Meteorolog, kterého znali všichni

Ján Zákopčaník nastoupil na obrazovky České televize v roce 1994. Vystudovaný meteorolog, který předtím pracoval v Českém hydrometeorologickém ústavu, se během zhruba jedenácti let stal jednou z nejrozpoznatelnějších tváří veřejnoprávního vysílání. Pětkrát vyhrál anketu Rosnička roku. Kolegyně Alena Zárybnická ho ve vzpomínkovém pořadu Českého rozhlasu označila za formativní osobnost celého žánru televizního počasí.

Od ostatních meteorologů ho odlišoval právě ten silně osobní podpis, slogan, gesto, tón hlasu. Nebyl to neutrální servis, ale autorský výstup. A právě ta autorskost se jednoho dne obrátila proti němu.

Likér, který mu vzal vlastní větu

Na přelomu let 2000 a 2001 se na trhu objevil bylinný elixír Benedikt Club se sloganem „Slunce v duši“. Zákopčaník podle svých pozdějších vyjádření původně s použitím souhlasil, ale brzy zjistil, co to znamená v praxi: Česká televize začala jeho rozlučkovou větu chápat jako potenciální skrytou reklamu na komerční produkt. Jak tehdy informoval iDNES, vedení zpravodajství mu udělilo důtku a sáhlo mu na výplatu.

Meteorolog, který si slogan nechal zapsat jako ochrannou známku už 11. listopadu 1999 (tedy dříve, než se na lahvích vůbec objevil), se rozhodl bránit. Cítil se podveden. V rozhovoru pro Blesk v roce 2003 říkal, že nechce vypadat jako někdo, kdo svou hlášku „prodal“. Firma nakonec změnila název produktu na „Benedikt Slunce v srdci“, ale spor pokračoval. V roce 2005 Zákopčaník v rozhovoru pro iDNES uvedl, že jeho známce byla v rámci řízení přiznána takzvaná „všeobecná známost“, status, který její právní pozici výrazně posílil.

Přesný text finálního rozhodnutí se z veřejně dostupných zdrojů nepodařilo dohledat. Výsledek ale mluví jasně: známka zůstala na jeho straně a byla dál obnovována.

Co přesně ta známka chrání

Ochranná známka č. 230314 s názvem „SLUNCE V DUŠI“ není univerzální štít na cokoli. Podle Věstníku Úřadu průmyslového vlastnictví pokrývá tři konkrétní třídy:

• Třída 5 – potravinové doplňky pro léčebné účely
• Třída 16 – tiskoviny
• Třída 42 – poradenská činnost v meteorologii

Přihláška byla podána 11. listopadu 1999, zápis proběhl 22. ledna 2001. Platnost ochranné známky je vždy deset let od podání přihlášky s možností obnovy. Obnova byla publikována v roce 2019, což podle pravidel ÚPV znamená, že aktuální ochranné období běží do 11. listopadu 2029.

Pro běžného člověka to znamená jediné: kdo by chtěl slogan komerčně využít v kolizi s těmito třídami, riskuje právní postih. Nekomerční použití (třeba v rozhovoru, vzpomínce nebo článku) je jiná kategorie. Známka nechrání slova jako taková, ale jejich užití v obchodním styku.

Tichý odchod a dědictví v rejstříku

Po odchodu z České televize kolem roku 2005 (po neshodách s vedením o směřování redakce počasí) Zákopčaník nezmizel. Působil na Rádiu Blaník, vydával kalendáře s pranostikami a od roku 2007 se vrátil k původní profesi leteckého meteorologa v ČHMÚ.

Ve středu 22. června 2022 zemřel ve věku 63 let. Podle parte zveřejněného rodinou „zesnul klidně“. Příčina smrti nebyla veřejně sdělena a rodina se rozloučila v tichosti, bez smutečního obřadu. Žádná předchozí veřejně známá nemoc, žádné varování. Zpráva zasáhla diváky, kteří si ho pamatovali z devadesátek, i kolegy z branže.

Necelý rok po jeho smrti, 22. května 2023, zaznamenal Věstník ÚPV změnu vlastníka známky. Novou držitelkou se stala Anežka Zákopčaníková. Ne neurčitě „rodina“, jak se obecně traduje, ale konkrétní osoba s konkrétními právy, která může známku užívat, obnovovat, licencovat i bránit.

Když se televizní hláška stane majetkem

Zákopčaníkův případ není v Česku ojedinělý. Jak Redakce VIPŽivot zaznamenala, v rejstříku ÚPV figuruje i slovní ochranná známka „ČÁGO BELO ŠÍLENCI“ vedená na Terezu Pergnerovou a jméno „Karel Gott“ funguje jako chráněné obchodní označení s licenčním režimem. Osobní značka se dá registrovat, dědit, prodávat.

Přesto je v tomhle příběhu něco navíc. U Gotta nebo Pergnerové šlo od začátku o vědomou práci se značkou. Zákopčaník si zaregistroval větu, kterou říkal divákům na dobrou noc. A pak se musel soudit, aby ji mohl dál říkat. Střet nezasáhl jen byznys, zasáhl jeho identitu na obrazovce, to, čím byl pro miliony lidí.

Veřejně nebylo oznámeno, že by rodina se známkou plánovala novou kampaň, merchandising nebo licenční využití. Pět slov ale dál existuje jako řádek v úředním rejstříku s platností do roku 2029. Z televizní rozlučky se stal dědický majetek, a to je možná ta nejpřesnější definice toho, co osobní značka v jednadvacátém století znamená.

Článek Slunce v duši patří rodině. Ján Zákopčaník vyhrál soud o slavnou větu, pak nečekaně zemřel v 63 letech se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Do televize se hned nedostal

Po studiu na Matematicko-fyzikální fakultě UK začínal jako letecký meteorolog na ruzyňském letišti. Už to samo o sobě bylo velmi zajímavé, ale poté přišla nabídka, které nešlo odolat. A tak v roce 1994 nastoupil do České televize, kde se stal nejen oblíbeným „rosničkářem“, ale i šéfredaktorem počasí (což o něm dodnes málokdo ví, ale opravdu to byl fakt).

Pětkrát získal titul Rosnička roku a jeho pozdrav „příjemný večer a slunce v duši“ se stal legendárním. Diváky tehdy mrzelo, když ho museli z obrazovek stáhnout, a to kvůli sporům kolem stejnojmenného likéru. Verdikt soudu byl však tehdy nesmlouvavý.

Odchod z obrazovky a návrat k letectví

Kvůli konfliktům v redakci počasí a zásadám vedení ČT bohužel v roce 2005 televizní obrazovku definitivně opustil. Byla to rána nejen profesní, ale i existenční – televize byla totiž bez nadsázky hlavním příjmem pro jeho rodinu. Po krátkém působení na Rádiu Blaník se proto vrátil k letectví, ke své minulosti, kterou tak dobře znal, a pracoval jako meteorolog v Českém hydrometeorologickém ústavu. „Pilotům nemůžete nic předstírat,“ poznamenal tehdy v jednom rozhovoru, srovnávajíc přitom práci před kamerou a na letišti.

V roce 2022 vydal i knihu. Jmenovala se Od záplav k zatmění a shrnul v ní svou profesní i osobní cestu. Ovšem krátce po jejím vydání, 22. června 2022, náhle zemřel ve věku pouhých 63 let. Zanechal manželku Jitku a tři děti – dceru Anežku a syny Jonáše a Marka.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený ČT24 (@ct24zive)

Další legendární rosničky na obrazovkách

Ján Zákopčaník ovšem nebyl jediným, kdo se nesmazatelně zapsal do historie televizního počasí. Naši redakci zajímalo, jak si vedly jeho kolegyně z konkurenční stanice Nova, které se do paměti diváků zapsaly stejně nesmazatelně – Michaela Dolinová, Jana Adamcová a Taťána Míková (později Mráčková). A můžeme s potěšením konstatovat, že všechny se před kamerami pohybují dodnes.

Dolinová vyměnila večerní zprávy za ranní vysílání v pořadu Snídaně s Novou, kde si získala diváky svým bezprostředním vystupováním. A Jana Adamcová to dotáhla ještě dál a stala se jednou z tváří hlavního zpravodajství (v tandemu s Karlem Voříškem). A Taťána Míková, dnes Mráčková, se po čase našla jako reportérka a zaměřila se na zahraniční i environmentální témata.

Článek „Rosničkáře“ Jána Zákopčaníka si Češi oblíbili, v roce 2005 ale navždy zmizel z TV obrazovek. Než zemřel, stihl vydat knihu se nejdříve objevil na VIPživot.cz.