Od duchů k vraždě: jak se příspěvky měnily

Časová osa je důležitá, protože ukazuje směr. Ne náhodný výkyv, ale gradaci.

4.-6. listopadu 2025 Šimek na Facebooku zveřejnil příspěvek o tom, že v jeho garsonce pobývá duch Ivety Bartošové, a připojil vzkaz pro Artura Štaidla. V rozhovoru pro eXtra tehdy sám připouštěl, že to lidé budou mít za „zcvoknutí“ nebo pokus o zviditelnění. Odmítal obojí. Motivy byly spirituální, ale ještě relativně neagresivní, šlo o posmrtný kontakt, ne o ohrožení.

24. září 2026 se tón zásadně posunul. V příspěvku zachyceném médii stojí: „Byla a je na mě organizovaná úkladná vražda! Profily vrahů zveřejnit.“ Zmiňuje Vodafone, mluví o spiknutí.

7. října 2026 přidal text o smrti své i své matky: „Za mou smrt i matky Aleny Šimkové zaplatí zadavatelé a vykonavatelé…“ Konkrétního pachatele ale konzistentně nepojmenovává, okruh údajných viníků se rozbíhá do institucí, vlády, ministerstva vnitra a neurčitých „zadavatelů“.

Říjen 2026 přinesl i žádost o ochranku od vlády a výroky o „záchraně životů nás všech lidí na Zemi, i ve Vesmíru“. Podle iDNES se na příspěvky ozvala i příbuzná vystupující jako Jitka se slovy „Švagře, už to přeháníš…“.

Naše čtení je prosté: rok trvající posun od duchů přes spiknutí k vraždě a smrti oslabuje vysvětlení, že jde o jednorázovou provokaci nebo promyšlený PR tah. Diagnózu bez odborného potvrzení tvrdit nelze. Ale vzorec mluví sám.

Garsonka, která zmizela

Kontrast s tím, jak Šimek vystupoval ještě před pár lety, je ostrý. V dubnu 2020 ukazoval novinářům svou garsonku na sídlišti Háje, malý byt, ve kterém bydlel, skládal a staral se o psa Bena a zachráněnou kočku. Říkal tehdy, že se bytu nechce vzdát, a kdyby se stěhoval, maximálně by ho pronajímal. V prosinci 2021 pro NašePraha.cz popisoval totéž místo jako šťastný domov, kde s ním prý nějaký čas žila i Iveta Bartošová.

V roce 2026 už byt nevlastní. Podle eXtra, které odkazuje na kontrolu katastru nemovitostí, se garsonky zbavil; sám následně veřejně psal o „prodaném bytě“ a o tom, že ho chtěli „připravit o miliony“. Důvod prodeje srozumitelně nevysvětlil. Opakovaně přes sociální sítě sháněl bydlení pro sebe a svá zvířata. Kde aktuálně žije, z otevřených zdrojů zjistit nelze. Nejde jen o ztrátu majetku, rozpadlo se zázemí, které roky fungovalo jako studio, domov i kotviště identity.

Kdo reagoval, a co může udělat okolí

Obavy nepřicházejí jen od anonymních komentujících. Veřejně se ozval Pavel Novotný, který napsal, že neví, jak Šimkovi pomoci. Příbuzná Jitka ho vyzvala, ať přestane. Anonymní kamarád citovaný médii popsal zhoršování. A existuje i starší precedent zásahu: podle Šimkova vlastního líčení po jednom z jeho telefonátů na linku 158 kvůli domnělé výbušnině v bytě policie zajistila eskortu na psychiatrii.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Jarek Šimek (@jareksimek)

Jenže u dospělého člověka v Česku platí tvrdý právní limit. Bez souhlasu pacienta lze hospitalizovat jen tehdy, když bezprostředně a závažně ohrožuje sebe nebo okolí a hrozbu nelze odvrátit jinak, případně jde-li o neodkladnou péči a pacient nemůže souhlas vyslovit. Takové převzetí musí nemocnice do 24 hodin oznámit soudu, který rozhodne do sedmi dnů. Mimo tyto situace rozhoduje o léčbě dospělý člověk sám. Vůle rodiny ani fanoušků nestačí.

Co dělat, když má člověk o někoho strach

Pro každého, kdo se v Šimkově příběhu pozná, ne nutně jako fanoušek, ale jako soused, kolega, příbuzný člověka, jehož výroky postupně přestávají dávat smysl, existují konkrétní kroky:

• Mluvit přímo a konkrétně o tom, co vyvolává obavy, bez hádek o „pravdivost“ neobvyklých prožitků.
• Nabídnout doprovod k odborníkovi nebo společné zavolání na krizovou linku.
• Zavolat si o radu sám – Linka první psychické pomoci 116 123 funguje nonstop, zdarma a je určená i blízkým, nejen lidem v krizi.
• Při bezprostředním ohrožení života nebo zdraví volat 155, 158 nebo 112. Neváhat.

Redakce VIPŽivot zaznamenala, že státní rozcestník Psychické potíže na gov.cz mezi důvody k okamžitému vyhledání pomoci řadí i zvláštní smyslové vjemy a obavy z pronásledování. Takové potíže nejsou vázané na profesi, věk ani míru slávy.

Skladatel, který napsal „Heja heja“

Jarek Šimek není náhodné jméno z internetu. Na jeho oficiálním webu figuruje Iveta Bartošová mezi nejvýznamnějšími spolupracemi. Média mu připisují autorství a spoluautorství comebackového repertoáru včetně písní „Heja heja“ nebo „Děkuju vám, andělové“. Právě Bartošová se od podzimu 2025 stala součástí jeho znepokojivých veřejných tvrzení, nejprve jako duch v bytě, později jako součást širšího narativu o posmrtných vzkazech.

Příběhy veřejně známých lidí v krizi mají jedno společné: okolí je dlouho zaměňuje za exhibici nebo bizar. Komentáře pod Šimkovými příspěvky kolísají mezi výsměchem, starostí a diagnostikováním na dálku. Nic z toho nepomáhá. Pomáhá konkrétní krok, telefonát, doprovod, kontakt na odborníka.

Článek Zbavil se bytu, mluví o vraždě a žádá vládu o ochranku. Příspěvky skladatele Ivety Bartošové vyvolávají obavy o jeho stav se nejdříve objevil na VIPživot.cz.