Jedno jmění, dvě řízení

Mediální zkratka „Šafránková 12,5 milionu, Abrhám 605 tisíc“ vypadá, jako by herečka byla dvacetkrát majetnější než její muž. Jenže první řízení zachytilo společné jmění obou manželů v okamžiku smrti Šafránkové, tedy vše, co za desítky let manželství nashromáždili dohromady. Podle občanského zákoníku se při úmrtí jednoho z manželů nejprve vypořádá společné jmění a teprve potom se dědí.

Abrhám jako pozůstalý manžel spadal do první dědické třídy spolu se synem Josefem. Podle veřejně dostupných informací ale svůj podíl z dědictví přenechal synovi. Vila na Spořilově byla podle katastrálních záznamů přepsána na Josefa Abrháma ml. už v únoru 2022. Starý herec, jehož zdraví po smrti manželky rapidně upadalo, pověřil syna plnou mocí k vyřízení celé záležitosti.

Když pak Abrhám zemřel, do pozůstalosti logicky spadlo jen to, co ještě nebylo převedeno. Odtud těch 605 tisíc korun.

Co přesně zůstalo po každém z nich

Soupis majetku, který jsme se v Redakci VIPŽivot rozhodli připomenout, v obou řízeních ukazuje, jak systematicky rodina postupovala:

Po Šafránkové (12 364 438 Kč):

• Vila na Spořilově / v Záběhlicích
• Dům ve Šlapanicích u Brna
• Čtvrtina pozemků v Lomnici u Tišnova
• Škoda Fabia

Po Abrhámovi (605 000 Kč):

• Části parcel v Kunovicích
• Zůstatky na bankovních účtech
• Škoda 1101 (historický vůz)
• Volvo S80
• Práva výkonného umělce a tantiémy

Za pozornost stojí, že notářské ocenění nemusí odpovídat tržní hodnotě. Pražská vila by na trhu s nemovitostmi mohla vynést výrazně víc, než kolik činila její úřední cena v dědickém soupisu. Podle sekundárních zdrojů dnes dům působí zanedbaně a sousedé syna na Spořilově vídají jen zřídka.

Tantiémy nekončí smrtí, ale nejsou věčné

Syn Josef nezdědil jen nemovitosti a auta. V Abrhámově pozůstalosti figurují i práva k hereckým výkonům a tantiémy. Tady je důležité rozlišovat: herci nejsou primárně autory filmů a seriálů, ale výkonnými umělci. Jejich práva se řídí jinou částí autorského zákona a mají kratší dobu ochrany, u audiovizuálních výkonů typicky 50 let od prvního oprávněného sdělení veřejnosti.

Výplata tantiém dědicům přitom není automatická. Podle Intergramu musí být práva výslovně pojmenována v dědickém usnesení a dědic musí uzavřít smlouvu o zastupování. Teprve pak mu kolektivní správce začne vyplácet odměny za televizní reprízy, rozhlasové vysílání nebo streamování. Při množství ikonických rolí obou rodičů, od Popelky po Vrchního, prchni, to může představovat pravidelný, byť ne závratný příjem na desítky let.

Neokázalý pár s několika nemovitostmi

Veřejný obraz Šafránkové a Abrháma byl vždy spíš střídmý. Nikdy se nechovali okázale, jezdili malou červenou škodovkou, nepořádali párty pro bulvár. Přesto vlastnili několik nemovitostí a pozemků v různých koutech republiky, od Prahy přes jižní Moravu až po Kunovice, kde rodina Abrhámů kdysi provozovala cihelnu. Areál dnes slouží jinému podnikání, přesný řetězec převodů ale veřejně dohledatelný není. Známo je jen to, že se Abrhám ještě za života finančně vyrovnal se sestrou Boženou; konkrétní částka zveřejněna nebyla.

Pro srovnání: veřejně uváděná pozůstalost režiséra Václava Vorlíčka, který Šafránkovou obsadil do legendárních Tří oříšků, přesáhla podle CNN Prima NEWS sto milionů korun. I kdyby se k částce po Šafránkové přičetl celý Abrhámův zbytek, Vorlíčkův majetek je řádově jinde.

Příběh jednoho dědice

Ať už se na čísla díváme jakkoli, obě pozůstalosti skončily u stejného člověka. Josef Abrhám ml. je dnes vlastníkem nemovitostí, aut i práv k výkonům svých rodičů. Z právního hlediska proběhlo vše hladce, žádný veřejně doložený spor, žádné soudní řízení, žádná dědická bitva. Jen promyšlený sled kroků starého herce, který věděl, že mu nezbývá moc času.

Rozdíl mezi 12,5 milionem a 605 tisíci není příběhem o nerovnosti manželů. Je to příběh o otci, který stihl předat, co chtěl předat, dřív než odešel.

Článek Dědictví po jednom z nejznámějších párů: Šafránková po sobě zanechala 12,3 milionu, Abrhám 605 tisíc se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Katecholaminový náraz: co se děje v hrudníku během žalu

Stav se jmenuje takotsubo kardiomyopatie, v populární řeči syndrom zlomeného srdce. Pojmenování pochází z japonského slova pro past na chobotnice; právě ten tvar připomíná levá komora srdce, když ji ochromí příval stresových hormonů.

Mechanismus je poměrně přímočarý. Extrémní psychický otřes (smrt partnera, náhlá zpráva, kolaps blízkého) spustí masivní výlev adrenalinu, noradrenalinu a dopaminu. Tyto katecholaminy zasáhnou srdeční sval trojím způsobem: vyvolají poruchu mikrocirkulace v koronárních cévách, přímo poškodí buňky myokardu a „omráčí“ svalovinu levé komory, zejména její hrot, který je na hormonální zátěž obzvlášť citlivý. Výsledek? Komora se rozšíří, přestane se účinně stahovat a pacient zkolabuje s obrazem akutního srdečního selhání.

Klíčový detail: tohle se může stát i člověku, který nikdy neměl kardiologickou diagnózu. American Heart Association výslovně uvádí, že syndrom postihuje i osoby bez předchozí známé srdeční choroby.

Proč se plete s infarktem, a proč na tom záleží

Bolest na hrudi, dušnost, změny na EKG, zvýšený troponin v krvi. Příznaky takotsubo jsou v prvních minutách prakticky nerozeznatelné od klasického infarktu. Rozdíl se ukáže až na katetrizačním sále: u infarktu lékaři najdou uzavřenou nebo výrazně zúženou koronární tepnu, u takotsubo jsou tepny průchodné. Na echokardiografii pak vidí charakteristickou poruchu hybnosti stěny levé komory, která přesahuje zásobení jedné tepny, jako by se srdce „nafouklo“ do tvaru japonské pasti.

Česká odborná literatura tento diagnostický rébus popisuje podrobně. Kazuistika publikovaná v časopise Vnitřní lékařství v roce 2020 ukazuje, jak snadno může i zkušený tým zpočátku pracovat s diagnózou infarktu, než koronarografie odhalí čisté tepny. Retrospektivní analýza jednoho českého PCI centra za sedm let zachytila 21 případů takotsubo z 2 298 urgentních koronarografií, necelé jedno procento. V celorepublikovém měřítku to podle odborných odhadů znamená řádově stovky případů ročně, přesné celostátní číslo ale stát samostatně nevykazuje.

A právě záměna s infarktem je důvod, proč na rozlišení záleží. Léčba se liší. Zatímco u infarktu je cílem co nejrychleji obnovit průtok tepnou, u takotsubo jde o podpůrnou terapii: stabilizaci oběhu, případně beta-blokátory, a při šoku mechanickou podporu. Špatná diagnóza znamená špatnou léčbu.

Sedm dní, devadesát dní: časové okno, které málokdo zná

Velká populační studie publikovaná v JAMA Network Open přinesla čísla, která stojí za pozornost každého, kdo se stará o čerstvě ovdovělého člověka. Riziko kardiovaskulární příhody po ztrátě partnera je nejvyšší v prvních sedmi dnech. Zvýšené zůstává zhruba po dobu tří měsíců, pak postupně klesá. Starší data z JAMA Internal Medicine ukazovala zvýšené riziko ještě v prvním půlroce po ovdovění.

Ze všech sledovaných typů ztrát (rodič, sourozenec, dítě) nese právě smrt partnera nejvyšší riziko fatálních kardiovaskulárních událostí. A nemusí jít výhradně o takotsubo. Žal zvyšuje krevní tlak, narušuje spánek, potlačuje chuť k jídlu, oslabuje imunitu. Tělo se dostává do stavu chronického stresu, který srdce zatěžuje i bez jednorázového hormonálního nárazu.

Typický profil pacienta s takotsubo? Žena po menopauze, nad padesát let, často s úzkostí nebo depresí v anamnéze. Ale pozor: muži, byť postižení méně často, mají horší prognózu. Americká analýza z roku 2025 ukázala, že úmrtnost mužů s tímto syndromem byla více než dvojnásobná oproti ženám.

Abrhámův příběh: ilustrace, ne diagnóza

Bylo by snadné napsat, že Josef Abrhám zemřel na zlomené srdce. Média to naznačovala, veřejnost tomu chtěla věřit, protože příběh dával emocionální smysl. Jenže doložená fakta říkají něco jiného. Abrhám se po smrti Šafránkové stáhl z veřejného života, byl zdravotně křehký a podle vyjádření jeho sestry, citovaného serverem TN.cz, zemřel na komplikace zápalu plic. Žádná kardiologická diagnóza typu takotsubo nebyla veřejně sdělena.

Síla tohoto příběhu ale nespočívá v konkrétní diagnóze. Spočívá v tom, že na dvojici, kterou Česko znalo desítky let, se stala viditelnou souvislost, kterou medicína potvrzuje: velká ztráta, úpadek sil, tělesná křehkost a smrt v relativně krátkém odstupu. Abrhám a Šafránková byli jedním z nejsilnějších českých symbolů partnerské blízkosti. Právě proto jejich příběh dokázal prorazit bariéru, za kterou syndrom zlomeného srdce pro většinu lidí zůstával, někde mezi metaforou a městskou legendou.

Kdy volat 155: příznaky, které nesmíte přehlédnout

Pokud někdo z vašich blízkých čerstvě přišel o partnera a stěžuje si na náhlou bolest na hrudi, dušnost, bušení srdce, závratě nebo mdlobu, nečekejte. Volejte záchrannou službu na 155 nebo 112. Totéž platí při výrazném zadýchávání, kašli vleže, otocích kotníků nebo náhlé slabosti. Tyto příznaky mohou signalizovat infarkt i takotsubo, a v obou případech rozhodují minuty.

V prvních dnech po ztrátě je zásadní nenechávat pozůstalého zcela bez kontaktu. Hlídat, zda spí, jí, pije, bere pravidelné léky. Nebagatelizovat tělesné symptomy slovy „to jsou jen nervy“. Oficiální doporučení zahrnují pohyb, sociální oporu, v indikovaných případech odbornou psychologickou pomoc. Stoprocentní prevence neexistuje, ale včasná reakce na varovné signály může zachránit život.

Syndrom zlomeného srdce není poetická nadsázka. Je to akutní kardiologická diagnóza, při které se asi 95 % pacientů plně zotaví, pokud se na ni přijde včas. Těch zbývajících pět procent připomíná, že žal umí být smrtelný doslova.

Článek Po smrti partnera může selhat srdce i zdravému člověku. Příběh Josefa Abrháma to připomněl celému Česku se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Dům, který byl hradem

Libuše Šafránková zemřela 9. června 2021. Josef Abrhám ji přežil necelý rok, odešel 16. května 2022. Ještě předtím, v únoru 2022, byla vila přepsána na syna. Podle tehdejších informací Blesku se s Abrhámovým návratem na Spořilov už nepočítalo; po smrti manželky se přestěhoval k synově rodině do Liběchova na Mělnicku, kde o něj Josef mladší pečoval až do posledních dnů. Převod majetku za života dával logiku: zjednodušení budoucího dědického řízení, přímá rodová linie, jeden vlastník. Co se ale s vilou stane dál, nikdo veřejně neřekl. A od té doby se nezměnilo nic, ani dům, ani odpověď na tu otázku.

Co vidí sousedé

Sousedka Zuzana popsala pro Prima Ženy situaci bez příkras: dům je zpustlý, nikdo nepřijíždí pečovat o zahradu ani o stavbu a místní to vnímají jako neúctu k rodičům. Další svědectví z léta 2025 doplňují konkrétní detaily: vila je porostlá psím vínem, části exteriéru potřebují nový nátěr a syn se na Spořilově objevuje přibližně jednou za dva měsíce. Vila prostě chátrá navenek. Jak na tom je uvnitř, neví nikdo kromě vlastníka. Je tak nějak smutné, že adresa slavného páru nemá žádnou veřejně čitelnou budoucnost: ani plán rekonstrukce, ani stopy po přípravě prodeje, ani náznak proměny v pamětní místo.

Proč to Spořilov tak prožívá

Když v květnu 2022 Josef Abrhám zemřel, u plotu vily v Jižní II spontánně vzniklo pietní místo. Svíčky, květiny, vzkazy. Sousedé plánovali vzpomínkovou akci. Dům se stal fyzickým bodem truchlení, ne proto, že by byl architektonicky výjimečný, ale proto, že ztělesňoval přítomnost dvou lidí, které celá čtvrť znala a měla ráda. O to víc dnes zarůstající zahrada a prázdná okna bolí. Pro místní to není jen cizí nemovitost s potřebou údržby. Je to místo, ke kterému mají vztah.

A vidět ho pustnout bez jakéhokoli signálu, co bude dál, čtou jako opuštění. Přitom obraz „syna, který se nestará“, je zjednodušený. Josef Abrhám mladší prokazatelně pečoval o nemocného otce po smrti matky, má vlastní početnou rodinu a profesní zázemí mimo Spořilov. Proč se na adresu rodičů prakticky nevrací, veřejně nevysvětlil.

Co může udělat úřad, a kolik by vila stála

I bez památkové ochrany, jejíž konkrétní status se u této adresy nepodařilo spolehlivě potvrdit, ukládá stavební zákon vlastníkovi povinnost provádět údržbu stavby po celou dobu její existence. Pokud by chátrání pokračovalo a ohrožovalo veřejný zájem, stavební úřad může nařídit udržovací práce nebo nezbytné úpravy. Sousedé sami dům „řešit“ nemohou, ale mohou podat podnět.

A pak je tu otázka, kterou si klade každý, kdo kolem vily projde: co kdyby šla do prodeje? Orientační srovnání z téže lokality naznačuje řád:

• Rodinný dům v Jižní I, 120 m² na pozemku 344 m², nabídková cena 13,98 milionu Kč.
• Dům v Čtyřdílné, 97 m² na pozemku 267 m², stav před rekonstrukcí, 16,9 milionu Kč.

Pokud má abrhámovská vila větší pozemek a výraznější stavbu, orientační cena by podle nás mohla přesáhnout 20 milionů korun. Bez přesné výměry, stavu interiéru a znaleckého posudku je to ale jen hrubý odhad, ne valuace.

Dva scénáře, žádná odpověď

Cos domem bude jasné není. Může přijít rekonstrukce i prodej. Vznik pamětního místa nebo muzea je spíš nereálná vize. Dokud Josef Abrhám mladší nepromluví, zůstane vila v ulici Jižní II přesně tím, čím je dnes: soukromým dědictvím, které tiše chátrá na očích čtvrti, jež na něj nezapomněla.

Článek Smutný pohled: Vila Šafránkové a Abrháma tiše chátrá. Zdědil ji syn, sousedé ho ale na Spořilově skoro nevidí se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Kopretiny pro zámeckou paní

Letos by hvězdný herecký pár oslavil devětačtyřicáté výročí svatby, která se uskutečnila v roce 1976 na Karlštejně. Přestože jejich lásce zprvu málokdo věřil, oni ukázali, jak moc se milují a že k sobě prostě a jednoduše patří. Byli také ostře sledováni, protože začátky jejich vztahu nebyly úplně čisté. Redakce VIPživot připomíná, že Abrhám měl vážný vztah s herečkou Naďou Urbánkovou, kterou právě kvůli Libušce Šafránkové nakonec opustil.

Na jejich svatební den zavzpomínala na sociálních sítích hejtmanka Petra Pecková. Redakce VIPživot si všimla fotografie zamilovaného páru z jeho dne D. Šafránková byla oblečena do čistě bílých šatů a v rukou držela kytici kopretin. „Ty kopretiny do svatební kytice byly ze zahrádky mojí babičky a dědy v Radějovicích,“ zavzpomínala na Facebooku Pecková.

Následující rok po svatbě se Abrhámovi a Šafránkové narodil jejich jediný syn Josef, který se také vydal uměleckým směrem. Stal se z něj úspěšný režisér a otec celkem pěti dětí. Po smrti matky, kterou její manžel Josef Abrhám velmi špatně nesl, se o svého otce pečlivě staral. Ten na svého syna nechal přepsat rodinnou vilu, v níž po boku své milované ženy strávil většinu života.

Jejich milovaný dům chátrá a pustne

„Můj dům, můj hrad. Jistota, svoboda. Kdysi jsme na pozemku vysadili sazenice borovic, teď bydlíme v lese. Na balkoně jsem vlastně v korunách stromů,“ popsala Libuše Šafránková své rodinné sídlo spisovatelce Evě Hruškové, která tuto informaci použila ve svém díle Motivační diář. Očividně toto místo manželé milovali. O to smutnější je fakt, že se změnilo k nepoznání.

„Pravda je taková, že dům je zpustlý, nikdo sem nepřijede se o dům či o zahradu postarat. Je to džungle. Nám sousedům je to líto a bereme to jako velkou neúctu k jeho rodičům,“ napsala do redakce Prima Ženy žena, jež bydlí blízko domu, který po rodičích zdědil Josef Abrhám mladší.

Co s domem zamýšlí, není známo. Snad si ale najde čas na to, aby vila i s přilehlými pozemky vypadala tak jako za života jeho rodičů.

Článek Pohádková vila Šafránkové a Abrháma chátrá: Herečka ho nazývala hradem. Na balkoně byli v korunách stromů se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Nesloužilo mu ani zdraví

Dlouhodobě také trpěl vážnými zdravotními problémy, které ho nakonec upoutaly na invalidní vozík. Naše redakce zaznamenala, že tělesné problémy se pomalu stupňovaly a spolu s nimi jako by ho stále více opouštěla i chuť do života.

Vážná onemocnění a jejich důsledky

Abrháma v posledním období života trápily opravdu vážné zdravotní potíže, které se postupně stupňovaly. Potíže mu dělala především omezená hybnost a obtíže při chůzi, které ho postupem času přinutily používat vozík. V naší redakci si myslíme, že absence Libušky, kterou silně miloval a která byla jeho celoživotní oporou, měla velmi neblahý vliv i na jeho psychický stav. A psychické zdraví bohužel s tím fyzickým značně souvisí – není tedy divu, že to šlo tak rychle z kopce, jak se říká. Přesto se Abrhám snažil udržovat kontakt s rodinou.

Pobýval u syna na Mělnicku a rady či péče snachy Ludmily mu poskytovaly určitou úlevu. Naše redakce upozorňuje, že poslední veřejné informace svědčí o tom, že herec umíral v nemocnici – ale rozhodně ne osamocen. V posledních chvílích byl obklopen rodinou, přičemž jeho poslední dny probíhaly v tichu a ve znamení přemítání nad životem.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Televízia Markíza (@tvmarkizaofficial)

Jeden z nejstálejších párů českého showbusinessu

Do konce života však vzpomínal na své šťastné manželství, které trvalo 45 let. Naše redakce připomíná, že jejich svatba se konala v roce 1976 na hradě Karlštejně a společně vychovali syna.

Začátek jejich vztahu ale nebyl jednoduchý. Abrhám totiž ještě dlouho randil se zpěvačkou Naďou Urbánkovou a existovala doba, kdy víceméně žil ve dvou vztazích současně. Nakonec si ale přece jen vybral – a jak to tak vypadá, udělal dobře. Této dvojici se totiž jakékoliv skandály vyhýbaly. A jejich lásky si vážilo i okolí – často proto byli obsazováni do stejných filmů. Velmi si to totiž přáli – a jejich přátelé a známí jim rádi vyhověli, pokud to šlo.

Článek Poslední chvíle Josefa Abrháma: Zdravotní potíže a stesk po Libušce pro něj byly peklem na zemi se nejdříve objevil na VIPživot.cz.