischer, díky nimž se let nakonec uskutečnil. Na ostrov odletěla se svými dětmi a kamarádkou.

Pro onkologického pacienta po operaci mozku není cesta letadlem samozřejmost, ani logisticky, ani zdravotně. Obecná doporučení zahrnují:

• Lékařské potvrzení „fit to fly“ od ošetřujícího lékaře
• Informování aerolinky a pojišťovny s dostatečným předstihem
• Léky včetně rezervy v příručním zavazadle, ideálně s kopií receptu nebo dopisem od lékaře
• Zvážení doprovodu a asistence na letišti
• Riziko krevní sraženiny, které je u onkologických pacientů při letu vyšší

Sen, který není o dovolené

„Dali jsme to,“ napsala Něrgešová ke krétské fotce. Formulace zní prostě, ale nese v sobě váhu všeho, co jí předcházelo: kolapsu v přímém přenosu, měsíců, kdy neuměla odemknout telefon, pokračující léčby s helmičkou na hlavě, vědomí, že její matka stejný boj prohrála, a zdravotního zhoršení pouhé tři dny před odletem. Kréta je důkazem, že si pacientka v pokračující léčbě dokázala vybojovat kus obyčejného života: moře, děti vedle sebe, pár dní mimo nemocniční režim. Někdy je právě tohle ten největší sen.

Článek Její máma na stejný nádor zemřela. Něrgešová rok po operaci sedla do letadla a splnila si sen, o kterém snila měsíce se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Časová osa, která se opakuje

Maminka Laďky Něrgešové zemřela 3. června 2021 na glioblastom. O její závěr života se starala Cesta domů, pražský domácí hospic s bezplatnou poradnou dostupnou z celé republiky. Odešla doma. O čtyři roky a jedenáct měsíců později se podle vlastních slov Něrgešové „zhroutil svět“. Abiolvovala akutní operaci mozku, chemoterapii, radioterapii, pravidelné magnetické rezonance a nosí na hlavě přístroj Optune, který střídavými elektrickými poli narušuje dělení nádorových buněk. Letos v květnu popsala, že je to přesně rok od chvíle, kdy se jí změnil život. Dvě data, dvě operace, dvě ženy ze stejné rodiny se stejnou diagnózou.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Laďka Něrgešová (@ladka_nergesova)

Co je glioblastom a proč se o něm mluví jako o rozsudku

Glioblastom patří mezi nejagresivnější nádory mozku. Světová zdravotnická organizace ho řadí do nejvyššího stupně, WHO grade 4. Roste rychle, prorůstá do okolní mozkové tkáně jako kořeny do hlíny, a právě proto ho chirurg nikdy nedokáže odstranit celý.

Standardní léčba u nově diagnostikovaného glioblastomu dnes vypadá takto:

• Operace – odstraní co největší část nádoru.
• Radioterapie + chemoterapie temozolomidem – takzvaný Stuppův režim, který je základem léčby už dvě dekády.
• TTFields (Optune) – elektrická pole aplikovaná přes elektrody na oholenou hlavu; česká Modrá kniha je uvádí jako zvažovanou součást léčby u dospělých pacientů po chemoradioterapii.

I při plné léčbě se medián přežití pohybuje kolem 12 až 18 měsíců. Dlouhodobé přežití přesahující pět či deset let existuje, ale odborné zdroje ho označují za raritní.

Stejná nemoc, jiná doba, a přece podobný boj

Nabízí se otázka, jestli výskyt glioblastomu u matky i dcery znamená dědičnou zátěž. Podle Mayo Clinic většina glioblastomů v rodinách neběží. Existují vzácné dědičné syndromy, které riziko zvyšují, ale bez genetického vyšetření, nelze tvrdit, zda je to případ moderátorky. Co se ale za těch pět let posunulo, je dostupnost léčby v Česku. Když umírala Laďčina maminka, přístroj Optune v českém systému prakticky nefiguroval.

Dnes je zanesen v doporučených postupech a od loňského října VZP avizovala úhradu pro část pacientů splňujících kritéria. Rozvíjí se i výzkum kombinací s cílenou léčbou a imunoterapií. Dramatický průlom v celkových výsledcích to ale zatím neznamená, prognóza glioblastomu zůstává špatná. Srovnávat šance matky a dcery medicínsky nelze. Víme jen, že Něrgešová dnes podstupuje vše, co současná onkologie nabízí, a že přístroj nosí s adherencí kolem 85 procent, což je nad hranicí, kterou klinické studie považují za účinnou.

Máma dvou dětí, která ví, jak příběh může skončit

Syn Adam, dcera Meda. Víc Něrgešová o dětech veřejně neříká a jejich soukromí chrání. V příspěvcích ale opakovaně mluví právě o nich, jsou důvodem, proč bojuje, proč nosí elektrody na hlavě, proč chodí na kontroly každé dva týdny. Pod jejím instagramovým příspěvkem o mamince reagovala spousta známých tváří. Třeba moderátor Jan Tuna napsal, že na ni i děti myslí a věří, že „to není ztracené“. Nejsilnější rovina celého příběhu není samotná shoda diagnózy. Je to perspektiva. Něrgešová neprožívá svou nemoc jako člověk, který se s glioblastomem setkává poprvé. Seděla u maminčiny postele. Viděla, jak nemoc postupuje. Ví, co znamenají poslední týdny. „Ať já tu ještě pár let zůstanu,“ přeje si.

Článek Maminka zemřela na glioblastom, pak diagnostikovali stejný nádor i jí. Laďka Něrgešová prosí o čas pro své děti se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Osmnáct hodin denně na hlavě

Přístroj se jmenuje Optune a využívá technologii zvanou TTFields (Tumor Treating Fields). Na oholené lebce jsou nalepené čtyři sady elektrod, které vytvářejí nízkoIntenzitní střídavá elektrická pole o frekvenci 200 kHz. Ta zasahují do procesu buněčného dělení: brání nádorovým buňkám, aby se správně rozdělily na dvě nové, čímž zpomalují růst tumoru a část buněk přímo ničí. Nejde o ozařování ani chemoterapii, jde o samostatnou antimitotickou modalitu léčby.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Laďka Něrgešová (@ladka_nergesova)

Podle návodu schváleného americkou FDA má pacient přístroj nosit minimálně 18 hodin denně. Kratší doba snižuje šanci na odpověď. Něrgešová sama popsala, že ho má nasazený zhruba 85 % času. V praxi to znamená spát napojená, přes den nosit na zádech čtyřkilogramový batoh s řídicí jednotkou a každé čtyři hodiny měnit baterie. Po každém sundání je potřeba znovu oholit hlavu, ošetřit pokožku a elektrody znovu nalepit. Každé dva týdny chodí na kontrolu. Není to život bez omezení. Je to život organizovaný kolem přístroje.

Co říkají data: pět měsíců navíc v mediánu

Nejsilnějším důkazem účinnosti TTFields u nově diagnostikovaného glioblastomu je randomizovaná studie EF-14, jejíž finální výsledky publikoval časopis JAMA v roce 2017. Srovnávala pacienty, kteří po dokončené radiochemoterapii dostávali udržovací temozolomid samotný, s těmi, kteří k temozolomidu přidali právě TTFields.

Rozdíl téměř pěti měsíců v celkovém přežití je u glioblastomu statisticky významný i klinicky relevantní. Přesto je třeba dodat, co statistika nezachytí: podle American Cancer Society činí pětileté relativní přežití u glioblastomu pouhých 6 % u pacientů nad 40 let. Individuální průběh se může od mediánu výrazně lišit oběma směry. U Něrgešové navíc veřejné zdroje neupřesňují molekulární profil ani resekabilitu obou ložisek, takže studijní čísla nelze na její případ mechanicky přenést.

Skoro šest set tisíc měsíčně, a od října 2025 to hradí pojišťovna

Ještě do podzimu 2025 si čeští pacienti museli TTF terapii hradit sami nebo shánět peníze přes sbírky. Změna přišla 1. října 2025, kdy VZP oznámila úhradu pro vybrané pacienty. Podle úhradové metodiky platné od března 2026 činí třicetidenní úhrada za Optune Gio téměř 590 000 korun včetně DPH, tedy zhruba 19 600 korun denně. Podmínky úhrady jsou ale poměrně přísné.

Léčbu navrhuje ošetřující lékař v jednom ze čtyř specializovaných center v Česku a schvaluje ji revizní lékař pojišťovny. Pokud adherence klesne pod 50 % za 30 dní, úhrada končí. Pacient se také zavazuje k pravidelným MR kontrolám každé tři až čtyři měsíce. Nejde tedy jen o nošení přístroje, jde o dlouhodobě monitorovaný léčebný program.

Anděl, děti a věta, která drží pohromadě všechno

Ve výročním příspěvku, který se na sociálních sítích objevil kolem 8. května 2026, Něrgešová doplnila text symbolem anděla a vyjádřila vděčnost za to, že je stále naživu. Dříve veřejně řekla větu, která její motivaci shrnuje nejlépe: „Já chci žít. Pro moje děti.“ Za tou větou stojí každodenní realita, která nemá nic společného s hrdinským gestem.

Jsou to baterie měněné po čtyřech hodinách, oholená hlava, čtyři kilogramy na zádech a spánek s elektrodami. Je to rutina, která se opakuje den za dnem, protože alternativa je horší. Rok po diagnóze dvou glioblastomových ložisek je Laďka Něrgešová naživu a funguje. V medicíně mozkových nádorů to není samozřejmost, je to výsledek agresivní léčby, technologie za statisíce měsíčně a rozhodnutí vydržet režim, který většina lidí nedokáže ani představit.

Článek Před rokem jí řekli o nádoru. Dnes Laďka Něrgešová maluje anděly a nosí na hlavě přístroj, který jí prodlužuje život se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Šest týdnů v mlze

Po akutní operaci glioblastomu v ÚVN prožila Něrgešová přibližně šest týdnů, které sama označuje za „naprosto jiný stav“. Nevěděla, jak se odemyká dům. Nedokázala ani otevřít svůj telefon. Potřebovala, aby ji někdo vodil, a vodil i její děti. Běžné úkony, které zdravý člověk dělá automaticky, pro ni přestaly existovat. Neurokognitivní dysfunkce po operaci mozku není výjimka. Odborný přehled publikovaný v Journal of Neurosurgery v roce 2024 řadí kognitivní výpadky, únavu, úzkost a dezorientaci mezi hlavní faktory zhoršující kvalitu života u pacientů s gliomy.

Mozek po zákroku potřebuje čas na přestavbu spojení, která nádor a skalpel narušily. U Něrgešové to znamenalo šest týdnů naprosté závislosti na okolí. V prvních dnech po diagnóze zavolala na Primu, že končí. Její vlastní slova z podcastu jsou přímočará: chtěla být doma s dětmi, rozloučit se a „vyklidit skříně“. Reakce člověka, který právě dostal informaci, že mu v hlavě rostl nejagresivnější mozkový nádor dospělého věku.

Proč se vrátila před kameru

Netuka jí řekl něco, co zní neintuitivně: lehnout si na kavalec a čekat je horší varianta než vrátit se do fungování. Moderátorka to nakonec přijala. 8. září 2025, čtyři měsíce po operaci, se objevila zpět v pořadu Showtime na Primě. Sama tehdy řekla, že chce pracovat alespoň na pár dní v měsíci, aby přišla na jiné myšlenky. Práce tady nebyla popření nemoci. Byla to součást strategie, jak po operaci nezůstat pasivně zavřená doma s myšlenkami na prognózu, která u glioblastomu vypadá krutě. Současná medicína tento přístup potvrzuje, aktivita, kognitivní stimulace a sociální zapojení patří mezi doporučované intervence pro pacienty s mozkovými nádory. Ne proto, že by léčily nádor. Proto, že drží člověka v životě, který stojí za žití.

Co je glioblastom a proč je tak nebezpečný

Glioblastom vyrůstá z podpůrných buněk mozku, roste rychle a infiltračně prorůstá do okolní tkáně. I když chirurg odstraní viditelné ložisko, nádorové buňky obvykle zůstávají v okolním mozku. Podle českého odborného přehledu difuzních gliomů se medián přežití pohybuje kolem 16 měsíců i přes komplexní léčbu. Pro srovnání: u oligodendrogliomu grade 2 je to 16,6 roku. Propast mezi jednotlivými typy mozkových nádorů je obrovská, nálepka „nádor mozku“ sama o sobě neříká skoro nic. Standardní léčba zahrnuje operaci, ozařování a chemoterapii temozolomidem.

Něrgešová absolvovala všechny tři kroky. Navíc používá metodu TTF Optune, zařízení, které pomocí elektrických polí zpomaluje dělení nádorových buněk. Důležitý detail: od 1. října 2025 VZP hradí TTF Optune vybraným pacientům s glioblastomem. Do té doby byla tato léčba pro většinu nemocných mimo úhradu a závisela na samoplátcovství nebo sbírkách. Varovné příznaky, které by neměl nikdo ignorovat: nové bolesti hlavy zhoršující se ráno, epileptické záchvaty, nevolnost z nitrolebního tlaku, poruchy paměti a zmatenost, změny osobnosti, potíže s řečí, poruchy zraku nebo slabost části těla. Nejde o to, že každá bolest hlavy znamená nádor. Alarm je nový, zhoršující se nebo kombinovaný neurologický příznak.

Co se děje po propuštění z nemocnice

Český systém po operaci mozku funguje tak, že pacient je po stabilizaci přeložen na neurologii nebo do rehabilitačního zařízení, následují ambulantní kontroly a pravidelné MRI. Od ledna 2024 navíc běží pilotní projekt navazující intenzivní neurorehabilitace pro pacienty s těžkým získaným poškozením mozku, mimo jiné právě v ÚVN. V praxi ale první týdny často stojí na rodině. Přesně to popisuje Něrgešová: bez lidí kolem sebe by nezvládla ani základní provoz domácnosti, natož péči o děti. Kdo přesně tuto roli nesl, veřejně neupřesnila. Jasné je, že pacient po operaci glioblastomu potřebuje další dospělou osobu pro dohled, dopravu a běžný chod domácnosti, a že na to systém rodiny často nepřipravuje.

Rok poté

9. května 2026 napsala Něrgešová na sociální sítě: „Ale zatím žiju! A děkuju za to!“ Léčba pokračuje, veřejně se mluví o dvou nádorech, o TTF i o tom, že boj o čas nekončí. Funkčně je na tom nesrovnatelně lépe než v těch šesti týdnech mlhy. Onkologicky zůstává stav vážný, aktuální snímky ani lékařské hodnocení veřejně k dispozici nejsou. Její příběh ukazuje jednu věc, kterou statistiky mediánu přežití nezachytí: mezi diagnózou a číslem v tabulce je prostor, který vyplňuje konkrétní člověk konkrétními rozhodnutími. Něrgešová se rozhodla ten prostor naplnit prací, dětmi a odmítnutím čekat na kavalci.

Článek Nádor mozku a konec v televizi. Laďka Něrgešová po operaci nevěděla, jak odemknout dveře od vlastního domu se nejdříve objevil na VIPživot.cz.